Jsme v zasedací místnosti. Kávu ještě nevypitou a s napětím očekáváte příchod vašeho obchodního partnera. Věřím, že vás ti, se kterými máte schůzky, nenechávají čekat. Pokud přijímáte návštěvy, pánové (a dámy), nenechte je čekat a buďte stejně tak přesní, jako očekáváte od příchozích.
Nechat někoho čekat v zasedačce deset minut je výrazem hrubé nezdvořilosti, která nepatří do obchodních vztahů. Raději předpokládejme, že váš obchodní partner přichází včas. Vy stojíte a popíjíte kávu. Jeho povinností je pozdravit jako první, je totiž příchozí. Pokud to neví a neudělá to, pozdravte vy. Namísto prostého přání dobrého dne použijte třeba „Hezké ráno“ nebo „Pěkné odpoledne, paní Černá“. Detaily dělají mistrovské dílo. I prostým, ale ne zcela obvyklým pozdravem, se dokážete odlišit od masy „dobrých dnů“.
Ihned po pozdravu, těsně před tím, než zazní očekávané „Posaďte se, prosím“ je obvyklé podat si ruce. Jsou dva důvody, proč k tomu dochází. V případě, že se vidíte poprvé, je podání rukou součástí vzájemného představení. O tom za chviličku. Druhým důvodem je, v případě, že se znáte, přátelské gesto, které říká „jsem přítel, nejsem nebezpečný, nemám zbraň“. Dnes je toto poselství méně o absenci nějakého kamene, bodné či sečné zbraně, avšak o to více vyjádřením tělesné nezávadnosti a duševní střízlivosti. Ať je důvod jakýkoli, ruku podávejte vždy vstoje, dívejte se při tom druhému do očí a usmějte se. Druhou ruku mějte podél těla. Ne za zády a nikdy ne v kapse.
Nesnažte se nikomu udělat z prstýnku ovál, nepodávejte jen prsty, ale postarejte se, aby vaše dlaň dosedla až do dlaně toho druhého. Netřeste nikomu rukou. Jen pevně, jednou a krátce stiskněte. Pánové, trošku brzděte, není vhodné, abyste si či někomu jinému dokazovali, kolik toho máte v gymu nazvedáno. Podávejte ruku rovně, nekloňte svoji dlaň směrem dolů ani nahoru. Obvyklá vzdálenost osob při podání rukou je přibližně 80 cm. Ruce si nepodávejte přes stůl, překážky ani přes paže ostatních. Ruku si také nikdy nepodávejte na toaletě. Máte-li na sobě sako, pánové, přičemž chodit bez saka na obchodní jednání důrazně nedoporučuji, vždy si jej zapněte na příslušný knoflík. Pokud knoflík nedopnete, máte buď malé sako, nebo velké břicho. V obou případech problém, obojí bude totiž stát peníze a čas. Trénink a zdravá strava nebo nové sako. Použijte tedy dočasně levou ruku a udělejte gesto, které bude připomínat, že si přednice saka zapínáte, jen je přibližte k sobě. Dámy, které čtete tento článek, vaše postavy si na tomto místě nedovolím komentovat. Vy si sako nemusíte při podání ruky zapínat, avšak můžete.
Až příliš často se můžete setkat s osobami, které vám podají ruku dvěma rukama. Tou jednou do dlaně a tou druhou vás uchopí za hřbet ruky, za loket, paži nebo za rameno. Jste-li v této situaci, zřejmě nemáte jinou možnost než to přijmout. Jsem si jistý, že dobré obchodní vztahy umožňují o tom v jisté době mluvit a požádat svého obchodního partnera, aby to přestal dělat. Pokud jste to vy, kdo podává ruku, a přitom se někoho dotýkáte druhu rukou, prosím, přestaňte s tím. Je to výrazem manipulace a pro většinu velmi nepříjemný pocit. Není důvod, abyste se svých obchodních partnerů při podání rukou jakkoli jinak dotýkali.
Ruku podává první žena muži a starší mladšímu. V této disciplíně muži, a zvláště mladí muži, velmi často chybují a hrnou se svojí „prackou“ k ruce dámy. Také ženy si zde nejsou jisté a často zapomínají, že mají ruku podat jako první. S mužem, který to dělá správně a vyčkává, dochází k velmi trapnému čekání. Takže pro zopakování, pánové, stojí-li před vámi žena, vyčkáte, až vám podá ruku. Je jedno, že jste ředitel čehosi. Stojí-li před vámi starší muž, vyčkáte, až to udělá on. Vy, mladí pánové, vždy počkejte, až vám podá ruku žena nebo starší muž.
Vplujme společně do situace, kdy je podání rukou součástí vzájemného představování, protože se neznáte. „Pěkné ráno, jmenuji se Daniel Šmíd.“ Začátek věty po pozdravu by měl v posluchači vzbudit pozornost a připravit jej na to, že přijde vaše příjmení. První se představuje muž ženě a mladší staršímu. Není důležité, kdo je v roli dodavatele a kdo v roli odběratele. Zde si jste stejně jako ve společnosti nerovni. Vždy se představte celým jménem a příjmením, a to v tomto pořadí. Před vaše jméno dejte vždy uvozovací větu typu „Jmenuji se…“ nebo „Mé jméno je…“.
Abyste v tom měli ještě jasněji, podívejme se na představování z vaší strany. Jste-li muž, představujete se jako první. Jste-li mladší, taktéž. Pokud jste viditelně starší než váš obchodní protějšek, vyčkáváte, než se představí on. Poté, co se vzájemně představíte, podáte si podle doporučení ruce. Máte-li rádi zkratky, tady jedna je. Ten, kdo se představuje jako první, čeká na podání ruky. Lze to říct i obráceně. Jestliže podáváte ruku jako první, vyčkáte, až se protějšek představí.
Jinou možností představování je tzv. zprostředkované představení. Někdo vás představí jinému, protože vás oba zná a vy se vzájemně neznáte. Také zde platí zákon společenské významnosti. Není to však nic složitého. Zprostředkovatel představuje muže ženě a mladšího staršímu. Pokud se v takové situaci ocitnete vy, už před setkáním se na to můžete připravit. Jste muž, nemýlím-li se, a jdete s kolegou k zákazníkovi. Zákazník je výrazně mladší než váš kolega. Nejprve představíte vašeho (mladšího) zákazníka vašemu (staršímu) kolegovi a poté kolegu vašemu zákazníku. „Jane, představuji vám svého dlouholetého zákazníka pana Majera. Dovolte, pane Majere, toto je Jan Železný, můj nový kolega.“ Zmínky, že Jan je „nový kolega“ a pan Majer „dlouholetý zákazník“ jsou pro jejich vzájemné seznámení důležité. Obratem na to mohou oba navázat a projevit o druhého zájem navazující otázkou. Ke jménům vždy něco hezkého a zajímavého dodejte. Usnadní to začátek vztahu a oba vám to nikdy nezapomenou.
Článek byl poprvé uveřejněn v březnu 2021 v tištěném Formen.
