Mezi zaměstnanecké benefity mnoho firem řadí i příspěvek zaměstnavatele na investiční životní pojištění zaměstnance. Statistiky uvádějí, že tuzemské firmy aktuálně přispívají na pojištění 300 000 zaměstnancům, většinou měsíčním příspěvkem ve výši 700 korun.
Celkem firmy mohou zaměstnancům přispívat na investiční životní pojištění až 50 tisíci korun ročně. Vyšší příspěvek je teoreticky, ale již za cenu dalšího zdanění. Přitom ale platí, že se příspěvek zaměstnavatele musí směřovat pouze do rezervotvorného životní pojištění, nikoliv rizikového životního pojištění – tam příspěvky nejsou možné.
Problém je, že volba investičního životního pojištění jako zaměstnaneckého benefitu je vůbec snad tou volbou nejhorší. Investiční životní pojištění je totiž z hlediska spoření vůbec tím nejdražším produktem na trhu. S poplatky 15 až 25 procent z cílové částky nenajdete horší řešení.
Podle odborníků tu jsou ale i další nevýhody u investičního životního pojištění jako zaměstnaneckém benefitu. Pojistná smlouva musí být sjednána minimálně na 5 let trvání a minimálně do 60 let věku pojištěnce. Dodržena by měla být i podmínka, že ze smlouvy nejsou dovoleny mimořádné výběry v průběhu jejího trvání. Pokud zaměstnanec o příspěvek na investiční životní pojištění přijde, musí platbu zaměstnavatele nahradit vlastní platbou, případně smlouvu přenastavit, ale i tak bude stále platit. Pokud smlouvu předčasně ukončí, musí počítat nejen se sankcemi ze strany pojišťovny, ale i dodaněním ze strany státu.
Praxe ukazuje na případy, kdy se zaměstnanec při změně zaměstnání o smlouvu nestará a zároveň ji i neplatí a smlouva jim začne generovat dluh. Jejich povinností pak je nejen dluh uhradit, ale i dodanit příspěvky zaměstnavatele.
Tip: Porovnejte si nabídky životního pojištění prostřednictvím naší kalkulačky
Kdy je dobré příspěvek zaměstnavatele využít
Příspěvek zaměstnavatele na investiční životní pojištění je dobré využít zvláště v případě, že zaměstnanec dosud nemá žádné životní pojištění a dvojnásob to platí v případě, že má zaměstnanec hypotéku, rodinu nebo jiné závazky a nemá dostatečné rezervy na krytí případného výpadku příjmu. Příspěvek zaměstnavatele na IŽP pak může částečně nebo zcela pokrýt platbu pojistného (které by jinak platil zaměstnanec). Zaměstnanec tak může každý měsíc ušetřit zajímavé peníze a zároveň být kvalitně pojištěný pro případ nenadálé události.
Příspěvek zaměstnavatele na spoření na doplňkové penzijní spoření, případně staré penzijní připojištění je jediným finančním produktem na trhu, který nabízí hned trojici výhod státní podpory. Kromě zmíněného zvýhodnění příspěvků zaměstnavatele je to státní podpora až 2 760 korun ročně a možnost daňového odpisu až 24 000 za rok. Nejlepší je proto začít maximum těchto výhod využívat hned od první výplaty a příspěvek zaměstnavatele k tomu může být dalším důvodem.
Pro plné vyčerpání všech forem státní podpory je nejlepší vlastní příspěvek zaměstnance nastavit na 3 000 korun měsíčně. Začít pravidelně spořit s podporou státu je ale možné už od 300 korun za měsíc. Pokud si navíc mladí lidé zvolí pro spoření na penzi vyvážené nebo dynamické penzijní fondy, které v průměru přinášejí i několikanásobně vyšší výnosy než konzervativní spoření, mohou si i s malými úložkami naspořit hezké přilepšení k penzi.
Autor je finančním poradcem společnosti Partners.
