Chybí konkrétní termín
„Aby nedocházelo k pochybnostem o charakteru státního zřízení České republiky, navrhuje se předloženým návrhem zpřesnit kompetence prezidenta,“ uvádí se v důvodové zprávě. Součástí ústavy by proto nově měla být formulace: „Prezident republiky předsedu vlády a ostatní členy vlády jmenuje bez zbytečného odkladu.“
Premiér Bohuslav Sobotka ale na jaře mluvil o konkrétních termínech. Chtěl, aby prezident musel po volbách jmenovat nového premiéra do 30 dnů od konání ustavující schůze Sněmovny. V důvodové zprávě se nyní uvádí, že by stanovení konkrétní lhůty nebylo vhodné.
Jmenování předsedy Nejvyššího soudu musí podepsat premiér
Předložená novela upravuje i pravomoci prezidenta vzhledem k soudní moci. Nově bude při jmenování předsedy a místopředsedů Nejvyššího soudu vyžadována kontrasignace premiéra. V Ústavě by také měla být uvedena pravomoc prezidenta jmenovat předsedu a místopředsedy Nejvyššího správního soudu. Ta je podle důvodové zprávy nyní obsažena jen v soudním řádu správním.
U jmenování členů bankovní rady České národní banky by měl platit stejný systém jako u jmenování ústavních soudců. Kandidáty na členy rady by tak musel schválit Senát.
Návrh také dává Poslanecké sněmovně právo podat ústavní žalobu na prezidenta. Nyní může žalobu podat Senát se souhlasem Sněmovny. Na Ústavní soud by se tedy mohly obrátit obě komory Parlamentu, a to bez souhlasu té druhé. Rozhodnout by o tom musela třípětinová většina všech poslanců či přítomných senátorů.
Porušoval Zeman ústavní zvyklosti?
O upřesnění či omezení prezidentských pravomocí se mluví delší dobu. Více o tom opoziční i koaliční strany diskutovaly zejména poté, co prezident Miloš Zeman loni navzdory vůli parlamentních stran jmenoval úřednickou vládu Jiřího Rusnoka.
Podle některých odborníků tím porušil dosavadní ústavní zvyklosti a jednal proti duchu základního zákona. Podle některých kritiků také Zeman otálel se jmenováním nynější koaliční vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD), která se svého uvedení do funkce dočkala až 95 dnů od voleb, tedy nejdéle v dosavadní historii ČR.
Zeman v minulosti médiím řekl, že návrhy na omezení prezidentských pravomocí považuje za nelogické. Podle něj zvažované úpravy odporují roli hlavy státu jako „krizové pojistky“.
Bohumil Doležal: Máme čas přemýšlet: stálo to za to?
