Zájem o práci v Česku mezi cizinci stoupá. Nejčastěji jde o pracovníky v zemědělství či ve výrobě, v posledním roce ale stoupl zájem také o vysoce kvalifikované pozice v českých firmách. Na řadě zastupitelských úřadů je více zájemců, než kolik je víz. Vláda proto v pondělí na návrh ministerstva vnitra projedná zvýšení kvót pro ekonomickou migraci ze třetích zemí.
Konkrétně by se to mělo týkat zastupitelských úřadů v Moldavsku, Kazachstánu, ve Vietnamu a na Slovensku, kam podává žádost řada Ukrajinců. Dohromady se roční kvóta má zvednout o 850 pracovních míst, na několika místech se kvóta zavádí nově. V Srbsku naopak klesne kvóta o 600 míst, protože tam program není v plné kapacitě využíván.
Ekonomickou migraci řeší konkrétně tři schémata, a to Program klíčový a vědecký personál, Program vysoce kvalifikovaný zaměstnanec a Program kvalifikovaný zaměstnanec, které byly spuštěny v září 2019. „Význam programů je podtržen současnou situací, kdy představují jediný způsob, jak české firmy mohou získat kvalifikované zaměstnance ze třetích zemí na dlouhodobější pracovní vztah,“ uvedl letos v lednu při hodnocení programů ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
I přes pandemickou situaci, v níž byly programy dočasně pozastaveny, loni stoupl počet žadatelů na tyto pozice. Zatímco v roce 2019 dostalo povolení 90 lidí z programu pro klíčový a vědecký personál měsíčně, loni to bylo 130 lidí měsíčně. „Největší zájem byl o řídící pracovníky, IT specialisty, specialisty v oblasti marketingu, účetní a auditory, právníky, ale také o výzkumné pracovníky nebo novináře,“ uvedl tiskový odbor rezortu průmyslu a obchodu s tím, že celkem 1300 pracovníků loni zamířilo do 178 firem. Podobný zájem je o vysoce kvalifikované pracovníky, loni jich celkem 710 zamířilo do 174 společností. Nejčastěji šlo o lidi z IT oborů, zdravotníky, manažery či techniky.
Kromě zvýšení kvót řeší ministerstvo vnitra v návrhu nařízení i problém se zneužíváním programů. Například v Bratislavě, kde dosud není žádná kvóta, se české velvyslanectví potýká s desetkrát více žádostmi, než jaká je kapacita úřadu k jejich vyřizování. V drtivé většině jde o Ukrajince, kteří si zřídili dlouhodobý pobyt v Maďarsku, aby mohli podat žádost o práci v Česku a v Bratislavě, a obejít tak kvóty nastavené v Kyjevě. Nařízení mění podmínky a zavádí nové kvóty tak, aby ulehčilo paralyzovanému úřadu.
Vietnamští podnikatelé zase často podle ministerstva zneužívají Program pro vysoce kvalifikované pracovníky a faktu, že zde také není omezen počet žádostí. „Jako příklad lze uvést neúspěšnou žádost o zařazení hned několika pracovníků na vysoce kvalifikované pozice šéfkuchařů v jediném stánku rychlého občerstvení,“ uvádí rezort. Vláda proto chce umožnit Vietnamcům podávat žádosti v rámci ekonomické migrace pouze v programu pro klíčový a vědecký personál a omezit okruh firem, které mohou zaměstnávat tyto pracovníky, na investory, startupy, technologické společnosti a výzkumné organizace.
