Česko si připomíná 101 let od vzniku Československa. Gratulovali politici i papež

28. říjen 1918

28. říjen 1918 Zdroj: neznámý – Léta zkázy a naděje, Wikipedia.cz

Pietní akt při příležitosti 101. výročí vzniku Československa se konal 28. října 2019 v Praze na Vítkově.
Pietní akt při příležitosti 101. výročí vzniku Československa se konal 28. října 2019 v Praze na Vítkově za účasti prezidenta Miloše Zemana, premiéra Andreje Babiše (na snímku) a dalších ústavních i armádních činitelů.
Pietní akt při příležitosti 101. výročí vzniku Československa se konal 28. října 2019 v Praze na Vítkově za účasti prezidenta Miloše Zemana (na snímku) a dalších ústavních i armádních činitelů.
Jana Maláčová (ČSSD) u sochy T. G. Masaryka před pražským Hradem (28.10.2019)
Předseda ODS Petr Fiala uctil památku T. G. Masaryka u památníku v Brně
12
Fotogalerie

Politici, zástupci armády, váleční veteráni i zástupci spolků si v pondělí u Národního památníku na pražském Vítkově připomněli výročí vzniku samostatného Československa. U hrobu Neznámého vojína položili věnce prezident Miloš Zeman, premiér Andrej Babiš (ANO) i předsedové Senátu Jaroslav Kubera (ODS) a Sněmovny Radek Vondráček (ANO). Oslavy 101. výročí vyhlášení státu se konají po celém Česku, vyvrcholí večerním udělováním státních vyznamenání na Pražském hradě.

Vojáci na čestný dvůr památníku na Vítkově tradičně přinesli historické armádní prapory za zvuků husitského chorálu Ktož sú boží bojovníci. Vojenská hudba zahrála také státní hymnu. Nad památníkem prolétly armádní vrtulníky, které na obloze vytvořily trikoloru v národních barvách, a za nimi stíhací letouny Gripen.

Zeman se ceremoniálu zúčastnil v těsném doprovodu dvou bodyguardů. Jeho věnec byl podobně jako dřív položen samostatně, zástupci Parlamentu věnce opět položili společně, stejně jako zástupci armády nebo spolků. Na závěr piety zazněla na památku padlých vojáků Večerka a čestná salva.

"Pro každého je to připomínka samostatnosti. Hlavně, ono je to už takové klišé, my si myslíme, že už svobodu máme, ale my ji ještě nemáme. Stále se na svobodu útočí ze všech stran pod různými bohulibými záminkami. A jestli si někdo myslí, že už to máme vybojované, tak nemáme," řekl po ceremoniálu předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS).

"Je to pro mne čest a já si myslím, že je dobře, že tady byla celá politická špička, protože to je samozřejmě důležité výročí a musíme si připomínat lidi, kteří přinesli oběti za naši samostatnost a vznik naší republiky a hlavně v těchto časech, kdy bezpečnost ve světě je velké téma," řekl premiér Andrej Babiš (ANO). S názorem Kubery nesouhlasil. "Já myslím, že ji máme," dodal.

Účast na pietním aktu si za čest pokládal také ministr obrany Lubomír Metnar (ANO). "Je to čest a je to nejvýznamnější svátek a den v roce pro Českou republiku," řekl.

Za slunečného počasí pietnímu aktu přihlíželo několik desítek lidí, kteří stáli za zátarasy po levé straně od památníku. Bezpečnostní předpisy letos nebyly tak přísné jako loni při stém výročí, kdy byly na místě i bezpečnostní rámy.

Politici na Vítkově, rektoři u sochy Masaryka

Akce k založení republiky se v pondělí konají i na dalších místech republiky, na Komenského náměstí v Brně nebo u sochy Tomáše Garrigua Masaryka na Hradčanském náměstí, kde zhruba 20 zástupců České konference rektorů krátce po poledni položilo květiny a věnce. Dopoledne se u sochy vystřídali například zástupci TOP 09, ČSSD nebo někteří senátoři.

"Československá a česká státnost sice může znít jako klišé, ale není to tak. Před 101 lety se o mnoha staletích podařilo Čechům a Slovákům vytvořit společný stát. Pro nás je to závazek, je třeba neustále dokazovat, že patříme k demokratickým zemím," uvedl rektor Masarykovy univerzity v Brně Martin Bareš.

Podle rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy je 28. říjen jedním z nejvýznamnějších dní. "Demokracie není samozřejmost, která by spadla z nebe. Je to zodpovědnost každého z nás. Když vidím naše studenty, o mladou generaci nemám strach. Vnímají, co se kolem nich děje, nejsou zatíženi minulostí. O ně jde, budou tady déle než my," dodal Zima.

