Vzhledem k tomu, že vláda zatím shodila ze stolu plány ministerstva financí na zvýšení energetických daní a zavedení nové daně z CO2 se na tomto pořadí v dohledné době nic měnit nebude.
Všechny země OECD mají nejvyšší daně na motorová paliva. Výrobu elektřiny a tepla daní výrazně méně. V Česku je tento rozdíl ovšem výraznější než v zemích západní Evropy. Zdanění uhlí pro výrobu elektřiny je v přepočtu na získanou energii zhruba stokrát menší než u motorové nafty. V sousedním Německu je tento rozdíl zhruba pětinásobný.
Uhlí má ve většině zemí OECD nižší daně než konkurenční paliva pro výrobu tepla a elektřiny, měřeno jak vůči získané energii, tak vůči produkci CO2. To je dáno mimo jiné tím, že je hlavní surovinou pro elektrárny a teplárny.
Rozdílná zdanění jednotlivých zdrojů energie ovšem ukazují, že mnoho zemí neřídí své daňové systémy podle dopadu jednotlivých energetických zdrojů na životní prostředí, například podle produkce oxidu uhličitého, zní jeden ze závěrů OECD.
Důraz na vysoké zdanění energie v dopravě je podle studie dán i tím, že státy těmito daněmi sledují více cílů. Například jimi vlády financují opravy a budování silnic, či chtějí motivovat k alternativním způsobům dopravy, ke snižování zatížení silnic, snížení množství hluku či dopravních nehod. Tyto sociální dopady automobilismu by přitom mohly efektivněji řešit jiné nástroje, jako třeba zpoplatnění jízdy po silnicích, soudí OECD.
