Při jízdě ucpanými dálnicemi v Los Angeles si Elon Musk posteskl, že dopravní systém je pouze dvourozměrný a s nedostatečnou kapacitou. Naplno využít třetí rozměr je ale skutečná výzva. Létající auta sice mají spoustu výhod, jsou ale závislá na počasí a mohou člověku spadnout na hlavu. V podzemí jsou naštěstí podmínky stabilnější a ražení tunelů se hodí i na Měsíci nebo Marsu.
K ražbě tunelů se využívá převážně technologie TBM (Tunel Boring Machine). Výrobce sestaví specializovaný stroj, razicí štít, který je smontován do připravené montážní šachty v hloubce plánovaného tunelu. Razicí štít Adéla, který stavěl linku pražského metra A, měl délku sto metrů. Vykopat montážní jámu není tedy triviální úkol a až poté může začít samotná ražba. Zmiňovaná Adéla zvládla za den průměrně dvacet metrů. Například takový zahradní šnek jich zvládne téměř sto padesát. A právě zahradní šnek, žijící v ananasu ze seriálu SpongeBob, se stal maskotem The Boring Company (TBC).
Kdo je Elon Musk?
Elon Musk, majitel společnosti, přizval k návrhu loga režiséra J. J. Abramse ze série Star Wars. Ačkoli přiznal, že projektu věnuje asi 5 procent svého času, byl to právě Musk, kdo dokázal upoutat pozornost médií. Neprodával totiž tunel, ale dopravní systém Loop. Loop (2018) měl řešit dopravní situaci ve městech jejím přesunutím do podzemí. Vozidlo by se z běžné cesty dostalo do podzemí rampou nebo výtahem a pak by na speciálních saních rychlostí 240 kilometrů v hodině autonomně dorazilo do cíle. Pro lidi bez auta by systém obsahoval i autonomní minibusy automobilky Tesla s jízdenkou za dolar.
Prvním funkčním systémem Loop je podzemní dráha na výstavišti v Las Vegas. The Boring Company vyhrála veřejnou soutěž nad alternativami zejména díky ceně. Loop pracoval s rozpočtem 52 milionů dolarů, zatímco konkurenční nadzemní dráha by stála více než čtyřikrát tolik. Zajímavé je, že až 80 procent z rozpočtu bylo určeno na tři podzemní stanice. Samotný tunel je tedy relativně levná záležitost.
V současné době mohou návštěvníci veletrhů využívat vozidla Tesly na přesun mezi pavilony. Ale na rozdíl od původního plánu jezdí jen rychlostí 56 kilometrů v hodině a navíc s řidičem. Ten nejenže nemůže využívat autopilota, ale ani běžné asistenční systémy jako nouzové brzdění nebo adaptivní tempomat. Na Loop se totiž z hlediska pravidel nepohlíží jako na silnici v tunelu. Tunely na výstavišti byly vybudovány pomocí razicího štítu Godot+, který vznikl úpravou existujícího stroje na ražení kanalizace.
Úspory vůči běžným tunelům nevznikly díky technologickému náskoku, ale různým zjednodušením. V tunelech se například nepočítá se spalovacími motory, a tak je jednodušší odvětrávání. Do budoucna TBC počítá s využitím standardizovaných průměrů tunelů a tím i jednodušší znovupoužitelnosti razicího štítu. Ta se však bude týkat až nového štítu Prufrock, který už byl představen při testování. Jedná se o nově navržený štít, který je šestkrát rychlejší než Godot+ a měl by brzy zvládnout míli (1,6 kilometru) za den.
