Nejvíce v Česku dluží Pražané, jejich dluh vůči bankám a dalším finančním institucím dosahoval na konci třetího čtvrtletí 393 miliard korun. Meziročně se tak zvýšil o desetinu. Na jednoho obyvatele Prahy v průměru připadal dluh 306 tisíc korun. Naopak nejnižší dluh připadal na obyvatele Ústeckého kraje, v průměru 152 tisíc korun. Vyplývá to ze statistik Bankovního a Nebankovního registru klientských informací.
Průměrné zadlužení v krajích do značné míry ovlivňuje struktura dluhu obyvatel. V Praze tvoří 87 procent veškerého zadlužení obyvatel dlouhodobý dluh, tedy hypotéky a stavební spoření. Podíl dluhu vázaného na bydlení je zde nejvyšší z celé republiky. V Ústeckém kraji je naopak nejnižší, na bydlení je vázáno 68 procent dluhu obyvatel kraje.
Praha je specifická také tím, že zadlužení obyvatel v hlavním městě roste rychleji než ve zbytku republiky. Objem dlouhodobého dluhu zde za uplynulých 12 měsíců vzrostl téměř o 11 procent. „Praha je se Středočeským krajem motorem růstu trhu s úvěry na bydlení v České republice. Dohromady tvoří tyto dva kraje 35 procent trhu a na přírůstku objemu dlouhodobého dluhu se podílejí dokonce dvěma pětinami,“ uvedla výkonná ředitelka Bankovního registru Lenka Novotná.
Přestože Pražané generují nejvyšší objem úvěrů vázaných na bydlení, má zde tento typ úvěru pouze 9,5 procenta obyvatel kraje. Po Ústeckém kraji, kde má úvěr na bydlení devět procent obyvatel, jde tak o nejmenší podíl v zemi. Naopak v Královéhradeckém kraji má úvěr na bydlení 11,6 procenta obyvatel a v Jihomoravském kraji 11,5 procenta obyvatel.
Praha tak táhne celý úvěrový trh především díky velmi vysokým částkám, které si zde lidé půjčují. Průměrná částka dluhu vázaného na bydlení je zde 2,8 milionu korun, o 1,2 milionu více než kolik činí průměr za celou Českou republiku a o 2,5 milionu více než na Ústecku, doplnila Novotná. V Ústeckém či Karlovarském kraji činí průměrný dlouhodobý dluh na klienta 1,1 milionu korun.
Nejvyšší podíl lidí s krátkodobým dluhem, tedy s dluhem určeným primárně na spotřebu, na počtu obyvatel je na Karlovarsku, a to 28 procent. Následují Ústecký a Liberecký kraj, kde má dluh na spotřebu čtvrtina všech obyvatel kraje. Nejmenší podíl obyvatel s krátkodobým dluhem mají kraj Vysočina (17,8 procenta) a Pardubický kraj (19,4 procenta).
Nejhorší situaci ve splácení úvěrů registry dlouhodobě zaznamenávají v Karlovarském kraji a v Ústeckém kraji. Téměř šestina klientů tam řádně nesplácí své krátkodobé dluhy, u dlouhodobých dluhů na bydlení jsou to tři procenta. Podíl ohroženého dluhu činí také téměř tři procenta, v celé České republice přitom činí ohrožený dluh 1,6 procenta a v Praze 0,9 procenta. Za ohrožený dluh je považován úvěr, u něhož nebyly zaplaceny tři po sobě jdoucí pravidelné splátky nebo byl zesplatněn.
Pozitivní je, že objem ohroženého dluhu se v těchto krajích velmi rychle snižuje. Na Karlovarsku se meziročně snížil o 15 procent, nejrychleji z celé ČR. Následoval Ústecký kraj se 13 procenty a Pardubický kraj s 12 procenty. V celém Česku se objem ohroženého dluhu meziročně snížil o osm procent. Nejpomaleji klesala jeho výše v Praze (o čtyři procenta) a v Moravskoslezském kraji (o pět procent).
