Bartoš se stal znovu předsedou Pirátů. Musíme se dostat do vlády, řekl

Ivan Bartoš obhájil post předsedy Pirátské strany na celostátním sněmu v Ostravě (11.1.2020)

Ivan Bartoš obhájil post předsedy Pirátské strany na celostátním sněmu v Ostravě (11.1.2020) Zdroj: ČTK - Jaroslav Ožana

Ivan Bartoš obhájil post předsedy Pirátské strany na celostátním sněmu v Ostravě (11.1.2020)
Ivan Bartoš obhájil post předsedy Pirátské strany na celostátním sněmu v Ostravě (11.1.2020)
Vojtěch Pikal na celostátním sněmu Pirátů v Ostravě, kde si stran volila nového předsedu (11.1.2020)
Vojtěch Pikal na celostátním sněmu Pirátů v Ostravě (11.1.2020)
Kandidáti na předsedu Pirátů Vojtěch Pikal, Ivan Bartoš a Mikuláš Ferjenčík na celostátním sněmu v Ostravě (11.1.2020)
9
Fotogalerie

Ivan Bartoš zůstane předsedou Pirátů na další dva roky. Rozhodli o tom straníci na sobotním celostátním fóru v Ostravě. Podle Bartoše musí Piráti posílit v krajích a dostat se za rok do vlády. V boji o post předsedy porazil poslance Mikuláše Ferjenčíka a Vojtěcha Pikala. Druhého z jmenovaných sice poslali členové strany do druhého kola volby předsedy, Pikal však z boje odstoupil a vítězem se tak stal Bartoš. První místopředsedkyní bude i další dva roky poslankyně Olga Richterová.

„Ve sněmovních volbách v roce 2021 chceme uspět a být ve vládě této země,“ řekl v kandidátském projevu Bartoš. „Chceme svobodnou, vzdělanou, digitálně propojenou společnost založenou na vzájemné důvěře,“ dodal staronový předseda, který straně s přestávkou šéfuje od roku 2009. 

Případnou spolupráci po volbách by si Bartoš dokázal představit se Starosty a nezávislými. „Česká pirátská strana je středová liberální strana. Jediná další skutečně středová liberální strana v České republice je v tuto chvíli hnutí STAN, ostatní strany jsou spíše směrem k té konzervativní části politického kompasu nebo třeba směrem k nějakým autoritářským typům stran, minimálně do systému řízení. Takže ve spolupráci by to byl politicky nejbližší partner,“ řekl Bartoš.

Dřív než sněmovní volby ale Piráty čekají krajské volby, které se konají letos na podzim. Bartoš by rád, aby Piráti dokázali zdesetinásobit počet krajských zastupitelů. „To znamená mířit k hranici sto krajských zastupitelů,“ řekl Bartoš. „V současnosti vedeme tři největší města – Prahu, Ostravu a Brno – a to know how musíme přenést i na úroveň krajů,“ dodal. V Praze je primátorem Zdeněk Hřib (Piráti), ve zbývajících městech je strana ve vládnoucích koalicích.

Za priority Bartoš označil dostupnost lékařské péče, ochranu přírody, exekuce, dostupné byydlení, snižování zdanění práce, podporu malých a středních podnikatelů a také větší digitalizaci. „Občan by se díky nám měl stát váženým digitálním klientem státu, a ne jeho otrokem,“ řekl.

Jeho soupeř o předsednické místo Mikuláš Ferjenčík vyjmenoval podobné priority. Snižování zdanění práce by si poslanec například představoval tak, aby lidé zaplatili ročně o dvanáct tisíc korun méně, tedy o tisíc korun měsíčně méně. „Nechceme ale tunelovat státní rozpočet a musíme tak najít kompenzaci,“ řekl Ferjenčík.

Vyzdvihl také řadu úspěchů, kterých podle něj dosáhli pirátští poslanci, například povinnost zveřejňovat dokumenty v registru smluv pro ČEZ nebo omezení kumulace platů politiků. „Politická konkurence nám vytýká ledacos, ale nevytýká nám to, že bychom se flákali,“ dodal.

Poslanec a místopředseda sněmovny Vojtěch Pikal ve svém projevu zdůrazňoval především lepší komunikaci uvnitř strany. Podle Pikala je také třeba nadále rozšiřovat členskou základnu. „Je nás přes tisíc, a furt je to strašně málo, potřebujeme více lidí,“ řekl Pikal, který kandiduje na místopředsedu.

Na ostravském fóru si Piráti také zvolili čtyři místopředsedy. První místopředsedkyní zůstala poslankyně Olga Richterová. Doplnili ji poslanec Radek Holomčík, místopředseda sněmovny Vojtěch Pikal a ostravský zastupitel a vedoucí administrativního odboru strany Martin Kučera.

Piráti si kromě toho odhlasovali přísnější pravidla pro straníky, kteří neplatí členské příspěvky. Pirátům kvůli tomu může být pozastaveno členství, dokud dotyčný dlužnou částku neuhradí. Fórum v sobotu pravidlo doplnilo o dodatek, že rok po pozastavení bude členství automaticky zanikat.

Podle předkladatelů nynějšího návrhu na změnu stanov přibývalo lidí, kteří měli členství pozastavené, ale ani přes výzvy dluh nezaplatili a ani neoznámili, že chtějí stranu opustit. Za první tři čtvrtletí loňského roku byly takových lidí více než dvě desítky z celkem zhruba tisícovky pirátských členů.

Bartošovi ke zvolení gratulují předsedové dalších parlamentních stran. „Gratuluji Ivanu Bartošovi k obhajobě funkce předsedy Pirátské strany. Naše strany se v mnohém programově rozcházejí, ale současně ukazujeme, ze dokážeme spolupracovat a prosazovat rozumné věci, ať už jde o digitalizaci státu nebo třeba v radě města Brna," gratuloval Bartošovi například šéf ODS Petr Fiala. 

Přidal se také předseda Starostů Vít Rakušan, který na fóru přednesl zdravici. „Gratuluji kolegovi Ivanu Bartošovi. Těším se na spolupráci. A jak jsem řekl dnes při své zdravici, přejme si navzájem úspěch," uvedl.

K blahopřáním se připojil i předseda lidovců Marek Výborný. „Programově si nejsme úplně blízko, nicméně to zásadní, hájit respekt k právnímu státu a demokratickým hodnotám, je našim společným cílem. Těším se na další spolupráci na půdě sněmovny," uvedl.

Komunisté naopak Piráty kritizují. „Ambice jsou jedna věc, realita bývá jiná. Touha být ve vládě je u Pirátů hlavní ambicí, pozadu není ani cíl mít 100 krajských zastupitelů. Omluvou je snad jejich mládí, či chybějící sebereflexe," reagoval na zvolení Bartoše poslanec Pavel Kováčik (KSČM).

Předseda ČSSD Jan Hamáček řekl, že vidí některé oblasti, na nichž by jeho strana mohla s Piráty spolupracovat. „Jsou body, kde se dokážeme dohodnout, shodnout. Namátkou otázka digitalizace státní správy," řekl. Hamáček Odmítl pirátskou kritiku vlády.