Ekonom připomíná, že silný příliv prostředků z evropských fondů byl zaznamenán i v samotném květnu. Za tento jediný měsíc činil v 26,1 miliardy korun. „V případě růstu příjmů z pojistného na sociální zabezpečení (za letošních prvních pět měsíců činí meziroční nárůst mírně přes 10 miliard korun) se projevuje příznivý vývoj na trhu práce, tedy růst zaměstnanosti, mezd a platů, včetně růstu platů státních zaměstnanců,“ dodal Jáč.
Na konci dubna klesl přebytek státního rozpočtu na 30,5 miliardy korun z březnových 43,6 miliardy korun. Loni ke konci května byl rozpočet ve schodku 22,1 miliardy korun. Na celý letošní rok je schválen rozpočet se schodkem 70 miliard korun. Celkové příjmy státního rozpočtu ke konci května stouply meziročně o 50 miliard na 532,8 miliardy korun. Výdaje rozpočtu pak stouply o 5,5 miliardy na 510,5 miliardy korun.
Přečtěte si: Vláda schválila navýšení výdajů o 30 miliard, nejvíce dostane Marksová
Za meziročním růstem příjmů jsou podle MF především daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení. Ty stouply meziročně o 31,2 miliardy na 402,1 miliardy korun. O 21,6 miliardy korun pak byly vyšší příjmy z rozpočtu EU.
„Vzhledem k pozvolnějšímu růstu ekonomiky už nemůže být pochyb, že za lepším výběrem daní na prvním místě stojí lépe fungující Finanční správa. Například díky kontrolnímu hlášení se nám úspěšně daří zpřetrhávat sítě řetězových podvodů. Pokračující lepší výběr daní nesmí být zneužit k ukojení zvýšeného výdajového apetitu žádného z ministerstev, ale výhradně k rychlejšímu směřování k vyrovnanému rozpočtu,“ řekl ministr financí Andrej Babiš.
Inkaso daně z přidané hodnoty (DPH) v meziročním srovnání stouplo o 4,3 miliardy na 94,1 miliardy korun. Nárůst inkasa a zjištění z aplikace kontrolního hlášení podle MF potvrzují, že kontrolní hlášení přináší efekt.
„Reálně došlo ke snížení objemu uplatněných nadměrných odpočtů a mírnému zvýšení odvedených daní, obojí v meziročním srovnání. Tento trend tak nasvědčuje tomu, že došlo k poklesu tzv. fiktivních faktur, kterými si plátci snižovali svou vlastní daňovou povinnost,“ uvedlo MF.
| Schodek rozpočtu může být za celý rok až o polovinu nižší |
|---|
| Dnešní údaje o státním rozpočtu ke konci května naznačují, že za celý rok by mohl být schodek až o polovinu nižší, než plánovaných 70 miliard korun. Vyplývá to z vyjádření analytiků. |
| „V druhé půlce roku by se měl rozpočet přehoupnout do deficitu. Vyčerpá se totiž efekt přílivu peněz z EU. Očekáváme deficit jen 35 miliard korun. Výdaje bude držet na uzdě pravděpodobně problém s posudky EIA (na dopravní stavby), stejně jako jen postupné čerpání peněz z fondů EU v novém programovém období,“ uvedl ekonom Komerční banky Marek Dřímal. |
| Upozornil, že rozpočtu prospívá i výběr daní díky rostoucí ekonomice. „Pozitivní je, že například příjmy DPH rostou rychleji, než jejich makroekonomická základna, tedy především spotřeba domácností,“ dodal. |
| Také podle hlavního ekonoma Roklen Lukáše Kovandy se ve druhé polovině roku veřejné finance ocitnou ve schodku. „Schodek za celý rok by však měl být výrazně nižší, až o polovinu, než rozpočtovaných 70 miliard korun,“ uvedl. Dodal, že minimálně u některých druhů daní jsou konečně patrné první známky zlepšení samotného výběru. „Zda se však jedná o skutečně o robustní, trvalejší trend, to potvrdí až následující měsíce, a dokonce roky,“ uvedl. |
Inkaso spotřebních daní meziročně stouplo o 5,6 miliardy na 59,6 miliardy korun. Příjmy z daně z minerálních olejů rostly díky vyšší spotřebě způsobené nízkými cenami pohonných hmot. Rovněž spotřební daň z tabákových výrobků byla v dubnu meziročně vyšší.
Největší objem výdajů rozpočtu je určen na sociální dávky. Ke konci května na ně z rozpočtu putovalo 211,2 miliardy korun, tedy meziročně o 9,6 miliardy více.
