Od července se snížila sazba sociálního pojištění placeného zaměstnavatelem za zaměstnance. Jak se platí sociální pojištění z dohod, zkráceného úvazku, dvou zaměstnání nebo z nadstandardních mezd?
Zaměstnanci je mzdovou účetní sraženo na sociálním pojištění 6,5 procenta z hrubé mzdy, dalších 24,8 procenta na sociálním pojištění odvádí za zaměstnance zaměstnavatel. Sazba sociálního pojištění placeného zaměstnavatelem se od července snížila z 25 procent na 24,8 procenta.
Ke snížení sazby sociálního pojištění placeného zaměstnavatelem došlo v důsledku zrušení karenční doby u výplaty náhrady mzdy, kdy zaměstnavatelé od 1. července vyplácí zaměstnanci náhradu mzdy již od prvního dne pracovní neschopnosti, přičemž v první polovině roku 2019 náležela náhrada mzdy až od čtvrtého dne pracovní neschopnosti.
V souhrnné sazbě sociálního pojištění placeného zaměstnavatelem jde 1,2 procenta na státní politiku zaměstnanosti, 2,1 procenta na nemocenské pojištění a 21,5 procenta na důchodové pojištění. Platba nemocenského pojištění u zaměstnanců je povinná. OSVČ mají na výběr, mohou (ale nemusí) si platit dobrovolné nemocenské pojištění.
1) Dvě dohody
Paní Veronika pracuje současně pro dva zaměstnavatele na dohodu o provedení práce s hrubou měsíční odměnou 10 000 korun. Ani z jedné dohody o provedení práce se neplatí sociální pojištění. Když je hrubá měsíční odměna z dohody o provedení práce 10 000 korun a méně, tak se z takové odměny neplatí sociální pojištění (zaměstnanec ani zaměstnavatel). Limit se posuzuje u každého zaměstnavatele zvlášť. Takto odpracované období se však paní Veronice nehodnotí pro důchodové účely a není účastna na nemocenském pojištění.
2) Dva zaměstnavatelé
Paní Romana pracuje současně pro dva zaměstnavatele. Pro každého s hrubou měsíční mzdou 20 000 korun. Sociální pojištění je jí sraženo z obou mezd, současně oba zaměstnavatelé odvádí za paní Romanu sociální pojištění. Pro důchodové účely se budou paní Romaně počítat příjmy z obou zaměstnání, což bude mít pozitivní vliv na měsíční částku starobního důchodu.
3) Děti a daňové slevy
Paní Eva má hrubou mzdu 40 000 korun a uplatňuje daňové zvýhodnění na tři děti. Paní Jitka má rovněž hrubou mzdu 40 000 korun a nemá žádné děti. Na sociálním pojištění je oběma zaměstnankyním sražena částka 2 600 korun (40 000 korun x 6,5 procenta) a stejnou částku za ně zaplatí i zaměstnavatel 9 920 korun (40 000 korun x 24,8 procenta). Na výpočet sociálního pojištění nemá žádný vliv počet vychovávaných dětí a žádná daňová sleva nebo daňový odpočet částku sociálního pojištění nesnižuje.
4) Zkrácený úvazek
Paní Kristýna pracuje pouze na zkrácený úvazek s hrubou mzdou 12 000 korun. Při práci na zkrácený úvazek může být hrubá mzda nižší než měsíční minimální mzda v částce 13 350 korun. Sociální pojištění se vypočítává u práce na zkrácený úvazek standardním způsobem, zaměstnanci je sraženo 6,5 procenta a dalších 24,8 procenta odvádí za zaměstnance zaměstnavatel.
5) Maximální vyměřovací základ
Manažerka Simona má hrubou měsíční mzdu 200 000 korun. Sociální pojištění se platí pouze do dosažení maximálního vyměřovacího základu. Jakmile zaměstnanec dosáhne maximálního vyměřovacího základu, tak se v daném roce zaplatí sociální pojištění naposledy za měsíc, kdy bylo stropu dosaženo a v následujících měsících se již sociální pojištění neplatí. Pro rok 2019 činí maximální vyměřovací základ částku 1 569 552 korun.
