Hromadné žaloby budou byznysem pro soukromé společnosti, tvrdí kritici. Ministerstvo to odmítá

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová a ministr školství Robert Plaga

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová a ministr školství Robert Plaga Zdroj: Úřad vlády ČR

Ministerstvo spravedlnosti
Nejvyšší správní soud
3
Fotogalerie

Ani stovky námitek nepřiměly ministerstvo spravedlnosti k tomu, aby zásadně přepracovalo návrh zákona o hromadných žalobách. Mírně upravená předloha, kterou hodlá předložit vládě, proto stále naráží u právníků, institucí a zájmových organizací. Kritici míní, že bude byznysem pro soukromé společnosti, které půjdou do nákladných sporů s velkými firmami na úkor spotřebitelů. Ministerstvo to odmítá.

Odborník na procesní právo Petr Lavický z brněnské Masarykovy univerzity nechápe, proč předkladatelé ignorovali připomínky Nejvyššího soudu, Legislativní rady vlády nebo České národní banky.

„Soudní řízení má chránit porušená nebo ohrožená subjektivní hmotná práva. Nesmí sloužit jako nástroj k tomu, aby někdo dosahoval zisku,“ řekl Lavický. Dodal, že příklon k takové podobě hromadných žalob odporuje kontinentálnímu procesnímu právu. „Představuje obrovské riziko zneužití hromadného řízení,“ dodal.

Největší odpor vzbuzuje to, že žalujícím nemusejí být pouze neziskové organizace či spolky spotřebitelů, jak předpokládá připravovaná evropská směrnice, ale právě i soukromé subjekty.

Napadána je také forma řízení, kdy se žaloby účastní každý poškozený, který aktivně neprojeví nesouhlas a neodhlásí se. Ve skupině žalujících se tak mohou ocitnout i lidé, kteří nemusejí vědět, že jsou účastníky sporu.

Podle upraveného návrhu zákona je dokonce možné, aby soud takzvané odhlašovací řízení vyžadoval. „Je nepřípustné, aby k tomu soud žalobce nutil,“ uvedl výkonný ředitel Unie zaměstnavatelských svazů Vít Jásek.

Ministerstvo argumentuje pojistkami proti zneužití. Například správci skupin žalujících, kteří by inkasovali až 25 procent z vysouzené částky, mají podléhat jeho dozoru.

„Žalobce bude muset na začátku řízení zaplatit vysoký soudní poplatek,“ uvedla Andrea Šlechtová z tiskového oddělení ministerstva. Povinně se má skládat i záloha na náhradu nákladů řízení, která může dosáhnout až pěti milionů korun. Naopak spotřebitelé by žádnou finanční odpovědnost nenesli.