Novým ministrem kultury má být podle serverů novinky.cz a Seznam Zprávy Lubomír Zaorálek. Na nabídku údajně kývl. Na dotaz ale ČTK neodpověděl. Premiér Andrej Babiš pro Českou televizi uvedl, že by se Zaorálkem jako ministrem kultury problém neměl.
Server Seznam Zprávy s odvoláním na zdroje z Lidového domu napsal, že Zaorálek je v užším výběru předsedy ČSSD Jana Hamáčka. Podle Novinek.cz bývalý ministr zahraničí, který dříve vstup do vlády vedené Andrejem Babišem (ANO) odmítal, na nabídku kývl.
Zaorálka jako dobrého kandidáta vnímá jeho stranický kolega Jan Birke, informaci serveru však podle svého vyjádření potvrdit nemůže.
Podle Novinek bylo Zaorálkovo jméno od počátku v užším výběru kandidátů poté, co prezident Miloš Zeman odmítl jmenovat stranou navrženého Michala Šmardu. Toho strana navrhla po konci Antonína Staňka ve funkci ke konci května.
V minulosti se objevily spekulace o tom, že by se ministrem kultury mohl stát i Birke. Poslanec a náchodský starosta řekl, že takovou nabídku nedostal. S Hamáčkem hovořil telefonicky pouze o podpoře, kterou jako předseda ČSSD může očekávat před pátečním jednáním předsednictva strany, na kterém část straníků chce jednat o jeho odvolání. Hradecká ČSSD, kterou Birke reprezentuje, stále za Hamáčkem stojí a chce, aby sociální demokraté ve vládě pokračovali.
ČSSD hledá nového kandidáta na ministra kultury poté, co se v pondělí místopředseda strany Michal Šmarda rozhodl kandidatury vzdát. Šmardu na konci května na žádost ČSSD oficiálně navrhl do funkce Babiš. Zeman ale návrhu nevyhověl a minulý týden oznámil, že Šmardu považuje za nekompetentního, ačkoli podle ústavy prezident nemá hodnotit odbornost jednotlivých ministrů. Babiš, který předtím Šmardu několikrát podpořil, se po Zemanovu vyjádření připojil ke kritice sociálnědemokratického kandidáta.
Datum a místo narození: 6. září 1956 v Ostravě. Vzdělání: absolvoval obor filozofie a politické ekonomie na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Brně (dnes Masarykova univerzita; 1982) Současná funkce: poslanec (od října 2013; 1996-2013), předseda sněmovního zahraničního výboru (od 2017), člen výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu (od 2018). Kariéra: v letech 1983 až 1986 pracoval jako dramaturg v ostravském studiu Československé televize; v letech 1986 až 1989 byl zaměstnán v aparátu Československé strany socialistické (ČSS); v roce 1990 začal učit na Ostravské univerzitě. Působení v politice: byl členem Československé strany socialistické (ČSS; 1986-1989); v listopadu 1989 spoluzakládal ostravské Občanské fórum, později vstoupil do Občanského hnutí; od roku 1994 je členem ČSSD, v letech 2007 až 2009 vedl moravskoslezskou organizaci strany, od března 2009 do února 2018 byl místopředsedou strany; od ledna do června 1990 zasedal ve Federálním shromáždění, v letech 1990 až 1996 v zastupitelstvu Ostravy; poslancem byl zvolen v roce 1996 a s pauzou od srpna do října 2013 je jím dosud; v letech 2002 až 2006 byl předsedou Sněmovny, poté až do srpna 2013 místopředsedou; byl stínovým ministrem zahraničních věcí, v letech 2013 až 2017 byl ministrem zahraničních věcí ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD). Rodina: je rozvedený, má tři děti Ostatní: - Je dlouholetým zahraničněpolitickým expertem ČSSD. Mluví anglicky a německy. - Zprvu patřil k lidem blízkým současnému prezidentovi Miloši Zemanovi. V březnu 1998 Zaorálek prohlásil, že ho tehdejší předseda ČSSD Zeman označil za svého možného nástupce v čele strany (dalšími kandidáty byli Vladimír Špidla a Stanislav Gross). Později ale vztahy ochladly. Na jaře 2000 už Zeman v projevu pro výkonný výbor strany Zaorálka zmínil v souvislosti se „zbabělci, hlupáky nebo vyžírkami“ v ČSSD. - V roce 2003 bylo také Zaorálkovo jméno zmiňováno mezi poslanci strany, kteří nepodpořili