Od imperátorských garáží po Putinovu limuzínu: podívejte se, v čem jezdili vládcové Ruska a SSSR

7/28
Přehled fotografií
Zavřít
  • Podle dobových pramenů vzniklo 32 pancéřových aut a celkový počet vyrobený vozů ZIS-110 skončil v roce 1958 na čísle 2038. Ačkoli od roku 1947 Stalin oficiálně jezdil už jen sovětskou vládní limuzínou, svých milovaných Packardů se nikdy nevzdal.
    Podle dobových pramenů vzniklo 32 pancéřových aut a celkový počet vyrobený vozů ZIS-110 skončil v roce 1958 na čísle 2038. Ačkoli od roku 1947 Stalin oficiálně jezdil už jen sovětskou vládní limuzínou, svých milovaných Packardů se nikdy nevzdal.| Zdroj: Autorevue.cz
  • V 19. století éra automobilů teprve startuje. Poslední ruský car Mikuláš II. (civilním jménem Nikolaj Romanov) využil při své inauguraci – 9. května 1896 – pozlacené kočáry vyrobené kolem roku 1850 u Frebeliuse.
    V 19. století éra automobilů teprve startuje. Poslední ruský car Mikuláš II. (civilním jménem Nikolaj Romanov) využil při své inauguraci – 9. května 1896 – pozlacené kočáry vyrobené kolem roku 1850 u Frebeliuse.| Zdroj: Autorevue.cz
  • V roce 1907 byly na příkaz samotného cara zřízeny imperátorské garáže. Mikuláš II. v nich nechal zaparkovat několik francouzských strojů Delaunay-Belleville.
    V roce 1907 byly na příkaz samotného cara zřízeny imperátorské garáže. Mikuláš II. v nich nechal zaparkovat několik francouzských strojů Delaunay-Belleville.| Zdroj: Autorevue.cz
  • Kromě automobilů Delaunay-Belleville si carská rodina pořídila také vozy jiných značek. V garážích přibyly Mercedesy, modely Rolls-Royce, stejně jako několik vozů domácí firmy Russo-Balt (na snímku).
    Kromě automobilů Delaunay-Belleville si carská rodina pořídila také vozy jiných značek. V garážích přibyly Mercedesy, modely Rolls-Royce, stejně jako několik vozů domácí firmy Russo-Balt (na snímku).| Zdroj: Autorevue.cz
  • ZIS-110 nebyl první luxusní limuzínou této značky. V první polovině 30. let Sověti okopírovali Buick 32-90 a v roce 1936 díky tomu představili ZIS-101 s osmiválcem o objemu 5,8 litru a výkonu 90 koní. Několik těchto strojů dostal pochopitelně také Stalin, jehož jméno značka nesla (Zavod imeni Stalina).
    ZIS-110 nebyl první luxusní limuzínou této značky. V první polovině 30. let Sověti okopírovali Buick 32-90 a v roce 1936 díky tomu představili ZIS-101 s osmiválcem o objemu 5,8 litru a výkonu 90 koní. Několik těchto strojů dostal pochopitelně také Stalin, jehož jméno značka nesla (Zavod imeni Stalina).| Zdroj: Autorevue.cz
  • Po odsouzení Stalinových zvěrstev byla automobilka ZIS v roce 1956 přejmenována na ZIL podle dlouholetého ředitele Ivana Alexejeviče Lichačeva (Závod imeni Lichačeva). První novinkou firmy byla limuzína ZIL-111 představená v roce 1958. Vůz byl, stejně jako ekvivalentní luxusní sedany ve Spojených státech, inspirován kosmickým programem a jezdil s ním Nikita Chruščov.
    Po odsouzení Stalinových zvěrstev byla automobilka ZIS v roce 1956 přejmenována na ZIL podle dlouholetého ředitele Ivana Alexejeviče Lichačeva (Závod imeni Lichačeva). První novinkou firmy byla limuzína ZIL-111 představená v roce 1958. Vůz byl, stejně jako ekvivalentní luxusní sedany ve Spojených státech, inspirován kosmickým programem a jezdil s ním Nikita Chruščov.| Zdroj: Autorevue.cz
  • Automobilka postavila pro vysoké státní představitele kromě jiného i mohutný čtyřdveřový kabriolet. První otevřené provedení nese označení ZIL-111W, později po rozsáhlé modernizaci auta v roce 1962 dorazí ZIL-111G, přičemž kabrioletu je přiřazen kód ZIL-111D.
