Zeman v Terezíně: Dříve nás rozdělovala rasová nenávist, nyní náboženská | E15.cz

Zeman v Terezíně: Dříve nás rozdělovala rasová nenávist, nyní náboženská

Prezident Miloš Zeman
Prezident Miloš Zeman
• 
ZDROJ: CTK

ČTK

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Před lhostejností, která přispívá k vzestupu nenávisti, a islamistickými radikály varoval dnes prezident Miloš Zeman během Terezínské tryzny. Uvedl, že zatímco ve 40. letech společnost rozdělovala rasová nenávist, v současnosti od jihu přichází náboženská nenávist. Zopakoval výzvu k aktivní obranné akci proti základnám a pobočkám radikálů Islámského státu (IS).

„Opět dělí lidi do dvou skupin, do skupiny věřících a skupiny nevěřících, kam patří ti, kteří vyznávají jinou víru než ideologové Islámského státu,“ uvedl Zeman.

Je podle něj nutné reagovat na pokus islamistů o návrat do středověku, a to nejen demonstracemi a manifestacemi, i vzhledem k tomu, že se k nim připojují tisíce mladých západoevropanů. „Přál bych si, abychom našli odvahu zbavit se lhostejnosti, strachu, neříkat, že u nás ještě o nich nejde,“ uvedl. V táborech Islámského státu se podle něj možná už teď cvičí ti, kteří mohou zaútočit i v Česku.

Před Islámským státem varoval i předseda Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslav Vodička. „Do koncentračních táborů, do genocidy to nemá daleko,“ řekl. Apeloval především na vzdělávání mladých lidí, kteří by v rámci výuky měli vidět místa válečných hrůz. „Je nutné do osnov škol v praktické části výuky dějepisu a občanské nauky zařadit také návštěvy žáků a studentů pamětních míst spojeným s naším odbojem. S druhou světovou válkou,“ uvedl.

Vzpomínali i obyvatelé ghetta

Na Národním hřbitově prezidenta poslouchaly stovky lidí, kteří si přišli připomenout oběti terezínského ghetta a zdejší věznice gestapa. Mezi přihlížejícími byli i ti, kteří terezínským ghettem prošli. Ljuba Petrželová přijela do Terezína jako šestiletá v roce 1942 s celou rodinou a řadou známých z Olomouce. Konce války se dožila jen ona a její matka. Ostatní známí zemřeli v Osvětimi. „Samy dvě jsme jsme se zachránily z celé velké rodiny. Zachránila nás Sovětská armáda, která sem přijela,“ řekla Petrželová s tím, že je nutné válečné hrůzy připomínat i 70 let po konci druhé světové války. „Musí se to připomínat. Protože kdyby to chtěl někdo vrátit, je to katastrofa světa, co se dělo,“ uvedla.

Tryzna se konala již po devětašedesáté. Vedle hlavy státu se jí zúčastnili premiér Bohuslav Sobotka, několik ministrů, zástupci obou parlamentních komor, náboženských obcí a organizací připomínajících odkaz obětí druhé světové války. Památku obětí Terezína uctili také zástupci diplomatického sboru a řady obcí.

Na 117 tisíc mrtvých

Nacisté zavlekli mezi lety 1941 a 1945 do terezínského ghetta na 155 tisíc Židů z celé Evropy. Na 117 tisíc z nich se nedožilo osvobození. Věznicí gestapa v Malé pevnosti prošlo na 32 tisíc mužů a žen. V Terezíně jich zahynulo 2600, další tisíce potom v jiných nacistických táborech.

Od roku 1947 jejich památku připomíná Památník národního utrpení, později přejmenovaný na Památník Terezín. První expozice vnikla v roce 1949. V roce 1991 vzniklo Muzeum ghetta, které dokumentuje osudy Židů. V roce 1997 k památníku přibyla expozice v Magdeburských kasárnách, kde je možné například vidět repliku ubikace v terezínském ghettu či exponáty věnované umění v něm.

Tomáš Jakl: Pražské povstání zkrátilo válku o jedenáct dní

Autor: ČTK

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.