Růst úrokových sazeb bude v roce 2022 pokračovat. ČNB chce dostat inflaci pod kontrolu

Česká národní banka

Česká národní banka Zdroj: E15 Michaela Szkanderová

Budova České národní banky v ulici Na příkopě
Česká národní banka
3
Fotogalerie

Bankovní rada České národní banky sice na svém posledním zasedání v roce 2021 zvýšila klíčovou úrokovou míru o celý jeden procentní bod již na 3,75 procenta, růstu sazeb však ještě nejspíš není konec. Znamenat to bude další růst cen úvěrů pro firmy i domácnosti. Na aktuální úrovni byla sazba naposledy v červnu 2008, tedy před vypuknutím globální finanční krize.

Prostřednictvím zvyšování úrokových sazeb centrální bankéři zpřísňují měnovou politiku ve snaze dostat inflaci pod kontrolu. Růst spotřebitelských cen by v prvních měsících roku 2022 mohl dosáhnout v meziročním srovnání hranice osmi procent. Důvodem budou mimo jiné novoroční úpravy ceníků zboží a služeb a také pokračující zvyšování cen energií, tedy plynu a elektřiny, či stavebních materiálů. Inflační cíl, který si ČNB v minulosti stanovila, přitom činí dvě procenta.

Ekonom Citibank Jaromír Šindel se například domnívá, že takzvanou dvoutýdenní repo sazbu zvedne v novém roce bankovní rada až na 4,5 procenta. „Vidíme dva relevantní scénáře pro vývoj sazeb. V prvním dojde ke zvýšení na 4,25 až 4,5 procenta a jejich ponechání okolo této úrovně po celý rok 2022. V druhém se sazby zvýší na 4,5 až 5 procent během prvního čtvrtletí a koncem roku dojde ke snížení ke čtyřem procentům,“ uvedl Šindel ve svém komentáři. 

Cyklus zvyšování úrokových sazeb není u konce ani podle názoru ekonomů Raiffeisenbank. „V únoru se repo sazba téměř jistě vyšplhá nad čtyři procenta a patrně se dostaví navazující zvýšení, jež posune sazbu ještě výrazněji nad čtyři procenta,“ odhadují další vývoj ve své analýze. „Ve druhé polovině roku inflace už jen díky zmírnění dopadu pandemických efektů a vysoké srovnávací základně postupně zmírní, což umožní začít pozvolna snižovat repo sazbu.“

Dopady zvyšování sazeb na inflaci však nebudou okamžité, ale se zpožděním. V případě měnové politiky se u omezení spotřeby domácností a investic firem pohybuje prodlení v rozmezí rok, rok a půl. Rychlejší efekt může mít posilování české koruny, která je díky vyššímu úročení atraktivnější u zahraničních investorů a spekulantů. Pevnější měna bude tlumit vliv cen dováženého zboží na inflaci, například by mohla vést ke zlevnění pohonných hmot.

Zdražování pohonných hmot v Česku

Video placeholde
• Videohub

Zatím ale jejímu výraznějšímu posílení vůči euru i americkému dolaru brání zhoršená pandemická situace. „Její případné uklidnění by mohlo přes kurzový mechanismu přinést úlevu od zahraničních inflačních tlaků a odpracovat část povinností za centrální banku,“ poznamenal ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil. 

Sazby půjdou nahoru také podle názoru samotného guvernéra Jiřího Rusnoka. „Bankovní rada ČNB je připravena v příštím roce pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb tak, aby zajistila cenovou stabilitu v ČR. Je zřejmé, že za dané situace, se budeme muset posunout ještě výrazně nad čtyřprocentní hranici. Jak výrazně to bude, nechci nyní spekulovat,“ řekl po středečním zasedání bankovní rady.

Od sazeb ČNB se odvíjejí ceny úvěrů pro podnikatele i domácnosti. Pokračovat tak pravděpodobně bude i zdražování hypoték. Na druhou stranu by mohlo pokračovat zvyšování sazeb u spořïcích účtů v komerčních bankách. Dá se ale předpokládat, že sazby budou nadále výrazně zaostávat za inflací.