Lžíce, vidličky a nože. Naučte se správně chovat u stolu

Formen

Formen Zdroj: Formen

Zase máme možnost se po čase setkat, byť s jistými omezeními, s obchodními přáteli u jídla. Co při takové příležitosti dělat a naopak nedělat? 

Co s příborem, sklenicemi a kouskem jídla mezi zuby, jak na spaghetti a co se spadlým ubrouskem? A nabídnu vám také dalších pár soust z etikety u stolu navíc.

Hlídejte si tempo. Není vhodné, abyste skončili s jídlem výrazně dříve než ostatní u stolu. Jezte tak, abyste neměli snědeno dříve a poté deset minut koukali přísedícímu do talíře nebo nevěděli, kam se koukat jinam. Vy, kteří patříte v rychlosti jedení mezi přeborníky, prosím zpomalte. Sem tam se podívejte, v jaké fázi je pokrm na talíři vašeho protějšku. Pokud vidíte, že je v první třetině a vy téměř seškrabujete glazuru z talířů, je už docela pozdě. Je-li někdo výrazně pomalejší, otřete si ústa ubrouskem, napijte se a chvíli nejezte. Naproti tomu ti z vás, kteří jste se přišli bavit a jde vám více slov z úst než jídla tam, pusťte se do toho.

Při jídle je sice vhodné konverzovat, proto jste se v restauraci nebo bistru s obchodními přáteli setkali. Avšak nikdy se soustem v ústech. Je jen málo odpudivějších věcí než pohled do úst někoho, který hovoří a přitom žvýká. Nejenže ztrácí body za estetický dojem, riskuje také, že mu nebude rozumět, bude šišlat, mlaskat a také případně to, že jeho ústa opustí nekontrolovaně nějaký kousek či kapka. Máte-li v ústech jídlo, nemluvte. Mluvíte-li, nedávejte si do úst nic. V případě, že vám protějšek položí otázku a vy z výše uvedeného důvodu nemůžete odpovědět, dožvýkejte a odpovězte poté. To by mělo být dostatečným signálem pro tázajícího se, že má přestat. Tedy, neptejte se svého obchodního protějšku na nic v případě, že má nebo se chystá dát do úst své sousto.

Používejte ubrousky, které máte k dispozici. V restauracích vyšší kategorie to budou plátěné, ty si položte na stehna a mějte je tam po celou dobu sezení u stolu. Vaše kalhoty to ocení. Otírejte si koutky úst vždy, když se chcete po pozřeném soustu napít, hovořit nebo kdykoli cítíte, že je to nutné. Uznávám, může to být relativně subjektivně ovlivněno například tím, že máte delší vousy a nemáte tušení, že se pár kapek omáčky rozhodlo zavěsit se mezi ně. Je málo trapnějších situací než ta, když vidíte na svém protějšku umazaná ústa nebo drobky ve vousech. Upozorněte osobu před vámi tak, že na ni pohlédnete a ukážete prstem na své tváři místo, které je na obličeji vašeho protějšku poskvrněno. Papírový ubrousek používejte ve stejných případech jako plátěný, nemějte jej však na stehnech. Ani za límcem. Odkládejte jej vždy na stůl vedle talíře. Poté, co dojíte, plátěný ubrousek úhledně poskládejte, nemačkejte a odložte vedle talíře, papírový vložte složený, ne pomačkaný, pod příbory. Příbor odkládejte ostřím, respektive hroty do středu talíře, rukojeti směrem doprava, tam, kde jsou na vašich hodinkách čtyři hodiny, tedy šikmo vpravo k sobě. Pokud vám během jídla spadne ubrousek nebo příbor, nezvedejte ho. Požádejte obsluhující personál o čistý. 

