Historické snímky Hindenburgu: Od tragédie největšího vzducholodě uplynulo přes 80 let

Právě statická elektřina je nejpravděpodobnější příčinou zkázy. Požár vznikl v zadní části, možná přispělo i nějaké mechanické poškození. Vzhledem k tomu, že je vodík silně hořlavý, se plameny šířily rychlostí blesku. Vzducholoď pohltily za 34 sekund.| Zdroj: archiv

Slavná vzducholoď Zeppelin LZ 129 „Hindenburg“ byla největším létajícím strojem všech dob. Před 80 lety ji však postihla ničivá tragédie, která ukončila i celou éru vzducholodí. Připomeňte si příběh Hindenburgu v komentované galerii dobových fotografií.| Zdroj: Profimedia.cz

Některé spekulace tvrdily, že se jednalo o sabotáž a příčinou katastrofy byla bomba. Avšak britský letecký inženýr Jem Stansfield před několika lety provedl rekonstrukci a potvrdil, že se na Hindenburgu během bouře nashromáždila statická elektřina, která se dostala do kontaktu s vodíkem uniklým z jisté části konstrukce.| Zdroj: archiv

Uvnitř byla spousta prostoru pro kajuty, salonky, čítárnu, restauraci, promenády… Byla tu dokonce i kuřárna, což zní paradoxně s ohledem na to, že nad stropem byla obrovská nádrž plná hořlavého vodíku.| Zdroj: archiv

Loď se řídila z kabiny na přídi. Ovládala se kormidlem stejně jako běžné lodě na vodu. Ale u přistávacích manévrů musela asistovat i početná pozemní obsluha.| Zdroj: archiv

Po slavné vzducholodi zbyla jen hromada z poškozené duralové konstrukce…| Zdroj: archiv

Vzducholoď LZ 129 Hindenburg byla v roce 1935 zkonstruována společností Luftschiffbau Zeppelin. Celkové náklady se vyšplhaly na částku 500 000 tehdejších liber.| Zdroj: Bundesarchiv , CC BY-SA 3.0 de

Mezi další zajímavosti patří skutečnost, že kabiny pro cestující se nacházely uvnitř trupu a nikoliv v podvěšených gondolách, jak bývalo u menších vzducholodí zvykem.| Zdroj: archiv

Na svůj první let Hindeburg vyrazil v březnu roku 1936. O dva měsíce později dvakrát přeletěl Atlantský oceán, a to v rekordním čase 5 dní, 19 hodin a 51 minut.| Zdroj: archiv

Konstrukce byla z hliníkové slitiny (dural), plášť z impregnované bavlny nastříkané hliníkovým práškem. Celková délka činila 245 metrů, průměr 41 metrů. O pohon se starala čtveřice dieselových motorů Mercedes-Benz, která poháněla tlačné vrtule po stranách.| Zdroj: brett jordan, CC BY 2.0

Hindenburg nabízela mimořádně velký komfort – pasažéři měli k dispozici například sprchy se studenou i teplou vodou. Tomu odpovídala i velmi vysoká cena letenek.| Zdroj: archiv

Tato tragédie zapříčinila konec Zeppelinů, respektive cestování jakýmikoliv obřími vzducholoděmi. LZ 130 Graf Zeppelin II sice fungoval ještě dva roky, ale v dubnu roku 1940 vydal Hermann Göring pokyn k jeho rozebrání.| Zdroj: archiv

Vzducholoď disponovala 16 oddíly, které pojaly cca 200 000 metrů krychlových vodíku. Vysoce hořlavý plyn byl použit namísto nedostatkového helia. Vodík měl ale vyšší vztlak a výrobce s ním měl již zkušenosti, bezpečnostního rizika se proto neobával.| Zdroj: archiv

Vzducholoď nesla jméno říšského prezidenta Paula von Hindenburg a společně se svou sesterskou lodí LZ 130 Graf Zeppelin II je největším doposud vyrobeným létajícím strojem.| Zdroj: archiv

Na palubu Hindeburgu se vešlo 72 pasažérů a náklad. Posádka měla 61 členů.| Zdroj: archiv

Vzducholoď samozřejmě byla vybavena různými bezpečnostními protipožárními prvky. Například potah byl upraven tak, aby nedocházelo k jiskření. Jenže vzducholoď prolétla bouřkovými mračny a statická elektřina vytvořila na povrchu silný náboj.| Zdroj: archiv

Na svůj poslední let Hindenburg vyrazil 3. května 1937. Mířil z Německa přes oceán do New Yorku. Let měl trochu zpoždění, ale jinak probíhal hladce. Během přistávání na letišti Lakehurst na předměstí New Yorku však nastala katastrofa. Psal se 6. květen 1937.| Zdroj: archiv

Motory měly celkový výkon 3560 kW. Hindeburg mohl vyvinout rychlost až 135 km/hod.| Zdroj: archiv

Vzducholodě vyžadovaly speciální letiště se záchytnou věží a obří servisní hangár.| Zdroj: archiv

Ať už požár vyvolalo cokoliv, z 36 pasažérů a 61 členů posádky, kteří v té době byli na palubě, zahynulo 13 cestujících a 22 členů posádky. Ostatní měli těžká zranění. Zemřel i jeden člověk z pozemního personálu.| Zdroj: archiv

Pro srovnání – současné největší dopravní letadlo Airbus A380 má délku „jen“ 73 metrů a výšku 24 metrů v ocasní části. Hindenburg bylo monstrum 3,5× delší a 2× vyšší.| Zdroj: archiv

Byla to chlouba nacistického Německa, proto nesla vlajky s hákovým křížem. Svou slávu si ale stihla odbýt ještě před začátkem druhé světové války.| Zdroj: archiv

Dnes je na místě památník.| Zdroj: archiv

Na místě byla řada přihlížejících včetně mnoha reportérů. Událost je proto zachycena na mnoha fotografiích a byla velmi dobře mediálně pokryta. I to poté přispělo ke konci provozu vzducholodí.| Zdroj: archiv

Němci ještě dokončili dvojče Hindenburgu pojmenované Graf Zeppelin II a rozestavěli stroj s označením LZ 131. Po vypuknutí druhé světové války však velitel Luftwaffe Hermann Göring nechal vzducholodě sešrotovat, přičemž hliník z jejich konstrukce byl, jak symbolické, použít na výrobu letadel.| Zdroj: profimedia.cz

Hindenburg pluje nad New Yorkem.| Zdroj: profimedia.cz

Přestože cena letenky byla enormní, přepravila vzducholoď během prvního roku ve službě 1600 osob. Až do osudného neštěstí nalétal Hindenburg zhruba 337 000 kilometrů, tedy skoro 8,5násobek obvodu Země.| Zdroj: profimedia.cz

Vzducholoď nesla jméno zesnulého říšského prezidenta Paula von Hindenburga.| Zdroj: profimedia.cz

Požár rychle zachvátil záď stroje, která začala nekontrolovatelně klesat k zemi ocasem napřed. Ještě než Hindenburg dopadl na přistávací plochu, byl už celý v plamenech.| Zdroj: profimedia.cz

Vzducholoď Hindenburg na americkém letišti několik měsíců před havárií

Hindenburg| Zdroj: profimedia.cz