Bilance nouzových stavů: 28 tisíc trestných činů. Příští tresty už mají být mírnější

Do vězení se během nouzového stavu dá dostat i kvůli jinak banálnímu porušení zákona.

Do vězení se během nouzového stavu dá dostat i kvůli jinak banálnímu porušení zákona.

Nouzové stavy, v nichž se Česko nachází s přestávkou už půl roku, přinesly i přísnější sazby za porušování zákonů. Delikventi musejí do vězení i za drobné krádeže. V budoucnu se to má změnit, i když mírnější tresty nemohou očekávat obvinění ze šíření nakažlivé nemoci či z porušení karantény. Lidé se ve spojitosti s pandemií a nouzovým stavem dopustili 28 146 trestných činů, jak ukazují statistiky kriminality Nejvyššího státního zastupitelství, které má deník E15 k dispozici.

Policisté v posledním roce museli nejčastěji řešit klasické krádeže, které tvoří devadesát procent trestných činů během nouzových stavů. V souvislosti s pandemií ale vyšetřovali i kriminální činy, které se v minulosti vyskytovaly jen zřídka. Policie například podezírá téměř stovku lidí ze šíření nakažlivé nemoci, ať už úmyslně, nebo z nedbalosti.

Oproti loňskému jaru několikanásobně vzrostl počet podezřelých z maření výkonu úředního rozhodnutí. Nejčastěji to podle státního zastupitelství bylo porušení karantény. Zatímco na jaře nastalo takových případů šest, od podzimu jejich počet vzrostl na 91. Ve spojitosti s pandemií museli policisté také řešit případy šíření poplašné zprávy.

 

Všem těmto lidem hrozí přísnější tresty než obvykle, neboť porušili zákon během krizové situace. Zatímco běžná horní sazba pro krádež činí dva roky vězení, během nouzového stavu se limit zvyšuje až na osm let.

Zahlcení soudů drobnými případy však mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý odmítá. „Nemáme informace o přetíženosti soudů a rozhodně by se nejednalo o zahlcení banálními případy,“ řekl. Řada případů totiž před soud nejde. Pandemie navíc loni přinesla pokles kriminality v Česku, obecně se podle policie za loňský rok snížila trestná činnost o sedmnáct procent.

Za pět housek do vězení

U některých rozsudků nicméně přetrvávají pochyby o jejich férovosti. Jedním ze známých případů je příběh pětadvacetiletého muže žijícího na ulici, který loni v dubnu ukradl v brněnském obchodě pět housek. Vzhledem k tomu, že byl v podmínce a čin spáchal za nouzového stavu, soud ho poslal na 1,5 roku do vězení.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) kvůli tomu na konci letošního února podala k Nejvyššímu soudu stížnost, neboť soudy podle ní v tomto případě nesprávně kvalifikovaly přečin. Přísnější sazby se podle ní nemají využívat na všechny trestné činy spáchané v době nouzového stavu.

„Postihovat se mají pouze takové krádeže, které se vyznačují vyšší mírou společenské škodlivosti s ohledem na jejich bližší souvislost s nouzovým stavem,“ uvedla Benešová. Nejvyššímu soudu navrhla, aby rozhodnutí nižších soudů zrušil a vrátil k projednání.

Přísně potrestaných krádeží se odehrálo během nouzových stavů více, například na více než dva roky skončil za mřížemi muž, který ukradl salám a krabicové víno.

Jasnější pravidla

Rozdílnou praxi soudů by měl sjednotit nový pandemický zákon, který minulý týden schválili zákonodárci. Platit má v případě vyhlášení stavu pandemické pohotovosti, což je mírnější verze současného nouzového stavu. Přísněji mají být podle tohoto zákona trestány výhradně činy přímo související s bojem proti pandemii.

Tuto formulaci do vládního zákona prosadila část opozice. „Dostali jsme tam ustanovení, že se nebudou zpřísňovat tresty, u kterých nebude souvislost s pandemií a jejím zvládáním, aby se zbytečně neplnily věznice už tak přeplněné kvůli dlouhým trestům,“ řekl ve sněmovně poslanec za Piráty Jakub Michálek.