Věnce u sochy Masaryka dopoledne položilo také vedení sociálních demokratů. "Ideály, které vedly k založení svobodného a demokratického Československa, jsme vždy hájili a budeme je hájit dál," řekl předseda ČSSD Jan Hamáček.

K výročí gratulovali prezidenti, králové i papež

K 101. výročí vzniku samostatného státu pogratulovali Česku v dopise také prezidenti a králové některých zemí a papež František. Americký prezident Donald Trump ocenil přínos české účasti v Afghánistánu, německá hlava státu Frank-Walter Steinmeier napsal o hluboké důvěře mezi oběma zeměmi. Francouzský prezident Emmanuel Macron stejně jako slovenská prezidentka Zuzana Čaputová a Trump připomněli i letošní 30. výročí sametové revoluce.

"Jménem lidu Spojených států amerických blahopřeji lidu České republiky ke 101. výročí vaší samostatnosti v roce 1918. Tento rok je zároveň 30. výročím sametové revoluce, a Spojené státy americké rovněž ctí a oslavují odvážné, oddané a vizionářské občany, kteří pomohli Československu vymanit se ze sovětského vlivu a komunistického útisku a pomohli nástupu éry demokracie a ekonomické svobody," napsal Trump. Dodal, že tyto ideály a hodnoty, které obě země sdílejí, utvářejí základy společné a pevné transatlantické aliance a přátelství.

Americký prezident zároveň v dopise vyjádřil vděk za mezinárodní závazek Česka prosazovat mír, lidská práva a prosperitu. "Oceňujeme přínos účasti České republiky v Afghánistánu a její podporu jako ochranné síly v Sýrii," napsal.

Macron označil v dopise vztah obou zemí za blízký a důvěrný, založený na strategickém partnerství. V kontextu českého předsednictví visegrádské skupiny a evropských i mezinárodních výzev je významnější než kdy dříve, doplnil.

"Vztahy mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo se dnes nacházejí na úrovni, která je historicky snad jedinečná. Mezi Čechy a Němci vznikla mnohá osobní přátelství a mezi našimi zeměmi se vytvořila hluboká důvěra," uvedl Steinmeier. Vyjádřil přání, aby vynikající vztahy zůstaly zachovány i do budoucna. Uvedl také, že se těší na nadcházející setkání se Zemanem. Všechny prezidenty visegrádské čtyřky, tedy Česka, Slovenska, Polska a Maďarska, Steinmeier pozval na 9. listopadu na připomínku 30. výročí pádu berlínské zdi.

Podle Čaputové Česko a Slovensko za své blízké a přátelské vztahy vděčí v první řadě bývalému společnému státu. "Se vznikem Československa jsou neodlučně spojené hodnoty svobody, demokracie a pokroku. Jsem hrdá na to, že naše země se i navzdory náročným historickým zkouškám k tomuto hodnotovému odkazu hlásí i dnes, a pokládám za velmi důležité, abychom o jeho významu pravidelně mluvili," napsala. Uvedla také, že Zemana ráda přivítá v Bratislavě při společné připomínce výročí listopadové revoluce z roku 1989. Slovensko navštíví český prezident 16. listopadu a spolu s Čaputovou otevřou budovu Českého domu.

Pád železné opony před 30 lety připomněl ve svém gratulačním dopise také polský prezident Andrzej Duda. "Spojují nás shodné zájmy a výzvy v rámci Evropské unie. Úzce spolupracujeme ve prospěch posílení bezpečnosti celého regionu jako spolehliví partneři a spojenci v rámci NATO," uvedl. Vyjádřil přesvědčení, že česko-polské vztahy mohou sloužit jako vzor dokonalého sousedského a vzájemného respektu. Duda také napsal, že doufá v Zemanovu angažovanost při uskutečňování regionálních infrastrukturálních projektů, zásadních pro zkracování vzdáleností.

Zemanovi v dopise pogratuloval také nový japonský císař Naruhito. "Je mi velkým potěšením Vám u příležitosti státního svátku České republiky srdečně poblahopřát a upřímně Vám popřát štěstí a lidu Vaší země prosperitu," napsal. Minulý týden v Japonsku zastupoval Česko na slavnostním uvedení císaře na trůn premiér Andrej Babiš (ANO), kterého tím Zeman pověřil.

"Obracím se k Bohu, aby Vás doprovázel na cestě ke společnému dobru a bratrství, aby každý příslušník Vašeho národa poznal očekávané štěstí. Z celého srdce se dovolávám hojnosti Božího požehnání pro Vás i český lid," pogratuloval papež František.

Maďarský prezident János Áder v dopise popřál Zemanovi pevné zdraví. Gratulační dopis poslal na Pražský hrad také španělský král Felipe VI., nizozemský král Willem-Alexander a belgický král Phillipe.