    Automobilka postavila pro vysoké státní představitele kromě jiného i mohutný čtyřdveřový kabriolet. První otevřené provedení nese označení ZIL-111W, později po rozsáhlé modernizaci auta v roce 1962 dorazí ZIL-111G, přičemž kabrioletu je přiřazen kód ZIL-111D.| Zdroj: Autorevue.cz
  • Ačkoli ZIL-111 připomíná americká auta, karoserie zjevnou kopií žádného amerického modelu není. Šestilitrový vidlicový osmiválec o výkonu 200 koní i dvoustupňová automatická převodovka byly rovněž ovlivněny konstrukcí ze zámoří (zřejmě automatem Chrysler PowerFlite), jejich design je ale opět jiný.
    Ačkoli ZIL-111 připomíná americká auta, karoserie zjevnou kopií žádného amerického modelu není. Šestilitrový vidlicový osmiválec o výkonu 200 koní i dvoustupňová automatická převodovka byly rovněž ovlivněny konstrukcí ze zámoří (zřejmě automatem Chrysler PowerFlite), jejich design je ale opět jiný.| Zdroj: Autorevue.cz
  • Takto vypadá ZIL-111G po velké modernizaci z roku 1962. Jeho masivně chromovaná přední mřížka může někomu připomínat Cadillac Fleetwood 75 z přelomu padesátých a šedesátých let.
    Takto vypadá ZIL-111G po velké modernizaci z roku 1962. Jeho masivně chromovaná přední mřížka může někomu připomínat Cadillac Fleetwood 75 z přelomu padesátých a šedesátých let.| Zdroj: Autorevue.cz
  • Zatímco vládu v Kremlu přebírá v roce 1964 Brežněv, na silnicích jen pár let poté (1967) střídá „stojedenáctku“ ZIL-114. Až 6,3 metru dlouhý stroj s rozvorem 3,88 metru má pod přední kapotou sedmilitrový atmosférický osmiválec o výkonu 300 koní a točivém momentu 560 Nm.
    Zatímco vládu v Kremlu přebírá v roce 1964 Brežněv, na silnicích jen pár let poté (1967) střídá „stojedenáctku“ ZIL-114. Až 6,3 metru dlouhý stroj s rozvorem 3,88 metru má pod přední kapotou sedmilitrový atmosférický osmiválec o výkonu 300 koní a točivém momentu 560 Nm.| Zdroj: Autorevue.cz
  • Typ 114 má zpočátku dvoustupňovou automatickou převodovku předchůdce, kterou později v 70. letech nahradí třístupňový automat. Auto má i bez pancéřování hmotnost přes tři tuny a stává se prvním sovětským vozem s kotoučovými brzdami na všech čtyřech kolech.
    Typ 114 má zpočátku dvoustupňovou automatickou převodovku předchůdce, kterou později v 70. letech nahradí třístupňový automat. Auto má i bez pancéřování hmotnost přes tři tuny a stává se prvním sovětským vozem s kotoučovými brzdami na všech čtyřech kolech.| Zdroj: Autorevue.cz
  • Z modelu ZIL-114 je v roce 1978 za přísných bezpečnostních opatření odvozen ZIL-115, který nakonec dostal označení ZIL-4104. Odhaduje se, že vzniklo asi 50 aut a opět to byl pořádný kus železa.
    Z modelu ZIL-114 je v roce 1978 za přísných bezpečnostních opatření odvozen ZIL-115, který nakonec dostal označení ZIL-4104. Odhaduje se, že vzniklo asi 50 aut a opět to byl pořádný kus železa.| Zdroj: Autorevue.cz
  • 4104 měla na délku 6,33 metru, hmotnost přes 3,5 tuny a zadní kola poháněl vidlicový osmiválec o objemu 7,7 litru. Pohonná jednotka měla výkon 315 koní při 4400 otáčkách za minutu a maximální točivý moment 608 Nm při 2500 ot./min.
