Dosud opomíjených eurovoleb se nyní strany bojí. Zatřást mohou i s koalicí

Evropský parlament ve Štrasburku

Evropský parlament ve Štrasburku Zdroj: CTK/AP

To tu ještě nebylo. Tak pestrý výběr kandidátů, jaký politické strany nabízejí pro letošní květnové volby do Evropského parlamentu, nemá v české historii obdoby. Není ale divu. Eurovolby budou letos jakousi součástí kampaně na podzimní komunální klání.

Zatímco až dosud stál Evropský parlament vždy v pozadí zájmu nejen voličů, ale i partají, tentokrát se z voleb do něj lehce může stát politická rozbuška. Platí to především pro frakce, které tvoří vládní koalici.

Ostře budou volební výsledek sledovat socialisté, přesněji řečeno vnitrostranické křídlo ČSSD, které není nakloněno předsedovi Bohuslavu Sobotkovi. To hledá jakoukoli záminku pro znejistění jeho pozice šéfa strany, k čemuž by se hodilo i uklouznutí na postu premiéra.

Velký význam, i když nikoli fatální, bude mít výsledek voleb i pro hnutí ANO. Pokud by potvrdily, že se nová formace dokáže prosadit v jiném plebiscitu než parlamentním, mohli by její členové povzbuzovat Andreje Babiše, aby přemýšlel o vyšší vládní funkci, než je jeho nynější post vicepremiéra. O tom, že ANO chce uspět, není pochyb. Za lídra kandidátky si zvolilo Pavla Teličku, ostříleného evropského lobbistu. A byť ho „vysílá“ do evropského parlamentu, ANO přemýšlí, že by mohl být i jejich nominantem na eurokomisaře. Toho vláda vybere na podzim.

Nejvíce pracuje Roithová, nejméně Ouzký
Z nynějších 22 českých europoslanců jsou nejpracovitější Zuzana Roithová (KDU-ČSL) a její stranický kolega Jan Březina. Podle docházky a četnosti vystoupení na konci tabulky skončil Miroslav Ouzký z ODS. Vyplývá to z průzkumu think tanku Evropské hodnoty o práci Evropského parlamentu (EP) od roku 2009 do loňska.
Podle europoslance Jana Zahradila (ODS) studii chybí pokus o kvalitativní analýzu a hlubší vhled, protože vychází pouze z kvantifikovatelných dat. „Přispěje k dalšímu zmatení a znejasnění představ o činnosti Evropského parlamentu,“ poznamenal.
V letech 2004 až 2009 mělo Česko v EP nárok na čtyřiadvacet z téměř 800 křesel. V tomto volebním období o dvě z nich kvůli rozšíření Evropské unie přišlo, od května ztratí ještě jedno.

Známé osobnosti se na svoje kandidátky snažily ulovit i jiné politické frakce. TOP 09 jako jedničku staví bývalého viceguvernéra ČNB Luď ka Niedermayera, dvojkou je poslanec a bývalý člen ODS Jiří Pospíšil. Hnutí Starostů budou na kandidátce zastupovat poslanec Stanislav Polčák či senátor Jaromír Štětina.

Pro ODS mají květnové volby téměř stejný význam jako pro ČSSD. Občanští demokraté se smiřují s tím, že znovu nezískají devět křesel, která drží nyní, debakl by ale urychlil rozpad strany. Kandidátku má ODS schvalovat v pondělí, nejspíš ji opět povede matador Jan Zahradil.

Komunisté mají o tom, koho vyšlou do europarlamentu, rozhodovat v sobotu. Do čela seznamu by se mohl dostat europoslanec Jiří Maštálka nebo poslankyně Kateřina Konečná.

Lídři parlamentních stran pro eurovolby 2014
Jan KellerJan Keller | isifa
1. Jan Keller (ČSSD) Sociolog, environmentalista a publicista Jan Keller (59) se už v roce 2009 o místo v Evropském parlamentu ucházel, tehdy byl šestkou Demokratické strany zelených. Nyní má jako jednička ČSSD zvolení prakticky jisté. Jeho kritici mu vytýkají dlouholeté členství v KSČ. Vzdělání si rozšířil ve Francii, působil na pařížské Sorbonně. Je zastáncem sociálního státu, vystupoval proti školnému. V letech 2006 až 2008 se zapojil do kampaně proti umístění amerického radaru v Brdech. Kandiduje jako nestraník.
Pavel TeličkaPavel Telička | Anna Vackova, E15
2. Pavel Telička (ANO) Bývalý diplomat, eurokomisař a lobbista Pavel Telička (48) chce dosáhnout toho, aby Česko změnilo svoji pozici v Evropě a získalo vliv. Pro hnutí ANO začal pracovat už loni, pomáhal s kampaní pro předčasné sněmovní volby. Po vystudování Právnické fakulty Univerzity Karlovy v roce 1986 se stal členem KSČ a začal pracovat na ministerstvu zahraničí ČSSR. Před vstupem země do EU vedl český vyjednávací tým. V roce 2004 založil v Bruselu firmu BXL Consulting, později působil v dozorčí radě RPG Byty.
Pavel SvobodaPavel Svoboda | ctk
3. Pavel Svoboda (KDU-ČSL) Právník, někdejší ministr bez portfeje a předseda legislativní rady vlády v Topolánkově kabinetu Pavel Svoboda (51) vstoupil do KDU-ČSL v roce 1990. Za minulého režimu pracoval jako právník Ochranného svazu autorského, poté nastoupil do vydavatelství Supraphon. Od roku 2001 je docentem pro obor evropské právo na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Podobně jako Telička poměry v EU zná. Byl náměstkem ministra zahraničí a velvyslancem Stálé mise ČR při Radě Evropy ve Štrasburku.
Luděk NiedermayerLuděk Niedermayer | ctk
4. Luděk Niedermayer (TOP 09) Hlavní ekonom české pobočky Deloitte a bývalý viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer (47) povede jako nestraník kandidátku TOP 09. V roce 1996 se ve svých devětadvaceti letech stal vůbec nejmladším členem rady centrální banky. I Niedermayer chce, aby se postoj Česka k EU změnil a nebyli jsme jejím nejskeptičtějším členem. Problémy eurozóny podle něj nezpůsobuje měna, ale politiky jednotlivých států. Přijetí eura jako krok, který by pomohl hlavně podnikatelům, vidí v horizontu pěti až sedmi let.
Jan ZahradilJan Zahradil | ctk
5. Jan Zahradil (ODS) Jeden z matadorů ODS, bývalý poslanec a od roku 2004 europoslanec Jan Zahradil (50) má obsadit první příčku kandidátky své strany. Absolvent Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a někdejší poradce Václava Klause pro zahraničněpolitické otázky se v Evropském parlamentu může chlubit prvenstvím. V roce 2011 byl jako první Čech zvolen předsedou jedné z frakcí, Aliance evropských konzervativců a reformistů. Je znám odmítavými názory na prohlubování politické integrace států EU.
Klára SamkováKlára Samková | Michael Tomes, E15
6. Klára Samková (Úsvit) Advokátka, aktivistka a exposlankyně ODS Klára Samková (51) vstoupila v roce 2010 do TOP 09, za niž byla zvolena do zastupitelstva Prahy 2. Své spolustraníky zaskočila o dva roky později, když se začala ucházet o post prezidentky republiky, přestože TOP 09 měla oficiálního kandidáta Karla Schwarzenberga. Nakonec se ukázalo, že na petičních arších nemá dostatek podpisů. Ohlásila ústavní stížnost a začala právně zastupovat Tomia Okamuru.

pozn.: KSČM oznámí lídra v sobotu