Nenasytný rozpočet. Vláda letos vysála privatizační fond a zvýšila daně

Ministerstvo financí

Ministerstvo financí Zdroj: profimedia.cz

Nezvykle už začátkem roku se vláda ANO a ČSSD s komunisty za zády začala handrkovat o podobu státního rozpočtu na příští rok. Debaty obvykle startují koncem května, kdy ministerstvo financí přichází s prvním nástřelem zákona, který je z hlediska kabinetu klíčový.

Největší boje svedla koalice v parlamentu kvůli zajištění dostatku příjmů v podobě daňového balíčku protlačeného těsně před Vánocemi. Příští rok má vygenerovat necelých dvacet miliard korun, v dalších letech zhruba deset. K opatření vedou vládu obavy, že na další růst důchodů a zvýšení platů státních zaměstnanců nebo rodičovské už nebudou peníze.

Ekonomika zpomalila, stoupající inkaso z daní a odvodů z minulých let se zastavilo. Příznivé časy pro rozpočet skončily. A spolu s nimi i bezstarostné utrácení za přízeň voličů, které si ANO a sociální demokracie přetahují.

Kdo čekal, že premiér Andrej Babiš začne prosazovat tvrdé škrty a výrazně vyšší investice, jako to v podobných situacích dělají firmy, byl zklamán. Místo zatažení za záchrannou brzdu přišel šéf ANO se zvyšováním daní.

„Jsou oblasti, kde by mohl být prostor pro zvyšování příjmů státního rozpočtu. Například u tabáku, tvrdého alkoholu, hazardu, připravíme novou digitální daň. Velké rezervy mají pojišťovny,“ shrnul koncem ledna po jednání koaliční rady. Vládní špičky tehdy řešily zhoršující se hospodaření státu. I když rozpočet vykázal za první měsíc přebytek 8,8 miliardy, meziročně to bylo o 17,7 miliardy méně. Byl to nejhorší výsledek od krizového roku 2009 způsobený nejen výpadkem peněz z Evropské unie, ale i rozevíráním nůžek mezi bobtnajícími výdaji a klesajícími příjmy z DPH či spotřebních daní. 

Kromě zdražování, zdanění internetových gigantů a vyluxování 10,5 miliardy z rezerv pojišťoven přišla ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se záměrem propustit desetinu pracovníků veřejné sféry. S výjimkou učitelů, policistů a vojáků mělo skončit 12,4 tisíce lidí, což by ušetřilo 7,2 miliardy korun.

Narazila však na odbory a koaličního partnera. „Plošná decimace státní správy je nepřijatelná,“ prohlásil šéf oranžových Jan Hamáček. Stejný názor měli i komunisté a někteří ministři za ANO. Nakonec zanikne necelých tři tisíce míst při úspoře 1,2 miliardy. Celkově však postů placených státem přibude 5,6 tisíce, náklady stoupnou o 17,6 miliardy korun.

Schillerová původně hodlala seškrtat padesát miliard, předložení redukčního plánu kvůli ochlazení ekonomiky žádala také opozice. Prakticky všichni ministři však větší zeštíhlení odmítli s tím, že ve svých úřadech mohou oželet nanejvýš stovky milionů.

V červnu debaty rozvířili socialisté, když první verzi rozpočtu ve vládě nepodpořili. Koncem července pak chtěli, aby pět jimi řízených rezortů dostalo 19,7 miliardy až 20,7 miliardy navíc. Licitace skončily kompromisem. ČSSD se v září chlubila, že vybojovala 14,6 miliardy.

Pokračování štědré politiky vůči penzistům, státním zaměstnancům nebo rodičům malých dětí, kterým se od ledna zvýší příspěvky, se podepíše na meziročním zvýšení výdajů státu o 112,8 miliardy korun. I to je důvod, proč se zavírá voda nad slibem zrušit superhrubou mzdu. Opatření by snížilo daně všem zaměstnancům.

Daňová reforma, jejíž hrubé obrysy představila v létě Schillerová, vzbuzuje pochybnosti, protože by z rozpočtu odčerpala 22 miliard. Ministryně neprozradila, jak by díru zalepila. Navzdory tomu Babiš tvrdí, že do roku 2021 jeho kabinet změny uzákoní. 

Mantrou sociální demokracie je nadále vyšší zdanění bank, kterému však ANO úporně brání. Místo zvláštní daně se premiér dohodl s finančními domy na vzniku Národního rozvojového fondu, jehož fungování a parametry se ladí. Babiš míní, že by banky mohly odvádět deset až dvacet procent dividend. Reagovat však mohou zdražením služeb.

Že se nad státní pokladnou začíná zatahovat, tušila Babišova sestava už předloni. Prosadila novelu zákona, podle níž může libovolně využívat prostředky z takzvaného Fondu privatizace. Tečou do něj například výnosy z ČEZ. Dosud sloužil například k vyrovnávání propadů na penzijním účtu. V dubnu si vláda vzala z fondu na vylepšení bilance rozpočtu osmnáct miliard.

Loňské hospodaření státu skončilo přebytkem 2,9 miliardy korun, letošní už může být minusové. Na konci listopadu, tedy za jedenáct měsíců, byl rozpočet ve schodku 38,6 miliardy korun. Způsobilo ho výrazné zaostávání výběru daní včetně odvodů právnických osob. O konečném výsledku rozhodnou podle analytiků investice v závěru roku, které mohou zopakovat loňský skok na poslední chvíli. Napřesrok chce vláda utratit 1618,1 miliardy, příjmy si naplánovala na 1578,1 miliardy. Na schodek, který má být stejný jako letos, si půjčí.