Konjuktura v západních zemích a především pak v Číně už trvá překvapivě dlouho. Není se tedy co divit, že se množí scénáře možných krizí a také návody, jak se na ni připravit. Podívejme se na ně.
Ve Spojených státech a v Evropě se sice objevují některé varovné signály, všechny by ale měly být lokálního charakteru bez potenciálu rozšířit nákazu do celého světa a spustit tím onu „krizi“. Až už jde o trh rizikových dluhopisů v USA nebo dopad brexitu a růstu italského dluhu na evropskou ekonomiku. S extrémně uvolněnou měnovou politikou ECB, nekonečnými přípravami na odchod Británie z EU i velmi slušný přebytek běžného účtu Itálie by měly být dostatečnou ochranou před jakoukoliv nekontrolovatelnou panikou přicházející z Evropy.
Naopak čínská nekontrolovatelná dluhová mašinerie by nám měla dělat vrásky na čele. Nejde jen o obrovskou akumulaci dluhu na všech úrovních ekonomiky (viz graf), ale především jeho struktura financující neproduktivní aktiva a následná kapitalizace do aktiv bank je tím největším rizikem. Čínská ekonomika během posledních třech dekád neprošla žádnou očistou od špatných dluhů a důvěra veřejnosti v bankovní systém se drží vysoko jen díky mohutnému ekonomickému růstu, který dokázal bobtnající problémy zakrývat a bez kterého by poměr dluhu k HDP (viz graf) vystřelil do nebes.
Vývoj dluhu k HDP v Číně na úrovni vlády (modře), domácností (oranžově) a nefinančních společností:
Tento růst ale zpomaluje a oním katalyzátorem krize může být právě obchodní válka z pera Donalda Trumpa. Už nyní můžeme vidět dopad na vývozce kapitálového zboží (Německo) i komodit (Austrálie), jak jejich hospodářství kvůli nízké poptávce z Číny trpí. A to ještě zpomalení nenabralo žádné obrátky. Pokles čínské expanze jen k 3 procentům ročně by silně zasáhl světovou ekonomiku a riziková aktiva by rázem byla pod prodejním tlakem.
Vývoj prodejů aut v Číně měsíčně:
Lavinovým efektem by musely čínské banky vyložit karty. Buď by došlo k bankovní krizi s několika bankroty a velmi otřesenou důvěrou čínské spořivé veřejnosti v jejich vklady, nebo pravděpodobněji čínským způsobem stát své banky zachrání, doplní kapitál a ztráty zaplatí všichni skrz vyšší inflaci. Čínský jüan je z tohoto pohledu velice rizikovou měnou.
Jak se na paniku na trzích připravit?
Především přípravou ještě před samotnými výprodeji, a to snížením rizikových instrumentů v portfoliu, diverzifikací a akumulací hotovosti. Krize totiž často nabízí perfektní příležitosti a nákupy za velice nízké ceny. Pokud v tu chvíli musí investor řešit stop-lossy, margin cally a za tyto ceny prodávat ostatním, kteří mají volnou hotovost, bojuje na špatně straně barikády.
A co konkrétního nakupovat a zase prodávat? Při nástupu a eskalaci krize bude nejlepší short USD/JPY (nebo jakýkoliv jiný měnový pár, který obsahuje nákup japonského jenu) a také long US bonds. Právě americké vládní dluhopisy by z celé krize měly vyjít s nejlepším zhodnocením, zvláště ty s dlouhou splatností nad 10 let. Jejich výnosy půjdou dolů a v případě tzv. japanifikace celého vyspělého světa už možná nikdy nepůjdou příliš vysoko na to, aby jejich držitelé zapsali ztráty.
Jakmile se začne karta obracet a bude vidět světlo na konci tunelu, měl by být velký výběr levných aktiv od akcií přes průmyslové komodity až po rizikové dluhopisy. V porovnání s dnešními hodnotami se mohou ukázat jako špatná dlouhodobá investice americké akcie, zvlášť pokud se nyní velmi vyšponované marže nedokážou dostat na svá předkrizová maxima. Potom bude indexům S&P 500 a NASDAQ trvat velmi dlouho, než smažou ztráty způsobené krizí.
Vývoj amerického akciového indexu S&P 500 (týdenní graf – W1):
Autoři jsou analytiky portálu FXstreet.cz
