Ministři se stále přou o rezortní peníze, deficit 70 miliard platí

Ministr financí Andrej Babiš (vlevo) a premiér Bohuslav Sobotka

Ministr financí Andrej Babiš (vlevo) a premiér Bohuslav Sobotka Zdroj: ctk

Podpora ekonomického růstu a snižování nezaměstnanosti jsou hlavní cíle vládní politiky a k nim podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) směřuje i návrh státního rozpočtu na příští rok. Vláda včera, po zhruba hodinové diskuzi, projednávání plánu státních financí přerušila. „Nad rozpočtem se znovu sejdeme 23. září a máme ambici návrh schválit,“ uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Podle něj se k rozpočtovým kapitolám měli možnost vyjádřit všichni ministři a také se vyjádřili. Na jednání kabinetu přednesl svoje připomínky také prezident Miloš Zeman. Tou první bylo, že skutečný ekonomický růst je tažen investicemi, a tempo jejich růstu by tedy mělo být rychlejší než růstu vládní spotřeby a spotřeby domácností.

To podle něj rozpočtový návrh obsahuje. Zeman se vyjádřil i k rozpočtovému deficitu. „Chápu, že chyba ve fiskální politice se stala v době, kdy ekonomika rostla šestiprocentním tempem, a rozpočet přesto byl schodkový. Tuto chybu můžeme snižovat pouze postupně, schodek by tedy měl každý rok klesat zhruba o deset miliard korun,“ konstatoval prezident.

Zdůraznil také nezbytnost zvýšených výdajů na bezpečnost země v souvislosti s přílivem nelegálních migrantů. Rozpočet, bude-li schválen v podobě navrhované vládou, je připravený podepsat.

Plánované výdaje vzrostly o 16 miliard

Ministerstvo financí ve srovnání s červnovým návrhem už navýšilo celkové výdaje státu zhruba o šestnáct miliard korun na 1,249 bilionu korun. Rozpočtové příjmy by měly činit 1,179 bilionu korun, plánovaný schodek tak zůstává na 70 miliardách korun. Kromě toho stát počítá s tím, že z fondů Evropské unie přiteče 94,5 miliardy korun. Jednotlivé rezorty však na včerejším jednání kabinetu navrhly další úpravy na výdajové straně rozpočtu.

Peníze nad plán požadují zejména ministři vnitra Milan Chovanec (ČSSD), zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) a ministryně Michaela Marksová (ČSSD), ale také ministr kultury Daniel Herman za KDU-ČSL.

O jejich požadavcích bude jednat koaliční rada. Státním rozpočtem na příští rok se také ještě před schvalováním návrhu ve vládě bude zabývat tripartita. Do Poslanecké sněmovny musí kabinet odeslat návrh do konce září.

Vybrané rozpočtové výdaje
Závazné výdaje
Mandatorní výdaje představují v rozpočtu na příští rok 711,9 miliardy korun, tedy 57 procent z celkové sumy. Na ostatní výdaje tak podle rozpočtu, který včera šéf financí předkládal vládě, zbývá 537,4 miliardy. Přestože jde o velká čísla, napřesrok se počítá se snížením objemu těchto prostředků o 1,5 procenta. Zatím objem mandatorních výdajů pouze rostl. K povinným platbám patří důchody, sociální dávky, podpora v nezaměstnanosti, příspěvek na penzijní pojištění či stavební spoření a další příspěvky. Do mandatorních výdajů patří i splátky státního dluhu.
Důchody
Průměrný důchod by měl v příštím roce vzrůst o 114 korun měsíčně, průměrná částka by tak měla činit zhruba 11 400 korun. Na zářijové schůzi sněmovny pak mají poslanci začít schvalovat zákon, podle kterého chce stát penzistům před Vánoci jednorázově poslat 600 korun. Důchody porostou příští rok téměř dvakrát pomaleji než letos, víc si podle ministra financí nemůže stát dovolit, ohrozilo by to naplánovaný sedmdesátimiliardový rozpočtový schodek. Vláda tak v příštím roce utratí za výplatu penzí 403 miliard. To je nejvíc v historii Česka.
Zaměstnanci
Počet státních zaměstnanců napřesrok stoupne o 12 276 osob na celkových 436 238. To je meziroční nárůst zhruba o tři procenta. Výdaje na platy všech zaměstnanců napojených na státní rozpočet by měly příští rok dosáhnout 148 miliard, a stoupnout tak o téměř deset miliard korun. Stát hodlá přijímat nové policisty, hasiče i vojáky. O šest tisíc zaměstnanců vzroste i počet lidí ve školství, mají pomoci zvládnout silné populační ročníky. A třeba 1100 policistů bude nově nasazeno kvůli uprchlické krizi. Ministerstvo obrany přijme až 1400 nových lidí.
Školství
Ministryni školství Kateřině Valachové se sice podařilo vyjednat peníze, které by měly pokrýt potřeby spojené se silnými populačními ročníky, které nastupují do základních a mateřských škol, vysokým školám však hrozí meziroční snížení rozpočtu o 1,3 miliardy korun. Šéfka rezortu proto hodlá s ministrem financí dál vyjednávat. Bez evropských dotací by měl mít rezort školství na výdaje k dispozici 133,15 miliardy korun, z Evropské unie by mělo jít dalších osm miliard. Krajské a regionální školy a školky navštěvuje přes 1,5 milionu žáků od tří do 21 let.
Fond dopravy
Ministr dopravy předložil vládě návrh rozpočtu nejdůležitějšího mimorozpočtového fondu – Státního fondu dopravní infrastruktury. Celkem by měl hospodařit s částkou 65,7 miliardy včetně dotací z EU. Ze státního rozpočtu má do fondu na stavbu a opravy komunikací přitéct 51,3 miliardy korun. Podle ministra ale návrh nepokrývá všechny potřeby, na zahájení všech nových staveb v něm chybí 2,5 miliardy korun. Proti letošku představuje rozpočtový návrh SFDI výrazný propad. Včetně dotací z EU letos fond hospodaří s 94,4 miliardy korun.