Zeman převedl většinu milostí na ministerstvo spravedlnosti

Miloš Zeman

Miloš Zeman Zdroj: CTK/AP

Prezident Miloš Zeman převedl v pátek pravomoc v udílení milostí na ministerstvo spravedlnosti. Výjimkou budou případy, ve kterých lidé žádají o osvobození z humanitárních důvodů, například když trpí nevyléčitelnou chorobou. Hrad rozhodnutí zveřejnil na svých webových stránkách. Zeman se již po svém lednovém zvolení prezidentem vyjádřil, že se chce práva na udílení milostí vzdát, protože ho považuje za "zbytečně monarchistický prvek" v Ústavě.

Zemanova mluvčí Hana Burianová dnes ČTK řekla, že rozhodnutí platí poté, kdy v pátek vyšlo ve sbírce zákonů. Prezident si sice nechal pravomoc u rozhodování v humanitárních případech, podle Burianové ale zároveň platí jeho dřívější vyjádření. „Bude záležet na konkrétních případech,“ dodala.

Prezidenti v minulosti udíleli milost například také odsouzeným, kteří se potřebovali starat doma o děti. Podmíněné tresty u podvodů se někdy promíjely, když člověk uhradil škodu a nebyl dříve trestán. Důvodem mohl být také fakt, že u dotyčného šlo o „mimořádné vybočení z jinak řádného a bezúhonného života“ a zaručil se za něj například starosta a lidé z místa bydliště.

Převedení podle trestního řádu

Převedení pravomoci umožňuje prezidentovi trestní řád. Hlava státu podle něj může určit případy, ve kterých bude mít řízení o milosti na starost ministerstvo spravedlnosti. Úřad může také rozhodnout, aby se nezahajovalo trestní řízení, případně se v něm nepokračovalo, může propustit obviněného z vazby nebo přerušit a odložit výkon trestu do doby, kdy se žádost o milost vyřídí.

Havel rozdával milosti běžně, Klaus o poznání méně
Zemanovi předchůdci v úřadu prezidenta ČR udělovali individuální milosti poměrně běžně. Václav Havel je v letech 1993 až 2002 udělil 860 lidem. Dalších více než 1000 milostí Havel udělil ještě jako federální prezident. Havlův nástupce v úřadu Václav Klaus byl méně štědrý. Během deseti let udělil individuální milost 412 lidem.

Počátkem loňského října vstoupil v platnost ústavní dodatek, který pravomoc hlavy státu rozhodnout o zastavení trestního stíhání podmínil kontrasignací ze strany premiéra nebo jím pověřeného člena vlády. Návrh ČSSD, aby kontrasignace byla nutná i v případech odpuštění, zmírnění či zahlazení trestu, nestačila Sněmovna před svým rozpuštěním schválit.