Celosvětová oblíbená rekreační aktivita a zároveň jeden z divácky nejoblíbenějších olympijských sportů – to je plážový volejbal. Ano, trousit ze sebe nebo vyčesávat zrnka písku ještě pět dní po zápase nemusí být zábava pro každého. Kdo si ale beach někdy zkusil, tak moc dobře ví, jak velká a zároveň vyčerpávající (uvádí se, že hráč za zápas vyskočí až 300x) kratochvíle to je. A pohled na tenhle sport v jeho profi vydání taky není k zahození. U nás doma si například tolerujeme sjíždění insta profi lů. Ona – Norové Sörum/ Mol, já Brazilky Carol s Barbarou. Jako součást tvorby domácí harmonie doporučuju.
Ale zpátky k tomu, jak se z beachvolejbalu stal během posledních let globální sportovní fenomén. Mezinárodní volejbalová federace uvádí, že zápasy mistrovství světa 2019, které se konalo v Hamburku, vidělo ve 112 zemích celkem 158 milionů televizních diváků. A to nejsou na sport, který svou profesionální podobu začal budovat až někdy v průběhu 80. let, vůbec špatná čísla.
Kolébkou současného beache jsou Spojené státy, konkrétně pláže v kalifornské Santa Monice. Členové tamních klubů si ve 30. letech rádi krátili novým sportem čas. Hrálo se stejně jako v halové verzi s šesti hráči na každé straně. Autorství současné varianty se dvěma hráči se připisuje trenérovi Paulu Johnsonovi, kterému v létě 1930 dorazili jen čtyři hráči a při čekání na další zkrátka vyzkoušel, jak by asi tak „plážák“ vypadal v podobě dva na dva. Světe, div se, vypadal by fakt dobře
Kalifornie a blízké okolí Los Angeles dodnes zůstává středobodem kvality plážového volejbalu. Sem často míří nejlepší páry na kratší nebo klidně i několikaměsíční soustředění. Podmínky na plážích Hermosa nebo Manhattan jsou totiž naprosto ideální. „Všude jsou kurty. V několika řadách od nevidím do nevidím. (Stevie Wonder approves, pozn. red :-)) Desítky kurtů, na kterých se neustále něco děje,“ vypráví o prostředí, jež je tomuto sportu zaslíbené, Čech Martin Mach, který v této oblasti rok žil a trénoval občas i s nejlepšími hráči světa. „Plážový volejbal je tam tak trochu způsob života. Když máte volno, vezmete prostě pár přátel, míče a vyrazíte. Možností, kde si zahrát, je tu fakt nespočet. Stane se vám, že narazíte na olympijské vítěze nebo aktuální světové hvězdy, se kterými si můžete zahrát, nebo jde kolem úspěšný kouč a jen tak vám udělí cenné rady. Je to pohodové a úžasné prostředí pro tenhle sport,“ dodává Mach a vyprávění uzavírá vzpomínkou na legendární turnaj 6-man, který se koná na pláži Manhattan. Svého času jeho zápasy přišlo sledovat na 50 tisíc lidí (ty brďo, fakt). A to tam nejsou žádné tribuny. Prostě pokud toužíte poznat Mekku beachvolejbalu, musíte letět do LA. Rozhodně ale neprohloupíte, ani když vyrazíte na brazilskou Ipanemu či Copacabanu do Ria ( jen asi ne zrovna teď), protože tam se beach taky slušně uchytil a je to na mezinárodních výsledcích Brazilců už nějaký ten pátek znát.
Olympijskou premiéru si beach odbyl v Atlantě 1996. Natěšení fanoušci prý už rok dopředu skoupili všechny vstupenky a v ohlušující atmosféře pak pro zlato došel domácí pár Karch Kiraly s Kentem Steff esem. Kiraly, který hrál s pro něj typickou růžovou kšiltovkou, se tak stal nesmrtelnou volejbalovou ikonou. Jeho počin už totiž asi jen tak někdo nevyrovná. Tenhle borec měl už doma na poličce dvě olympijská zlata z klasického šestkového volejbalu z let 1984 a 1988. Stal se tak dosud jediným člověkem na planetě, který urval nejcennější olympijskou medaili ze šestek i z plážového. Když si k tomu ještě přidáte fakt, že je synem maďarských emigrantů, kteří prchli před Sověty v roce 1956, a malý Karlík si pak při sledování sovětských volejbalistů předsevzal, že je jednou porazí (spoiler – porazil je), máte skoro zaděláno na scénář nějakého fi lmu (ale prosím, ať je aspoň trochu lepší než Přes prsty!). Mezi ženami si podobnou slávu vysloužil pár Misty Mayová – Kerri Walshová Jenningsová, které si podmanily dokonce tři olympijské turnaje po sobě – Athény, Peking a Londýn. Slušná série! Jinak americké mužské páry mají celkem tři olympijská zlata, Brazilci triumfovali dvakrát. V ženských turnajích fi gurovaly Brazilky od roku 96 pokaždé v zápase o medaili!
