ČNB trvá na svém: Intervence zrychlí ekonomický růst

Guvernér České národní banky Miroslav Singer

Guvernér České národní banky Miroslav Singer Zdroj: Anna Vackova, E15

Česká národní banka (ČNB) si i přes rozporuplné reakce nadále stojí za devizovými intervencemi, které zahájila minulý čtvrtek. Podle zprávy, kterou dnes banka vydala, urychlí v příštím roce růst ekonomiky i inflace. Řada exportérů rozhodnutí centrální banky uvítala.

Zatímco podle základního scénáře by ekonomika příští rok rostla o 1,5 procenta a inflace byla ve čtvrtém čtvrtletí 1,2 procenta, alternativní scénář s využitím intervencí počítá s růstem ekonomiky v roce 2014 o 2,1 procenta a inflací 2,2 procenta.

„Oslabení kurzu pomůže k urychlení návratu inflace k dvouprocentnímu inflačnímu cíli ČNB a zvyšuje se také pravděpodobnost a robustnost očekávaného opuštění nulových měnověpolitických úrokových sazeb v delší budoucnosti,“ uvedla ČNB.

Vlivem růstu dovozních cen lze příští rok podle zprávy očekávat nižší koupěschopnost domácností. Jejich poptávka je však podle ČNB ve zvýšené míře přesměrována k domácímu zboží a službám a navíc podpořena nižšími reálnými úrokovými sazbami v důsledku zvýšených inflačních očekávání.

„Zároveň slabší kurz podporuje český vývoz, a tím roste konkurenceschopnost podniků i jejich ochota investovat. Oživení výroby následně přispívá k nárůstu zaměstnanosti a mezd, což v delším období zvyšuje kupní sílu domácností a jejich spotřebu,“ informovala ČNB.

Devizové intervence by neměly mít dramatický vliv na růst cen potravin, spíše jejich růst zpomalí. Uvedl to guvernér ČNB Miroslav Singer. Zároveň dodal, že základním smyslem devizových intervencí, které ČNB zahájila minulý týden, je posílení konkurenceschopnosti České republiky.

Centrální banka ve čtvrtek zahájila devizové intervence s cílem oslabit korunu, její kurz chce držet poblíž hranice 27 korun za euro. Hlavní přínos intervencí vidí ČNB v udržení a tvorbě nových pracovních míst a zabránění ztrátám u hrubého domácího produktu, které by byly mnohem větší v případě deflace.

Intervence mohou snížit kupní sílu

Na jednání rady centrální banky minulý zaznělo, že nárůst inflace v důsledku intervencí může mít negativní dopad na vývoj reálných mezd a že nárůst dovozních cen povede k poklesu kupní síly domácností.

Další z názorů byl, že cílová hladina pro kurz koruny v rámci intervencí nemůže být předmětem častých úprav. Záznam ovšem neuvádí poměr hlasování v případě intervencí. Údaje budou k dispozici až z protokolu k jednání za šest let. Ze záznamu dále vyplývá, že pokud by další uvolnění měnových podmínek pomocí intervencí nenastalo, hrozilo by skokové posílení kurzu koruny, dlouhodobější deflace a pomalejší oživení ekonomické aktivity.

Ilustrační fotoIlustrační foto|Euro Jan RaschJe ohrožená kupní síla domácností? (zdroj Euro)

„Alternativní scénář používání kurzu koruny naopak potvrzuje, že déletrvající oslabení kurzu k úrovni 27 korun za euro je účinným nástrojem odbourávajícím riziko vzniku deflace a urychlujícím návrat inflace k cíli při současně výraznějším oživení ekonomické aktivity v příštím roce,“ uvádí záznam.

Během jednání bankovní rady podle něj zaznělo, že celkový dopad uvolnění měnových podmínek prostřednictvím kurzu je jednoznačně pozitivní. Zároveň byl ale vysloven názor, že alternativní scénář může vyvolat výrazné výkyvy kurzu koruny po ukončení intervencí.

Zeman a Klaus proti intervencím

Krok kritizovala řada ekonomů, podnikatelů, prezident Zeman i jeho předchůdce Václav Klaus. Naopak podle premiéra v demisi Jiřího Rusnoka domácí ekonomice pomohou a zvýší její konkurenceschopnost.

Intervencemi se dnes zabývali také účastníci Exportního fóra. „Předpokládám, že tento razantní krok, po které jsme už dlouhou dobu volali, povede během nadcházejících šesti měsíců k růstu českého exportu o dvě až tři procenta,“ uvedl předseda Asociace exportérů Jiří Grund.

Dodal, že zásah ČNB sice vyvolá nárůst cen některých dovozových komponentů, které jsou třeba ke kompletaci zboží určeného k vývozu, ale je přesvědčený, že se s tím dokáží exportéři vyrovnat. „ Zásah ČNB přinese víc pozitivních než negativních dopadů na celé české hospodářství. To vše však musí jít ruku v ruce se stabilním podnikatelským prostředím bez daňových a legislativních zvratů,“ sdělil. S intervencemi souhlasí 41 procent účastníků fóra, stejný počet nemá jasný názor a 18 procent nesouhlasí.