Český software mění pravidla přijímaček. Umělá inteligence sledovala už polovinu studentů

Většina studentů zkoušky na vysokou školu letos absolvovala "offline", na dálku se ale připojilo téměř 46 procent z nich. Stát chce podobné technologie podpořit miliardami korun v rámci digitalizace školství.

Většina studentů zkoušky na vysokou školu letos absolvovala "offline", na dálku se ale připojilo téměř 46 procent z nich. Stát chce podobné technologie podpořit miliardami korun v rámci digitalizace školství. Zdroj: profimedia.cz

Na začátku šlo o využití umělé inteligence, které mělo pomoci jen interním potřebám vzdělávací společnosti Scio. Jenže v době covidových omezení začali studenti díky technologii ScioLink skládat na dálku zkoušky na vysoké školy, před pár měsíci ji jako jeden z nejlepších covidových digitálních nápadů ocenily Financial Times a nyní je čím dál zřejmější, že se v Česku zrodil zásadní milník v digitalizaci vysokého školství. Stát chce na podobné aktivity v budoucnu přispět dvěma a půl miliardami korun.

ScioLink už dnes používá přes 80 fakult, které využívají standardizované národní srovnávací zkoušky. „Při letošních přijímacích zkouškách si distanční způsob zvolilo téměř 46 procent studentů, my jsme přitom čekali maximálně třetinu, protože už nepanovala žádná covidová omezení. Ukazuje se to jako velmi slibný nástroj, který má potenciál i mimo školy, například při profesních či jazykových zkouškách,“ popisuje šéf ScioLinku Martin Drnek. Navíc s nastávající podzimní sezonou a pokračující vlnou pandemie se dá očekávat, že mohou nastat omezení ohledně počtu shromážděných lidí.

Takzvaný e-proctoring je jedním z trendů, který pandemie výrazně urychlila. Ve světě vznikla řada platforem podobných ScioLinku, Evropská komise dokonce přemýšlí o tom, jak dát trendu pravidla ohledně ochrany osobních dat, možnosti odvolání proti rozhodnutí umělé inteligence nebo povinnost následné fyzické kontroly sporných případů.

ScioLink funguje tak, že používá data z kamery a mikrofonu počítače a sleduje dění na studentově obrazovce, zda si například nevyhledává potřebné informace na internetu. Výsledný záznam pak vyhodnotí umělá inteligence a sporné případy předá kontrolorům. „Platí i pravidla ohledně prostoru. Studenti musejí mít například prázdný stůl nebo na něm jen povolené pomůcky. Malá část zkoušek je proto zablokována například z důvodu neúmyslného porušení pravidel,“ přibližuje Martin Drnek. 

Přesto je procento úmyslných pokusů o podvod větší než při prezenčních zkouškách. Letos Scio dokonce zaregistrovalo několik organizovaných skupin, které si výsledky testů předávaly po síti Telegram. „Ve srovnání to vychází na jednotky případů zachycených při prezenční zkoušce oproti dvěma stovkám úmyslných pokusů z celkových 31 500 online zkoušek,“ přibližuje Martin Drnek.

ScioLink vyvíjela pražská firma Born Digital vzniklá v roce 2019. „E-proctoring sice nepatří mezi naše hlavní produkty, ale jsem moc rád, že nás Scio oslovilo. Školám i firmám šetří systém ohromné množství nákladů. Navíc spoustu lidí chce dnes fungovat na dálku nejen ve škole, ale i v práci. Podobná řešení proto dávají lidem obrovskou svobodu. Nemusí kvůli zkoušce či pohovoru cestovat přes půl země nebo Evropy,“ upozorňuje jednatel společnosti Tomáš Malovec na možnost získat do škol více studentů ze zahraničí.

Na digitalizaci školství se soustředí i ministerstvo školství. Získalo pro ni miliardy z plánu obnovy, který má pomoci změnit a restartovat českou ekonomiku po pandemii. Obecně na digitalizaci půjde 28 miliard korun. Balík, z něhož by vysoké školy mohly čerpat na programy podobné ScioLinku, má pak objem zhruba 2,5 miliardy.

Co dělat po nepovedených přijímačkách na střední školu?

Video placeholde
• Videohub

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!