K převzetí Mostecké uhelné managementu pomohla ČSSD, řekl u soudu expředseda FNM Češka

Mostecká uhelná společnost

Mostecká uhelná společnost Zdroj: profimedia.cz

Mostecká uhelná společnost
Mostecká uhelná společnost
3
Fotogalerie

Bývalý předseda Fondu národního majetku Roman Češka označil převzetí Mostecké uhelné společnosti jejím managementem za „faul na stát“ a uvedl, že se odehrálo za podpory ČSSD. U soudu s obžalovanými manažery řekl Češka z pozice svědka, že se v roce 1998 marně snažil zabránit jejich ilegálnímu postupu, který spočíval v nakupování akcií MUS z prostředků společnosti.

Obžaloba tvrdí, že Antonio Koláček, Jiří Diviš, Petr Kraus, Oldřich Klimecký a Marek Čmejla vytvořili nepřehlednou strukturu firem, aby zastřeli, že nejpozději od května 1998 vlastnili nebo měli pod kontrolou nadpoloviční většinu akcií MUS. Poté prý vyčkali, až cena akcií klesla, a od státu v roce 1999 koupili jeho podíl přes firmu Investenergy za výrazně nižší cenu. Česku tím údajně způsobili škodu nejméně 3,2 miliardy korun. Podíl jim prodala vláda současného prezidenta Miloše Zemana.

„K převzetí společnosti prokazatelně používali její peníze, samozřejmě přes někoho. ČSSD se stavěla jednoznačně za lidi, kteří to dělali,“ řekl Češka novinářům. „ČSSD na tom měla zájem, podporovala to převzetí. Byla to startovací jiskra, kdy začali vystupovat proti Fondu národního majetku. Tehdy pan Zeman vykřikoval něco o tom, že pan Češka půjde do tepláků,“ uvedl bývalý poslanec za ODA Češka u soudu.

Češka jakožto předseda výkonného výboru FNM před více než 20 lety veřejně upozorňoval na skupování akcií MUS a na to, že jde o nepřátelské převzetí uhelné společnosti.

„To, že někdo začal skupovat akcie MUS, byla pro stát nepříjemná situace,“ konstatoval Češka. Zjistil prý tehdy, že ze společnosti jsou vyváděny peníze v objemu zhruba 3,5 miliardy korun směrem ke společnosti Newton, kterou založil Koláček. „Nám to tehdy zapadalo do toho obrázku nepřátelského převzetí,“ poznamenal. „Nepřátelské“ definoval tak, že se jednak dělo za peníze společnosti, jednak ve skrytu, protože manažeři nesplnili svou zákonnou povinnost - nenahlásili, že ovládli určitý podíl společnosti.

V dubnu 1998 nechal Češka svolat mimořádnou valnou hromadu, při níž se pokusil odvolat Koláčka a Klimeckého z vedení MUS. Neuspěl, protože vyšlo najevo, že už ve firmě mají majoritu. Později se obrátil na policii, jíž předložil mimo jiné listiny ze „soukromého archivu“ člověka, který ho prý na snahy o ovládnutí MUS jako první upozornil a kterého dnes před soudem nechtěl jmenovat.

„Z lidského hlediska chápu vaši snahu nezpůsobit dané osobě potíže, ale podle zákona jste povinen tuto osobu označit,“ konstatovala soudkyně Silvie Slepičková s tím, že svědectví tohoto člověka by pro soud mohlo být významné. Češka nakonec připustil, že informace dostal od svého tehdejšího poradce Ivana Dunovského. Uvedl, že se bojí o mužovu bezpečnost, protože obžalovaní bývalí manažeři MUS vůči němu mohou cítit zášť.

„Podávali jsme trestní oznámení. Doufali jsme, že policie prošetří, jestli došlo k vyvádění peněz, nebo ne. Přestože jsme poskytli detailní informace ke všem transakcím, nic se nestalo,“ podotkl Češka.

Obžalovaní exmanažeři vinu odmítají. Podle Koláčka je na případ nutné nahlížet optikou 90. let a tehdejší transformace ekonomiky, nikoliv dnešním pohledem, z nějž se některé záležitosti mohou jevit jinak.

Obžalovaní exmanažeři aktuální obžalobu odmítají a vymezili se i proti dnešní Češkově výpovědi. Koláček opakovaně popřel, že by z MUS vyváděli peníze. „Eventuálně jsme je investovali nebo půjčovali. Vše, co se mělo vrátit - kromě některých nevydařených investic - se vrátilo. Společnost procházela pravidelnými audity a v každém roce jsme dostali potvrzení, že všechny investice jsou v pořádku,“ uvedl. Podle něj nemá Češka žádné důkazy, jen "krabici papírů", která posloužila i prokuratuře ve Švýcarsku. Tamní soudy pak manažery uznaly vinnými z podvodu a praní špinavých peněz.

To, co Češka nazval „nepřátelským převzetím“, umožnilo podle Koláčka restrukturalizaci a celkovou transformaci MUS. Totéž tvrdí i Kraus. „Záchranný plán skončil velmi úspěšně,“ řekl. „Pan svědek je velký příznivec konspiračních teorií. Kombinuje svoje domněnky a vytváří konstrukt, ze kterého státní zástupce ve Švýcarsku a také v Česku vytvořili konstrukci, kvůli které tady dneska sedíme,“ doplnil Diviš.