Meziroční růst spotřebitelských cen by v závěru letošního roku mohl atakovat hranici pěti procent, říká v rozhovoru pro server E15.cz hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. V srpnu dosáhla inflace 4,1 procenta a byla nejvyšší od roku 2008. Bankovní rada České národní banky na takový vývoj bude podle Seidlera reagovat dalším zvyšování úrokových sazeb. Centrální banka letos zvýšila svou základní sazbu již dvakrát, pokaždé o čtvrt procentního bodu na současných 0,75 procenta.
Jak velkým překvapením jsou poslední čísla o vývoji inflace?
Srpnová inflace výrazně překonala očekávání ekonomů, které bylo 3,4 procenta, i starší odhad ČNB ve výši 3,1 procenta.
Zrychlení cen šlo zejména na vrub cenám spojeným s bydlením. Tato kategorie bude tlačit inflaci výše i v dalším období z důvodu očekávaného růstu cen energií, zejména elektřiny a plynu pro domácnosti, které na burzách výrazně zdražují.
Co je hlavním důvodem tak svižného růstu spotřebitelských cen?
U bydlení to byla především položka imputovaného nájemného (hypotetické nájemné, jež by majitelé obydlí, ve kterých bydlí, inkasovali, kdyby je pronajímali, nebo hypotetické nájemné, které by museli platit, kdyby tato obydlí nevlastnili – pozn. red.).
V ní se reflektuje růst cen stavebních materiálů a také cen nemovitostí obecně. Zatímco meziroční růst této položky činil v červenci šest procent, v srpnu zrychlil na 8,2 procenta. Vzhledem k vysoké váze imputovaného nájemného ve spotřebním koši kolem deseti procent tak jen samotné imputované nájemné zvýšilo meziroční inflaci o 0,2 procentního bodu.
Jak může vypadat další vývoj?
Zatímco doposud konsenzus stejně jako prognóza ČNB předpokládaly, že průměrná inflace v příštím roce zvolní pod tři procenta, poslední vývoj spíše naznačuje další zrychlení nad tříprocentní hranici. Například poslední prognóza ministerstva financí zvýšila odhad inflace na příští rok na 3,5 procenta oproti 2,8 procenta očekávaným ČNB a současný vývoj jde tímto směrem.
Pokud nedojde ke korekci cen komodit, které se vyvíjejí poslední dobou poměrně extrémně, lze v příštím roce očekávat další zrychlení inflace citelněji nad tři procenta. V letošním roce se bude nakonec průměrná inflace také pohybovat nad úrovní tří procent a v závěru roku může meziroční růst atakovat pětiprocentní hranici.
Co rychlejší růst cen znamená pro další rozhodování ČNB o nastavení úrokových sazeb?
Z pohledu centrální banky je situace komplikovaná v tom, že většina inflačních tlaků je nákladového charakteru. Centrální banka bude spíše pokračovat v postupném zpřísňování měnové politiky, jak doposud avizovala. V letošním roce tak zvýší sazby patrně ještě třikrát, v průběhu příštího roku by se pak základní sazba mohla dostat k 2,5 procenta.
Nelze vyloučit, že na zářijovém jednání bankovní rady dojde vzhledem k rychlejším inflačním tlakům ke zvýšení sazeb o půl procentního bodu.
