Italové napadli český nákup bitevních vrtulníků. Babiš se dohodl s Američany bez tendru

Největším uživatelem vrtulníku Bell UH-1 Venom je armáda USA

Největším uživatelem vrtulníku Bell UH-1 Venom je armáda USA Zdroj: Ministerstvo obrany USA

Víceúčelový vrtulník  UH-1Y VENOM
Vrtulník AW139, ilustrační foto
Bojový vrtulník AH-1Z VIPER, ilustrační foto
Bojový vrtulník AH-1Z VIPER, ilustrační foto
Bojový vrtulník AH-1Z VIPER, ilustrační foto
27
Fotogalerie

Česko se může znovu dostat do konfliktu s Evropskou unií kvůli porušení pravidel pro veřejné zakázky. Důvodem je miliardový kontrakt na americké víceúčelové a bitevní vrtulníky. Exministr obrany Martin Stropnický na ně chtěl v roce 2015 vypsat tendr, jeho nástupkyně Karla Šlechtová soutěž zpochybnila a premiér Andrej Babiš (všichni ANO) pak letos rozhodl o přímém nákupu od USA.

Postup teď napadá italský letecký koncern Leonardo. „Zadavatel zcela bezdůvodně a účelově omezuje soutěž o zakázku v rámci celé EU, diskriminuje ostatní potenciální dodavatele a postupuje netransparentně a nehospodárně,“ píše se v námitkách, které úřadu Lubomíra Metnara (ANO) zaslali Italové prostřednictvím advokátní kanceláře Jana Vargy. Deník E15 měl možnost do dokumentu nahlédnout.

Armáda požaduje vyzkoušený vrtulník i s certifikovanou výzbrojí, jako jsou kanony a rakety, reagoval mluvčí ministerstva Jan Pejšek. „Takovou nabídku jsme dostali pouze od americké strany,“ řekl s tím, že při dřívějším marketingovém průzkumu trhu byly hodnoceny všechny doručené varianty včetně italské.

Pejšek dodal, že nákup amerických strojů bude zahájen po schválení vládou. „Interní schvalovací proces v rámci ministerstva už proběhl,“ podotkl. Ministerstvo nejprve tvrdilo, že uspořádá veřejnou soutěž, připomíná stížnost. A přestože oslovilo vlády Francie, Itálie, Jižní Koreje, Německa a Spojených států a mimo jiné porovnalo i cenové nabídky, výběrové řízení nakonec nevypsalo.

Aby to však podle právního zástupce Leonarda mohlo udělat, muselo by uplatit výjimky z evropských směrnic pro vojenské zakázky. Jsou jimi například časová tíseň kvůli naléhavé operační potřebě nebo skutečnost, že neexistuje jiný výrobce daného produktu. 

„Zadavatel se pouze snažil obejít zákon. Přímé oslovení vlády je naprosto nevhodné k pořizování nového vojenského materiálu,“ stojí v italské stížnosti.

Pokud nebude námitkám Leonarda vyhověno, obrátí se jeho právník na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a případně na Evropskou komisi. Ta navíc může zahájit prověřování sama jako u letounů CASA v roce 2010, kdy Česku hrozila žalobou u Evropského soudního dvora v Lucemburku.

„Kdybychom spor prohráli, mohla by pokuta dosáhnout stovek milionů korun,“ uvedl úředník ministerstva, který si přál zůstat v anonymitě. Připomněl, že dřívější při se podařilo urovnat až poté, co rezort zavedl nový systém akvizic a kontroly.