Průměrná mzda v Česku letos ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 5,1 procenta na 35 402 korun. Zaměstnanci tak brali o 1716 korun hrubého více než před rokem. Reálně, tedy při zohlednění inflace, stouply platy o 1,7 procenta. V pátek o tom informoval Český statistický úřad. Proti druhému čtvrtletí činil růst průměrné mzdy po očištění od sezonních vlivů 5,8 procenta. Úřad zveřejnil také data o nezaměstnanosti, která v listopadu stoupla z říjnových 3,7 na 3,8 procenta.
Medián mezd za období od začátku července do konce září činil 31 183 korun. Meziročně byl vyšší o 5,1 procenta. Medián představuje údaj uprostřed hodnot mezd, takže polovina hodnot mezd je nižší než medián a druhá polovina vyšší.
„Ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostly střední mzdy žen o 6,7 procenta, mzdy mužů pouze o 3,7 procenta. Muži však měli stále značně vyšší mzdovou úroveň,“ uvedl ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý.
Nominálně rostly mzdy ve všech odvětvích s výjimkou peněžnictví a pojišťovnictví, kde klesly téměř o 500 korun. „Toto odvětví přesto zůstává se svou mzdovou úrovní na druhém nejlepším místě, průměrná mzda tam byla 55 449 korun,“ uvádí analýza ČSÚ. Nejvyšší mzdy berou lidé pracující v informačních a komunikačních technologiích, kde je průměr 60 878 korun.
Nejvýrazněji vzrostly ve třetím čtvrtletí mzdy ve zdravotnictví a sociální péči. Meziroční nárůst téměř o 12 procent souvisel se změnou platových tabulek od začátku roku i s nadtarifními složkami, tedy odměnami. Podobně dynamický růst platů statistiky zaznamenaly také u administrativních a podpůrných činností, kam spadají agentury práce. „Tam došlo k masivnímu propouštění, meziročně zmizela sedmina původního počtu zaměstnanců, a patrně šlo o ty s podprůměrnou mzdou, a tím se aritmetický průměr zbylých samočinně zvýší,“ vysvětluje vývoj ČSÚ.
Předběžné údaje podnikové statistiky podle ČSÚ ukazují razantní pokles evidenčního počtu pracovníků v Česku. „Počet zaměstnanců se meziročně snížil o 125 tisíc,“ uvedl Holý. V ubytování, stravování a pohostinství ubylo 15 procent pracovníků. „Část zaměstnanců přešla do nezaměstnanosti, další však zůstali přinejmenším dočasně ekonomicky neaktivní, především proto, že si nehledali zaměstnání,“ dodává Holý.
Počet zaměstnanců je už druhé čtvrtletí v řadě pod čtyřmi miliony. Pod touto hranicí byl naposledy v prvním čtvrtletí roku 2017.
Nezaměstnanost v Česku v listopadu opět stoupla
Nezaměstnanost v Česku po říjnovém poklesu na 3,7 procenta stoupla letos v listopadu opět na 3,8 procenta. Bez práce bylo přes 274 500 lidí. Na Úřad práce se podle ní v listopadu nově přihlásilo přes 35 tisíc lidí a práci získalo asi 22 tisíc nezaměstnaných.
„Práce je hlavně v průmyslu, nezaměstnanost se snížila v regionech s průmyslovými zónami,“ oznámila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová na svém twitterovém účtu.
Nezaměstnanost začala letos výrazně růst po začátku pandemie nemoci covid-19, jejíž první případy se v Česku objevily 1. března. V prvních třech měsících roku se ještě pohybovala kolem tří procent. V dubnu už nezaměstnanost vyskočila na 3,4 procenta a od července do září se držela na 3,8 procenta.