    4104 měla na délku 6,33 metru, hmotnost přes 3,5 tuny a zadní kola poháněl vidlicový osmiválec o objemu 7,7 litru. Pohonná jednotka měla výkon 315 koní při 4400 otáčkách za minutu a maximální točivý moment 608 Nm při 2500 ot./min.| Zdroj: Autorevue.cz
  • Pozdější automobily Delaunay-Belleville pro Mikuláše II. nesly označení SMT, což byla zkratka od „Sa Majesté le Tsar“, v překladu Jeho Veličenstvo Car.
    Pozdější automobily Delaunay-Belleville pro Mikuláše II. nesly označení SMT, což byla zkratka od „Sa Majesté le Tsar“, v překladu Jeho Veličenstvo Car.| Zdroj: Autorevue.cz
  • Technické detaily vrcholné obrněné verze ZIL-4105 příliš známé nejsou, ale podle některých zdrojů auto váží 5,25 tuny a má skla o tloušťce od 43 do 47 mm.
    Technické detaily vrcholné obrněné verze ZIL-4105 příliš známé nejsou, ale podle některých zdrojů auto váží 5,25 tuny a má skla o tloušťce od 43 do 47 mm.| Zdroj: Autorevue.cz
  • Součástí vládní flotily ZILů jsou i kabriolety odvozené z model 4104 a některé z těchto aut slouží v ozbrojených složkách dodnes.
    Součástí vládní flotily ZILů jsou i kabriolety odvozené z model 4104 a některé z těchto aut slouží v ozbrojených složkách dodnes.| Zdroj: Autorevue.cz
  • Říká se, že Mercedes S 600 Pullman v pancéřovaném provedení Guard byl původně postaven pro německého kancléře Helmuta Kohla, který ho později daroval Borisi Jelcinovi. Některé ruské zdroje tyto informace však popírají a tvrdí, že Kreml objednal auto pro svou hlavu v roce 1994 za 570 tisíc dolarů.
    Říká se, že Mercedes S 600 Pullman v pancéřovaném provedení Guard byl původně postaven pro německého kancléře Helmuta Kohla, který ho později daroval Borisi Jelcinovi. Některé ruské zdroje tyto informace však popírají a tvrdí, že Kreml objednal auto pro svou hlavu v roce 1994 za 570 tisíc dolarů.| Zdroj: Autorevue.cz
  • Automobilka ZIL se pokusila model 4105 recyklovat ještě jednou, když na jeho základech postavila obrněný křižník 4112-R a pokusila se ho zařadit do flotily současného prezidenta Putina. Limuzína s motorem 7.7 V8 a výkonem 400 koní však dostala košem. Vladimír Vladimírovič auto odmítl a nějakou dobu jezdil Mercedes S600 Pullman (W220) s 367 koni.
    Automobilka ZIL se pokusila model 4105 recyklovat ještě jednou, když na jeho základech postavila obrněný křižník 4112-R a pokusila se ho zařadit do flotily současného prezidenta Putina. Limuzína s motorem 7.7 V8 a výkonem 400 koní však dostala košem. Vladimír Vladimírovič auto odmítl a nějakou dobu jezdil Mercedes S600 Pullman (W220) s 367 koni.| Zdroj: Autorevue.cz
  • Na Stalinův příkaz se Sověti pustili už v první polovině 40. let do vývoje vlastní vládní limuzíny, přičemž vzorem jim byl právě Packard. Konstruktéři v roce 1944 jednoduše rozebrali model Super Eight a v už v srpnu 1945 měli pět prvních prototypů vozu ZIS-110 se šestilitrovým osmiválcem o výkonu 141 koní.
    Na Stalinův příkaz se Sověti pustili už v první polovině 40. let do vývoje vlastní vládní limuzíny, přičemž vzorem jim byl právě Packard. Konstruktéři v roce 1944 jednoduše rozebrali model Super Eight a v už v srpnu 1945 měli pět prvních prototypů vozu ZIS-110 se šestilitrovým osmiválcem o výkonu 141 koní.| Zdroj: Autorevue.cz
  • Jedním ze Stalinových nejoblíbenějších aut byl Packard Twelve, který dostal v roce 1935 od amerického prezidenta Franklina Roosevelta. Byl to ten samý vůz, kterým sovětský diktátor dorazil na Teheránskou, Jaltskou i Postupimskou konferenci. Proslýchá se, že z okna jednoho z těchto vozů pozoroval v roce 1945 ruiny pokořeného Berlína.
