Češi zimou netrpí, přesto své domovy přetápějí

Topná sezóna je v plném proudu

Topná sezóna je v plném proudu Zdroj: Profimedia

Topná sezóna je v plném proudu
Topná sezóna je v plném proudu
Topení (ilustrační foto)
4
Fotogalerie

Když přijede Čech v zimních měsících třeba do Porta, bude mu v portugalských domech nejspíše zima. Některé nemají vytápění. Portugalci si vezmou svetr navíc. V Česku jsou naopak běžné přetopené domácnosti. Každý stupeň navíc ale znamená vyšší účet za teplo.

Zimy jsou poslední roky mírné. České domácnosti ale teplem zrovna nešetří. Obecně si Češi rádi dopřávají tepelnou pohodu. Jen 2,7 procent domácností se potýká s tím, že v zimě nemohou dostatečně vytopit svá obydlí. Vyplývá to ze statistik projektu Evropa v datech. Češi tak obsadili sedmou nejlepší příčku mezi státy Evropské unie. Nejlépe vytápí domácnosti Rakušané, nejhůře jsou na tom Bulhaři, kde zimou trpí téměř 34 procent obyvatel.

Potíže s teplem mají samoživitelé

Vytápět své obydlí na vyhovující teplotu si v Česku nemůže dovolit zhruba 120 tisíc domácností. Mezi nimi jsou převážně samoživitelky a samoživitelé, kteří mají příjmy pod 60 procent průměru. „Tento druh energetické chudoby se dotýká 9,2 procent z nich. Jsou na tom ale lépe než jinde v Evropě. I v rámci této skupiny se totiž Česko umístilo na sedmé příčce,“ říká Jan Krupička z analytického projektu Evropa v datech.

Hůře jsou na tom nízkopříjmové domácnosti například v sousedním Německu, kde svůj domov nemůže vytopit 12,5 procent z nich. V Polsku je podíl v této skupině ještě vyšší, dosahuje 23 procent. Naopak velmi dobře jsou na tom v porovnání se svými protějšky z jiných zemí nízkopříjmové polské rodiny s oběma rodiči a dvěma dětmi.

Vůbec nejhůře si mezi unijními státy vede Bulharsko. „Loni v Bulharsku nemohlo dostatečně vytápět své obydlí 33,7 procent domácností. Umisťuje se tak na nejhorších příčkách napříč různými typy domácností a příjmových skupin,“ říká Jan Krupička z Evropy v datech.

Na jihu Evropy je zima

Možná trochu překvapivě na spodních příčkách pomyslného žebříčku figurují jižní státy, jako je třeba Portugalsko nebo Itálie a Řecko. Důvodem tepelné nepohody v chladnějších měsících mohou být i zcela chybějící zdroje vytápění. Nedostatkem tepla ale mohou domácnosti obecně trpět z různých důvodů. Patří mezi ně vysoké ceny energií a nízké příjmy, špatně zateplené domy, ale i zastaralé systémy vytápění, které plýtvají energií.

Překvapivě dobře jsou na tom s tepelnou pohodou ve Finsku. Právě tato severská země se u nízkopříjmových skupin obyvatel objevuje na prvních příčkách celoevropského srovnání. Například osaměle žijící senioři se tam s nedostatkem tepla potýkají jen v 1,6 procentech případů, což je nejlepší výsledek v celé EU. Energetickou chudobu Finsko řeší v rámci sociální politiky, tedy podobně, jako je tomu v České republice. Ke zlepšování situace ale přispívají také energeticky šetrné renovace domů nebo systémů pro dálkové vytápění.

Ceny tepla zase o skok výš

O tom, jak moc tepla si české domácnosti dopřejí, rozhoduje jeho cena. Zatím stále nejlevnější zůstává vytápění dřevem. Domácnosti, které používají přímotopy nebo elektrické kotle se ovšem musí připravit na nárůst nákladů. Cena elektřiny totiž v posledních měsících roste. Zemní plyn se oproti tomu zatím drží na podobných hodnotách jako loni. O 3 až 5 procent zdražilo od nového roku teplárenské teplo – záleží ale na konkrétní teplárně a na zdroji energie, jaký používá.

Pozitivně cenu tepla z tepláren ovlivní přesun do nižší sazby DPH, a to z původních 15 na 10 procent. Přesto ale většina tepláren neoznámila, že by konečnou cenu tepla snižovaly. „Naštěstí odběratelé se mohou osamostatnit. Dokonce i panelové domy lze rekonstruovat, mimo jiného pomocí rekuperačních větracích a zároveň vytápěcích jednotek, do takzvaného pasivního standardu. Náklady na dostatečné teplo, získávané třeba elektrickým přímotopem, potom pro jeden byt klesají pod 5 000 korun ročně,“ říká Petr Woff, analytik webu CenyEnergie.cz.

Stačí jeden stupeň dolů

Snížit spotřebu energie lze ale i méně nákladnými opatřeními. Teplo lze šetřit například tím, že se sníží teplota, na kterou je domácnost vytápěně. Obecně platí, že snížení teploty o jeden stupeň celsia, například z 23°C na 22°C znamená úsporu nákladů o 5 až 6 procent. Odborníci doporučují, že v obytných místnostech stačí mít 21°C až 22°C.

Vhodné je zaměřit se i na drobnosti, například zkontrolovat stav a těsnost oken nebo dveří. „Špatně utěsněnými okny a dveřmi v zimě uniká 30 až 40 procent tepla. Stávající okna je možné osadit izolačními foliemi, které dokážou zlepšit jejich tepelně-izolační vlastnosti. Na dveře je možné osadit třeba silikonové těsnění,“ doporučuje Michal Doležel z projektu E.ON Rádce.

Před topnou sezónou i během topné sezóny je vhodné zkontrolovat stav radiátorů, a hlavně funkčnost termostatických hlavic. „Ty je pak samozřejmě nutné správně používat – tedy nepracovat s nimi jako s ventilem v režimu zavřeno/otevřeno, ale nastavit na nich požadovanou teplotu a tu pak jen jemně korigovat,“ uzavírá Michal Doležel.