Sklenice, které mají stopku, držte za stopku. Ne za kalich ani za základnu, na které sklenice stojí. Tak to dělají pouze „světáci“ a vinaři, kteří se vám snaží ve sklípku zamotat hlavu pohybem nápoje po dně kalichu. Chladné nápoje, jako je sekt a bílé víno, držte co nejdále od kalichu, sklenice na červené můžete blíže. Tři prsty proti palci vytvoří bezpečný úchop, malíček ať prosím směřuje dovnitř dlaně a netrčí jako ustřižená větev. To je trapas. Sklenice na krátké stopce, například sklenice pivní, držte zčásti za stopku a zčásti za kalich.

Používejte celý příbor, vidličku i nůž. Držte obě části příboru správně, přičemž nejde o to, zda máte vidličku v levé, jako většina praváků, a nůž v pravé. Mnohem důležitější je, jak máte části příboru v rukou uchopeny. Většina z vás nedrží příbor správně. Jsme jakýmsi česko-moravskoslovenským souostrovím, kde většina lidí drží příbor nesprávně, tedy jako dvě tužky. Naučte se právě dnes držet příbor korektně. Rukojeti jsou uprostřed dlaně. V místě, kde rukojeti končí a přechází v ostří nebo úzkou část vidličky, jej uchopte do „špetky“, tedy palcem, ukazovákem a prsteníkem. Zbylé dva prsty přimkněte k dlani, čímž zajistíte, že se příbory nebudou hýbat. Hřbety rukou držte směrem nahoru, dlaně dolů. Všechny hlavní chody (včetně burgerů, pánové) jezte výhradně příborem. Výjimky jsou jen tři. Samotnou vidličkou jíte jen risotto, těstoviny (spaghetti, penne, rigatoni, tagliatelle a další, vyjma lasagní) a většinu salátů. Pomocí rukou nejezte žádné běžné pokrmy, ani kuře, ani žebírka. Raději dodávám, rukama nejezte ani obložené chleby, „chlebíčky“, ani burgery. Vím, že se opakuji.

Zamezte při jídle vyluzování jakýchkoli zvuků. Vyhněte se obloukem říhání, mlaskání či srkání. Postarejte se také o to, abyste u stolu neposmrkávali. Pokud váš nos opouští kapička a chystá se sklouznout střemhlav do polévkového talíře, najděte kapesník, který máte s sebou v kapse u kalhot. Odvraťte se a použijte jej. V případě, že se chystáte smrkat, omluvte se a odejděte od stolu na toaletu. Stejnou cestou se vydejte, když vám nějaký zbytek jídla ulpí mezi zuby tak, že musíte použít párátko. Prosím, nepoužívejte nikdy párátko u stolu.

Při placení není rozhodující, kdo setkání navrhl, ale jak byla věta formulována: „Mohu vás, pane Severo, pozvat zítra na oběd? Bylo by mi ctí.“ Slovo „pozvat“ znamená více či méně také „zaplatit“. Naproti tomu formulace „Pokud nemáte nic proti, můžeme spojit příjemné s užitečným a setkat se u oběda. Co si o tom myslíte?“ o pozvání, tedy placení nic neříká, jen posunuje místo setkání na méně formální půdu. Pokud si nejste jistí, že váš obchodní partner vaše pozvání v pravém slova smyslu pochopil tak, jak jste to mysleli, raději se ujistěte před placením. „Když dovolíte, zavolám nyní číšníka, aby mi připravil účet.“

Tato formulace není otázkou, je oznámením. Zní jistým způsobem formálně a jistě patří i do přátelských obchodních vztahů. Nejste přece kámoši z ulice. A i kdyby, smíte používat formulace, které vyjadřují respekt a úctu i blízkým přátelům. Pokud váš protějšek pozvání, tedy zaplacení, odmítá i poté, co jste své přání podruhé zopakovali, netrvejte na tom. Nesnažte se ostatní manipulovat penězi. Ani těmi za oběd. Nesouhlasím ani s tím, abyste na cestě na toaletu zaplatili za oba a tím vyvedli váš protějšek jistým způsobem z míry. Můžete to myslet dobře, uznávám, tak to také dobře dělejte. 

Článek byl poprvé uveřejněn v červnu 2021 v tištěném vydání Formen.