Zemanovo zvolení prezidentem. Koncem roku 2013 se proto spekulovalo o tom, že Zeman v roli prezidenta odmítne Zaorálka jmenovat ministrem, nakonec se tak ale nestalo. Napětí mezi oběma politiky však občas vyplulo na povrch. Pozornost budil Zaorálek například kritikou některých Zemanových návrhů a kroků (deportace migrantů na neobydlené řecké ostrovy, předčasné prozrazení jména nového velvyslance v USA). Když Zeman v roce 2017 v projevu v Parlamentním shromáždění Rady Evropy označil protiruské sankce za nefunkční a ruskou anexi ukrajinského Krymu za „fait accompli“, tedy hotovou záležitost, Zaorálek řekl, že Zemanovy výroky nejsou v souladu s postojem ČR. - Během vládní krize v květnu 2017 Zaorálek zrušil spolu s několika dalšími sociálnědemokratickými politiky svoji účast na cestě se Zemanem do Číny. Zeman uvedl, že poté, co premiér Bohuslav Sobotka avizoval demisi vlády, chtěl po návratu z Číny jmenovat do čela kabinetu právě Zaorálka. - Během vnitrostranické krize na podzim roku 2013, kdy část vedení ČSSD vyzvala předsedu strany Sobotku k rezignaci kvůli výsledku sociální demokracie v říjnových předčasných volbách, stál Zaorálek na Sobotkově straně. - Počátkem června 2017 byl Zaorálek ve vnitrostranickém hlasování ČSSD zvolen lídrem strany v podzimních sněmovních volbách v Moravskoslezském kraji. Poté, co se 14. června 2017 premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka rozhodl opustit funkci předsedy strany, širší vedení strany rozhodlo, že Zaorálek bude celostátním lídrem a tedy i kandidátem ČSSD na premiéra. ČSSD ve volbách propadla a zaznamenala nejhorší výsledek v samostatné ČR. Skončila až šestá, 7,27 procenta voličských hlasů jí zajistilo 15 poslaneckých mandátů, což je o 35 méně než získala ve volbách v roce 2013. Zaorálek poté, stejně jako ostatní místopředsedové, v únoru 2018 rezignoval na funkci ve vedení strany a do nejužšího vedení již na sjezdu v dubnu 2018 nekandidoval. - Jako ministr zahraničí Zaorálek například zaujal média obhajobou kontroverzního prohlášení ústavních činitelů o vztazích s Čínou. Již v dubnu 2014 například prohlásil, že Tibet je neoddělitelnou součástí Číny a ČR nepodporuje jeho samostatnost v jakékoli podobě. Pozornost také vzbudil svými výroky k setkání ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) s dalajlamou. Podle Zaorálka si Herman „dovolil něco, co bylo zborcením něčeho, co se dohodlo“. - Loni na dubnovém sjezdu ČSSD Zaorálek po krachu jednání o budoucí koaliční vládě s hnutím ANO v diskusi uvedl, že jednání s ANO byla ukončena proto, že si Andrej Babiš „o ČSSD otíral nohy“. „Choval se způsobem, jakým se nemůže chovat koaliční partner. A nevypadá to, že by se v tom hodlal změnit,“ řekl na Babišovu adresu. Zaorálek dále řekl, že i kdyby ANO sociální demokracii nabídla křeslo ministra vnitra, neměla by se podle něj ČSSD k jednání vrátit. Ztratila by tím podle Zaorálka důstojnost. - Loni v červnu byl Zaorálek jedním z vlivných sociálních demokratů, kteří podporovali odstoupení od dohody o vzniku menšinové vlády s ANO. Premiér Babiš ji podle tehdejšího předsedy Senátu Milana Štěcha (ČSSD) porušil, ještě než začala platit, když odmítl nominaci europoslance Miroslava Pocheho (ČSSD) na ministra zahraničí. Zaorálek zastával podobný názor. - Zaorálek patřil i k hlasitým kritikům podnikatele Zdeňka Bakaly v kauze kolem bývalých bytů OKD. Zaorálek jej přirovnal ke gaunerovi, za což jej podnikatel žaloval a žádal 300 tisíc korun a omluvu. Soudy žalobu zamítly. Obdobný soudní spor vedl Zaorálek i s kontroverzním lobbistou Ivo Rittigem, kterého ve Sněmovně nazval "lupičem". Musel se mu pak omluvit za to, že jej veřejně spojil s majetkem zabaveným policií v kauzách kolem Jany Nagyové. Nemusel se mu však omlouvat za označení "lupič" ani mu vyplatit požadované odškodné 100 tisíc korun. |
