K setkání s Václavem Klausem Fiala zase uvedl, že to byl „přátelský rozhovor o ODS a současné politické situaci“.
Občanští demokraté mají podobně jako sociální demokraté ke svým bývalým předsedům komplikovaný vztah. Klaus, který stranu založil a od roku 1991 do prosince 2002 vedl, se v posledních letech netajil tím, že se s občanskými demokraty čím dál víc názorově rozchází.
Od konce roku 2002 stál v čele ODS Topolánek, média po jeho zvolení zveřejnila textovou zprávu z Klausova mobilu, v níž se o svém nástupci nelichotivě vyjádřil jako o „absolutně prázdném a falešném Topolovi“.
V březnu 2009 Topolánek obvinil Klause, že se podílel na vyslovení nedůvěry jeho vládě a přispěl k jejímu pádu. Z pozice šéfa ODS odcházel pod velkým vnějším tlakem, ačkoli za více než sedm let v jejím čele vyhrál s ODS sedmery volby a dovedl stranu do vlády.
V červnu 2010 se třetím předsedou ODS stal Petr Nečas. Z čela strany i tehdejšího vládního kabinetu odešel o tři roky později kvůli aféře kolem své blízké spolupracovnice a partnerky Jany Nagyové (nyní Nečasové). Když pak místní sdružení ODS v Praze-Zličíně Nečasovou vyloučilo ze strany, Nečas se své ženy zastal.
Po mezidobí, kdy ODS vedl statutární místopředseda Martin Kuba, si pak ODS zvolila letos v lednu v Olomouci do čela vysokoškolského profesora Fialu. Jedna z dříve dominantních českých stran a hegemon tuzemské pravice, se olomouckým kongresem pokouší o návrat do těchto pozic a o nový začátek.
O něm hovoří i nový předseda ODS Petr Fiala, který je jejím členem teprve od listopadu 2013. Právě do bývalého rektora brněnské Masarykovy univerzity Fialy vkládají občanští demokraté největší naděje.
