„Zdá se, že začínáme bořit jeden z největších národních mýtů o nízké pracovní mobilitě Čechů. Ačkoli u nás panuje povědomí, že se stěhování za prací bráníme, náš průzkum naznačuje opak. Na konci ekonomické recese si totiž dobře uvědomujeme finanční rizika spojená s přehnaným patriotismem a začínáme být otevření nabídkám z jiných pracovních trhů,“ komentoval výsledky partner KPMG ČR Otakar Hora.
Ochota Čechů stěhovat se za prací klesá s věkem. Zatímco lidé do 30 let by se odstěhovali v 75 procentech, starší věkové kategorie by přesídlily jen v 65 procentech případů. „Jakmile přijde rodina, budujeme si zázemí a stáváme se závislejší na našem okolí i lokalitě. Naše rozpočty jsou navíc často zatíženy hypotékami, které nám v stěhování brání,“ upozornil Hora.
Nejde o vzdělání, ale o motivaci
Podle průzkumu jsou překvapivě o něco flexibilnější v tomto směru ženy. Svůj domov by kvůli práci, na rozdíl od 67 procent mužů, dokázalo opustit 75 procent z nich. Výsledky naznačují, že ženy se začínají čím dál více na pracovním trhu prosazovat, jsou ambicióznější, a logicky tedy i ochotnější se přizpůsobit požadavkům svého zaměstnavatele.
Přestává platit vžitá premisa, že čím vyšší vzdělání, tím větší otevřenost vůči pracovní mobilitě. Rozdíly panují především v motivaci. Nabídka dělnických profesí bývá v místě bydliště malá, proto jsou lidé s nižším vzděláním, tedy obvykle bez maturity, za prací nuceni dojíždět.
Nejvíce konzervativní přístup? Maturanti
Vysokoškoláci naopak vidí v práci mimo své bydliště především příležitost získat nové zkušenosti a lepší platové ohodnocení. Lidé se základním vzděláním nebo vyučení se tak častěji stěhují jen po dobu pracovního týdne, kompletně se přestěhovat je podle průzkumu ochotna necelá polovina z nich. Naopak tři čtvrtiny vysokoškoláků by se přestěhovaly trvale, 48 procent dokonce i do zahraničí. „Vůbec nejkonzervativnější odpovědi jsme získali od maturantů, kteří se zaměřují na pracovní nabídky pouze v rámci ČR,“ dodal Hora.
Do zahraničí by odešlo za prací jen osm procent Čechů
