A případný očekávaný vývoj se přitom může zhoršit, varoval rovnou mluvčí ministerstva Ondřej Jakob. Hlavním rizikem pro odhady je vývoj v eurozóně, kam plyne většina českého exportu. Úřad totiž očekává, že ekonomika eurozóny letos klesne o 0,3 procenta.
Mírné zhoršení odhadu vývoje ekonomiky v letošním roce reflektuje podle analytika Patria Finance Davida Marka nepříznivá data z prvního čtvrtletí a zhoršení vyhlídek v eurozóně, na které je české ekonomika silně závislá. „Většina odhadů nyní spoléhá na to, že v druhé polovině roku, nebo alespoň na konci roku, přijde zlepšení ekonomické situace. Prozatím ale není vidět prakticky žádné známky obratu k lepšímu,“ podotkl.
Odhady Svazu průmyslu a dopravy v principu odpovídají prognóze ministerstva. „Nyní hovoříme v podstatě o stagnaci, kde je stále zachován křehký předpoklad zastavení propadů v druhé polovině roku. Naše poslední kvantifikovaná predikce pro letošní hodnotu růstu reálného HDP se sice pohybovala v desetinných hodnotách kolem nuly, ale s desetinnými místy nemá smysl si příliš hrát. Až následující měsíce ukážou, zda bude potřeba další korekce,“ upozornil analytik svazu Bohuslav Čížek.
Hrubý domácí produkt zemí střední Evropyrůst proti předchozímu roku v procentech, sezónně neočištěná data
Česká národní banka ve své únorové prognóze očekává letos pokles HDP o 0,3 procenta. Pro příští rok pak počítá s růstem o 2,1 procenta. Novou prognózu centrální banka zveřejní 2. května.
V roce 2015 počítá resort financí s růstem HDP o 2,1 procenta a v roce 2016 se zvýšením výkonu ekonomiky o 2,6 procenta. Ministerstvo rovněž upozornilo, že deficit veřejných financí by měl v letošním roce klesnou na 2,8 procenta HDP. Prognóza přitom neuvažuje s prodejem kmitočtových pásem mobilním operátorům ani s prodejem emisních povolenek, což by mohlo letos deficit ještě snížit. „Naopak riziko směrem dolů však představují případné další korekce neuznaných evropských peněz (jednání s EK stále probíhají),“ uvedl úřad.
Loni byl deficit veřejných financí kvůli jednorázovému zaúčtování církevních restitucí a také problémům s dřívějším čerpáním fondů EU 4,4 procenta. Bez těchto vlivů by byl 2,5 procenta HDP.
Hrubý domácí produkt zemí střední Evropy3. čtvrtletí 2008=100, sezónně očištěná data
Ministerstvo v nové prognóze počítá s větším poklesem domácí spotřeby, a to letos o 1,2 procenta. V předchozí prognóze analytici počítali s poklesem o 0,7 procenta.
Problémem pro ekonomiku by podle nových odhadů neměla být letos ani příští rok inflace. Navzdory zvýšení obou sazeb DPH o jeden procentní bod by letos průměrná míra inflace měla dosáhnout 2,1 procenta, v roce 2014 by pak spotřebitelské ceny mohly vzrůst o 1,7 procenta,“ uvedli analytici ministerstva.
Nezaměstnanost by se z loňských sedmi procent měla letos zvýšit na 7,6 procenta a v roce 2014 by mohla vzrůst na 7,7 procenta. Resort financí ovšem odhaduje míru nezaměstnanosti na základě metodiky výběrové šetření pracovních sil.
