Armáda v příštích deseti letech plánuje nákup nových pandurů a tanků, samohybných minometů, děl nebo lehkých útočných vozidel pro výsadkáře. Nakoupí i vrtulníky a bezpilotní prostředky. Chtěla by také pořídit zbraně, které jsou schopné zasahovat proti raketám či dělostřeleckým granátům i proti dronům. Vyplývá to z koncepce výstavby armády do roku 2030 (KVAČR), kterou se bude vláda příští týden zabývat. Dokument je vizí, jak by měla česká armáda za deset let vypadat.
Podle náčelníka generálního štábu Aleše Opaty je cílem koncepce akceschopná a efektivní armáda. "Zvyšujeme připravenost a rychlost reakce. Zároveň se zaměřujeme na moderní způsob vedení boje. Posilujeme schopnosti k řešení asymetrických a hybridních hrozeb a vytváříme nové schopnosti, jako jsou kybernetické síly," uvedl Opata v úvodním slovu ke KVAČR.
Hlavním úkolem armády je podle něj obrana státu a jeho teritoria. Zároveň uvádí, že armáda musí být schopná operovat v různých regionech, doménách a funkcích. "Okolnosti nás nutí akcelerovat nákupy nové techniky a modernizovat pozemní a vzdušné síly," poznamenal. KVAČR označil za vizi na dalších deset let. Za jeden z nejdůležitějších úkolů považuje výstavbu brigády těžkého typu do roku 2025.
Právě pro její vyzbrojení armáda potřebuje nové pásová bojová vozidla pěchoty. Pořízení 210 strojů bude stát přes 50 miliard korun a bude největší armádní zakázkou moderní historie. Ministerstvo obrany bude muset ale investovat desítky miliard korun i do další moderní techniky nebo do úprav té stávající.
Koncepce počítá s dosažením požadovaného stavu ve dvou krocích, které mají být dokončeny do roku 2025 a 2030. První bude znamenat stav, kdy bude česká armáda "připravena k obraně zájmů ČR". Do tohoto roku by vojáci měli získat všechna pásová bojová vozidla pěchoty, samohybné minomety ráže 120 mm, nová děla nebo lehká útočná vozidla, kterými bude vyzbrojen vznikající výsadkový pluk. Zároveň budou modernizovány tanky T-72, ženisté dostanou plovoucí mosty a chemici speciální vozidla. V letectví bude pokračovat pronájem gripenů, letci dostanou nová transportní letadla CASA i vrtulníky, které nahradí ruské bitevní stroje Mi-24/35. Obrana už rozhodla, že místo nich pořídí 12 strojů Venom a Viper z USA. Počítá se také s nákupem protiletadlového kompletu SHORAD.
Druhým milníkem bude rok 2030, do kdy si chce armáda pořídit nové tanky, zmodernizovat používaná obrněná vozidla Pandur a nakoupit další tyto stroje, kterými by byl přezbrojen 44. lehký motorizovaný prapor na mechanizovaný prapor. Armáda také bude muset rozhodnout o budoucnosti nadzvukového letectva. Ve hře bude pořízení nových strojů nebo modernizace už používaných gripenů. Nahradí také transportní vrtulníky Mi-8 novým typem. Velení armády by ale chtělo získat i nové schopnosti. Plánuje pořídit takzvané C-RAM zařízení, které je schopné ničit rakety či dělostřeleckou a minometnou munici. Vojáci by měli být schopni také pomocí nových zbraní zasahovat proti dronům. I s pořízením bezpilotních letounů koncepce v milnících 2025 a 2030 počítá.
Koncepce se zabývá i rozvojem speciálních sil, které mají být schopny plnit celou škálu operací a úkolů od speciálního průzkumu, ofenzivních operací, záchrany rukojmí nebo odsunu lidí z nebezpečných oblastí.
Změny čekají armádu v příštích deseti letech i ve velení a řízení. Už od začátku roku plánuje přestoupit z dvoustupňového na třístupňového velení. Chce vybudovat útvar kybernetických sil a informačních operací, který bude mít za úkol čelit protivníkovi v této doméně. Plánuje se i rozvoj výsadkových sil a aktivních záloh.
S výcvikem nových vojáků má pomoci výstavba nového výcvikového centra v Radošově na Karlovarsku. Novou techniku s vyšší balistickou ochranou dostanou jednotky logistiky.
Armáda i nadále počítá s tím, že zůstane profesionální.
