Babiš v Otázkách Václava Moravce zopakoval svůj názor, že sociální demokracie nechtěla řešit zvyšování platů před komunálními volbami, protože se prý vždy chová podle voleb, a tak se věc začala řešit pozdě. Na koaliční radě 12. listopadu podle něj premiér uvedl, že si představuje růst platů ústavních činitelů v příštím roce mezi 3,5 a 26 procenty a pověřil předsedy koaličních klubů, aby to projednali s opozicí.
Sněmovní rozpočtový výbor se pak dohodl na růstu platů o 14,4 procenta. „A potom se stalo něco neuvěřitelného, protože 22. 11. zasedalo předsednictvo ČSSD, na kterém pan premiér navrhnul, že to zvýšení je nepřijatelné a stal se bojovníkem proti zvýšení platů, tudíž podrazil koalici, své poslance, opozici a choval se absolutně populisticky,“ uvedl Babiš. Postěžoval si také na to, že o tom jako koaliční partner nebyl informován.
Sobotka Babišovo tvrzení popírá. Na všech jednáních o platech prý zastával názor, že mzdy ústavních činitelů nesmí růst rychleji než platy zaměstnanců veřejného sektoru. Sám pak hlasoval pro zhruba tříprocentní nárůst. „Andrej Babiš při hlasování ze Sněmovny utekl, takže veřejnost opět nezná jeho názor. Kdyby utekli všichni, tak jako pan Babiš, platy poslanců by vzrostly od nového roku o 26 procent. Poslanci ANO verbálně prosazovali další zmrazení platů. Každý si může udělat názor, co je větší populismus,“ napsal Sobotka.
Prosadil jsem uměřené řešení, tvrdí Sobotka
„Jako premiér jsem dostál své odpovědnosti, od problému neutekl a prosadil spolu s poslanci ČSSD řešení, které je systémové a uměřené,“ dodal ministerský předseda.
Po dlouhých debatách se nakonec v pátek poslanci dohodli na tom, že by jim od ledna měli vzrůst platy zhruba o tři procenta. Základní plat poslance a senátora by se zvýšil o 1700 na 57 600 korun. V dalších letech mají platy zákonodárců dále stoupat. Platová předloha, která řeší i soudcovské platy, míří k posouzení do Senátu. Premiér Sobotka věří, že s normou nebude mít problém ani prezident Miloš Zeman.
Babiš dále uvedl, že jeho návrh, aby platy poslanců a senátorů do budoucna stanovovala vláda, byl recesí. Líbí se mu ale například švédský model, kde platy zákonodárců určuje nezávislá komise.
Šéf ANO si také znovu postěžoval na malou produktivitu sněmovních jednání. Na otázku, zda by se neměl vzdát poslaneckého mandátu, uvedl, že o tom uvažoval, ale poslanecký klub strany mu to prý zakázal. „Je to pocit marnosti, deprese, někdy i zoufalství,“ řekl k tomu, že poslanci ANO vyžadují jeho přítomnost ve Sněmovně, i když je to proti jeho vůli.
