Změna zaměstnání. Co Čechy motivuje k hledání nové práce?

Úřad práce

Úřad práce Zdroj: profimedia.cz

úřad práce (ilustrační foto)
úřad práce (ilustrační foto)
Ilustrační foto
Spolupracovníci
Ilustrační snímek
14
Fotogalerie

Nezaměstnanost je v naší zemi na historických minimech. Ekonomika roste a „nedostatkovým zbožím“ pro firmy se tak stávají především zaměstnanci. A ti jsou si toho vědomi. Dokazuje to alespoň řada průzkumů personálních agentur. Zaměstnanci si více věří, začínají častěji přemýšlet o novém zaměstnání.

Podle nedávného šetření společnosti Rondo Data o změně práce přemýšlí 57 procent českých zaměstnanců, změnit místo v horizontu týdnů se chystá 13 procent. „V současnosti jsou zaměstnavatelé a HR manažeři mezi dvěma ohni. Řeší často jak sehnat nové vhodné zaměstnance, když jejich byznys roste, a navíc musí udržet a motivovat ty stávající, protože i jejich tendence ke změně práce je vysoká,“ říká Michal Novák z pracovního portálu Profesia.cz.

Peníze až na prvním místě

K tak významnému kroku, jakým změna zaměstnavatele jistě je, motivuje pracovníky především výše platu. Moderní benefity jsou stále druhořadé. Dle průzkumu společnosti Rondo Data tak lidem nejvíce vadí nízký plat (23,5 procenta), dále dojíždění (12,5 procenta) a stereotyp (11,5 procenta). Mezi další negativa dle průzkumu patří nepříjemní kolegové, nepříjemný šéf a malá pravděpodobnost karierního posunu (vše 11 procent). Naopak ke změně je přiměje zejména vyšší finanční ohodnocení, a to dokonce 56,5 procenta.

Dle personálně poradenské firmy Randstad si pak zaměstnavatel pracovníky udrží, pokud jim nabídne jistotu, právě onu dobrou mzdu a zajímavou náplň práce. Důležitá je pak také možnost nastavit si rovnováhu mezi zaměstnaneckým a soukromým životem. Že nás motivuje i „nemateriálno“ potvrzuje i Zuzana Paulová z personálně-poradenské společnosti mBlue. Aktuálním trendem je podle ní to, že lidé očekávají příjemný kolektiv a chtějí zábavnou práci. Pokud se rozdíl mezi volným časem a prací stírá, je náplň práce velmi důležitá. „V zaměstnání pak lidé vyžadují seberealizaci s důrazem na osobní rozvoj. A když jej nezískají, jdou jinam,“ vysvětluje Paulová.

Záleží na věku i pohlaví

Ne všechny skupiny obyvatel se ale shodnou v tom, co je pro ně nejpodstatnější. Například výše mzdy je důležitějším faktorem pro muže. V případě příliš nízkého platu v porovnání s konkurencí odejde od stávajícího zaměstnavatele 57 procent z nich. Naopak pro ženy je velmi významná doba dojíždění do práce. Čtvrtina žen opustí svého zaměstnavatele, pokud cestováním do práce stráví příliš mnoho času, uvádí průzkum Randstad.

Rozdíly jsou samozřejmě i v různých věkových kategoriích. Mladí od 18 do 24 let od svého zaměstnavatele odchází, pokud nemají možnost kariérního růstu. Lidé ve věku 25 až 44 let pak častěji mění zaměstnavatele, jestliže postrádají uznání a odměny.

Jednou za pět let

Ještě před rokem 2015 měnili Češi zaměstnavatele průměrně jednou za osm let. Rok 2015 byla ale kvůli neustále se snižující míře nezaměstnanosti v jejich chování zlomový. Podle personalistů nyní mění práci průměrně jednou za pět let, výjimkou ale, zejména u mladých, nejsou ani odchody po několika měsících.

„V roce 2015, kdy začala klesat míra nezaměstnanosti, se začal výrazně měnit pracovní trh. V oblasti náboru nových zaměstnanců byl pak zásadní rok 2016. Doba, kdy uchazeči přistoupili na nižší plat nebo neplacené přesčasy, skončila, naopak si podmínky začali diktovat a začal opravdový boj o zaměstnance. Ten v podstatě neustále trvá, zejména u specializovaných pozic se firmy předhánějí v tom, na co nové zaměstnance nalákat. A situace nebude lepší, protože opravdových specialistů je a bude na trhu práce nedostatek,“ řekla Olga Hyklová, ředitelka personální agentury Advantage Consulting.

Se začátkem roku, i toho školního

Podle odhadů personalistů bude práci měnit stále víc lidí. Právě nyní nastává jedna z vln velkých změn – s příchodem nového školního roku totiž řada Čechů nastupuje do nového zaměstnání.

„Podle našich zkušeností nastupují Češi do nových zaměstnání nejčastěji s příchodem nového roku, tedy v lednu, nebo svůj pracovní poměr ukončí k poslednímu červnu, užijí si dlouhou dovolenou a do nového zaměstnání nastoupí v září. Právě teď tedy nastává období zaškolování nových zaměstnanců a snaha nově příchozí si udržet. V těchto situacích by ale měli být zaměstnavatelé velmi obezřetní, snaha nového zaměstnance zaujmout a přílišné věnování pozornosti na úkor stávajících zaměstnanců totiž může vést i k odchodu současných a už prověřených pracovních sil,“ varuje Olga Hyklová.

S koncem prázdnin ale personalisté současně vnímají i větší intenzitu hledání nových příležitostí. „Po klidném prázdninovém období vidíme poslední dny zesílenou aktivitu uchazečů o práci. Intenzivněji pročítají pracovní nabídky a hlásí se na jednotlivé inzerované pozice. Dá se tedy předpokládat, že podzim bude ve znamení ještě významnějších posunů na trhu práce, než jak tomu bylo na jaře,“ uzavírá Alžběta Honsová, marketingová manažerka Randstad.

Více volných míst jak uchazečů

Podíl nezaměstnaných evidovaných na Úřadech práce v srpnu dosáhl na 3,1 procenta. Počet uchazečů meziměsíčně klesl jen o tisíc osob, v porovnání se srpnem 2017 je to ale o 66 tisíc méně. Počet volných pracovních míst vzrostl v srpnu na 313 tisíc a zlomil tak další rekord. Podíl nezaměstnaných na jedno pracovní místo tak opět poklesl na nové minimum. Na jedno volné místo tak připadá 0,74 uchazeče. „Nezaměstnanost je už tak nízko, že ji mnoho prostoru na další pokles nezbývá a je tedy nezbytné, aby firmy rozšiřovaly své kapacity investicemi do výroby. Z důvodu sezónnosti očekáváme, že podíl nezaměstnaných bude mírně v příštích měsících klesat, průměrně se ale letos bude držet na 3,2 procenta,“ říká analytička Monika Junicke z Komerční banky.