Šárka Pokorná| Zdroj: archiv Šárky Pokorné Zdroj: archiv Šárky Pokorné Membrány (bílá fluorescenční značka) mají průměr v rozmezí cca 10–100μm. Roztok v okolním prostředí je nabarven ve vodě rozpustným zeleným barvivem. Do prostředí je přidáván protein, který tvoří póry (otvory) v membráně. Po vytvoření póru v některých membránách se tyto stanou propustné pro zelené barvivo a do zelena se tak zbarví i jejich obsah. Jiné vezikuly (“měchýřky” tvořené membránou) zůstanou nepoškozeny a jejich obsah tak zůstává černý.| Zdroj: archiv Šárky Pokorné Geneticky upravené HeLa buňky, které produkují fluorescenčně zbarvený protein. HeLa buňky byly (bez souhlasu dárkyně) získány v roce 1951 z nádoru děložního hrdla Henrietty Lacks, které se stal nádor osudný. Od té doby se používají ve výzkumu po celém světě. Fluorescenční protein se v buňce nachází na plazmatické membráně ohraničující buňku a dále na endoplasmatickém retikulu (vlákna uvnitř a oválný “prstenec” kolem jádra), buněčné organely podílející se na syntéze proteinů, metabolismu tuků i rozkladu škodlivin. Nejsilnější signál pak pochází z váčků uvnitř buňky (lysozomy), ve kterých je protein recyklován a degradován.| Zdroj: Zuzana Kvíčalová Geneticky upravené HeLa buňky, které produkují fluorescenčně zbarvený protein.| Zdroj: Zuzana Kvíčalová
