Glosa Petra Peška: Čapí kapky doktora Babiše

Premiér Andrej Babiš (ANO)

Premiér Andrej Babiš (ANO) Zdroj: ČTK

Premiér Andrej Babiš (ANO))
Jízdárna farmy svým vzhledem evokuje čapí hnízdo. I díky tomu objekt přestavěný do nynější podoby v letech 2006 až 2010 získal například nominaci na titul Stavba roku 2010
Farma Čapí hnízdo
Farma Čapí hnízdo
Farma Čapí hnízdo
12
Fotogalerie

Zajímavé detaily, nic překvapivě nového. Tak by se dal shrnout dojem ze spisu o zastavení trestního stíhání v kauze Čapí hnízdo, který zveřejnilo Městské státní zastupitelství v Praze. Tedy z odtajněné části dokumentu – z celkem 90 stran jich zůstalo několik desítek začerněných, překryté jsou i některé samostatné pasáže včetně jmen obviněných a prověřovaných firem. Byť premiérova stopa se dá v usnesení vcelku snadno objevit – podle „Ing.“ před začerněným jménem. 

Pikantní je, jak tu Andrej Babiš dostává ochutnat své vlastní medicíny. Jeho oblíbený termín „účelovka“ je v textu zmiňován hned několikrát, byť pochopitelně v nehovorové verzi. Dozvíme se například, že při obstarávání dotace pro Čapí hnízdo – tedy pro svůj nejlepší projekt, s nímž ale neměl pranic společného – jednal „vědomě účelově“. Ostatně i na výstavbě a provozování areálu měl „enormní zájem“. A stejně tak „účelově“ koupil svým dětem i akcie společnosti provozující farmu.

„Stěží si lze představit, že chtěl umožnit podnikání svým dětem ve společnosti, která se ještě před zahájením podnikatelské činnosti zadluží v řádech sta milionů korun,“ píše ve svém odůvodnění dozorující státní zástupce Jaroslav Šaroch. S dodatkem, že Babišův syn tehdy žil v USA a jeho dcera byla zrovna těhotná.

Dalším detailem hodným pozornosti je množství negativ. Ani Šaroch nedává firmě provozující Čapí hnízdo punc malého či středního podniku, který na dotaci měl nárok. Konstatuje, že „se nepodařilo opatřit důkazy“, že by takovou „definici nesplňovala“. Z právního hlediska totéž, z věcného možná už tak ne. A podobně se „nepodařilo prokázat, že by nebyla nezávislým subjektem“ a stejně tak žádost o dotaci „nelze považovat za nepravdivou“.

Opět, z právního hlediska to je v pořádku, s jistou dávkou nadsázky si lze ale vzpomenout na cimrmanovskou teorii externismu: na počátku procesu poznání je omyl, který postupně vyvracíme. Koneckonců i Šarochův nadřízený, šéf pražských žalobců Martin Erazím, v odpovědích pro média k celé věci konstatoval, že míra pravděpodobnosti, že trestní čin byl spáchán, „byla v tomto případě vyvrácena“.

Pokud vezmeme zveřejněné usnesení za serióznější konec, tak pozornosti by neměla ujít pasáž hovořící o jednom z klíčových důkazů, tedy interním dokumentu banky HSBC, která Čapí hnízdo úvěrovala. V něm se mluvilo o přímých vazbách farmy jak na Agrofert, tak na Andreje Babiše. Nyní ale pracovníci banky vypověděli, že šlo o „nepodložené, nepřesné a chybné“ údaje. Jejich detailní výpovědi jsou ale stejně jako u jiných svědků a obviněných začerněny – prý kvůli dalšímu posuzování kauzy nejvyšším státním zástupcem.

I v těch publikovaných pasážích si nicméně své mohou najít obě názorové strany. Jak ti, kteří jsou dál přesvědčeni o vině Andreje Babiše a spol. – mluví se tu o jeho přímém vlivu na Čapí hnízdo, okatých převodech akcií na děti či „zcela nadstandardních vztazích“ mezi Agrofertem a Čapím hnízdem. Ale zadostiučinění tu najdou i ti, kdo věří v premiérovu nevinu. Skutky se staly, ale nebyly trestným činem. Respektive, nepodařilo se to prokázat. Respektive, nepodařilo se vyvrátit tvrzení z žádosti o dotaci. A teď, jak to bylo doopravdy…