    Jedním ze Stalinových nejoblíbenějších aut byl Packard Twelve, který dostal v roce 1935 od amerického prezidenta Franklina Roosevelta. Byl to ten samý vůz, kterým sovětský diktátor dorazil na Teheránskou, Jaltskou i Postupimskou konferenci. Proslýchá se, že z okna jednoho z těchto vozů pozoroval v roce 1945 ruiny pokořeného Berlína.| Zdroj: Autorevue.cz
  • Na žádost Lenina jezdila po roce 1920 celá sovětská vláda ve vozech Rolls-Royce, Stalin však britskou značku neměl v lásce. Miloval dvanáctiválcový Packard Twin Six, který byl před revolucí zakoupen pro carskou armádu. Po smrti Lenina v roce 1927 si pořídil celou flotilu amerických aut zahrnující modely Packard, Lincoln, Cadillac a Buick.
    Na žádost Lenina jezdila po roce 1920 celá sovětská vláda ve vozech Rolls-Royce, Stalin však britskou značku neměl v lásce. Miloval dvanáctiválcový Packard Twin Six, který byl před revolucí zakoupen pro carskou armádu. Po smrti Lenina v roce 1927 si pořídil celou flotilu amerických aut zahrnující modely Packard, Lincoln, Cadillac a Buick.| Zdroj: Autorevue.cz
  • Prvním automobilem Josifa Vissarionoviče Stalina se stal v roce 1917 šestiválcový britský Vauxhall z roku 1914. Ten byl původně objednán pro matku Mikuláše II., Marii Fjodorovnu, původem dánskou princeznu.
    Prvním automobilem Josifa Vissarionoviče Stalina se stal v roce 1917 šestiválcový britský Vauxhall z roku 1914. Ten byl původně objednán pro matku Mikuláše II., Marii Fjodorovnu, původem dánskou princeznu.| Zdroj: Autorevue.cz
  • Na základech stejného britského auta si nechal Lenin postavit rovněž sněžný speciál.
    Na základech stejného britského auta si nechal Lenin postavit rovněž sněžný speciál.| Zdroj: Autorevue.cz
  • Pokud jde o automobily, měl Lenin prakticky stejné preference jako jeho předchůdce car Mikuláš II. Přestože byl vůdcem proletariátu a hlásal rovnost, ve dvacátých letech 20. století jezdil v tomto voze Rolls-Royce Silver Ghost.
    Pokud jde o automobily, měl Lenin prakticky stejné preference jako jeho předchůdce car Mikuláš II. Přestože byl vůdcem proletariátu a hlásal rovnost, ve dvacátých letech 20. století jezdil v tomto voze Rolls-Royce Silver Ghost.| Zdroj: Autorevue.cz
  • Limuzína má délku 6,62 metru a později má dorazit i dvanáctiválcová varianta s výkonem přes 850 koní. Zajímavé také je, že ruské limuzíny se mají od konce letošního prodávat pod značkou Aurus.
    Limuzína má délku 6,62 metru a později má dorazit i dvanáctiválcová varianta s výkonem přes 850 koní. Zajímavé také je, že ruské limuzíny se mají od konce letošního prodávat pod značkou Aurus.| Zdroj: Autorevue.cz
  • Vývoj nové limuzíny, jejíž jméno lze přeložit jako průvod či kolona, stál v přepočtu 4 miliardy korun a za autem stojí kromě jiného i Porsche Engineering, které pomáhalo s návrhem přeplňovaného osmiválce o objemu 4,4 litru a výkonu téměř 650 koní.
    Vývoj nové limuzíny, jejíž jméno lze přeložit jako průvod či kolona, stál v přepočtu 4 miliardy korun a za autem stojí kromě jiného i Porsche Engineering, které pomáhalo s návrhem přeplňovaného osmiválce o objemu 4,4 litru a výkonu téměř 650 koní.| Zdroj: Autorevue.cz
  • Náhrada za sebe nechala čekat poněkud dlouho a nebyla zrovna levná, po Putinově nedávné inauguraci je však projekt Kortež na světe.
    Náhrada za sebe nechala čekat poněkud dlouho a nebyla zrovna levná, po Putinově nedávné inauguraci je však projekt Kortež na světe.| Zdroj: Autorevue.cz
  • Z modelu ZIS-110 byla v roce 1948 odvozená speciální pancéřovaná varianta ZIS-115, také známá jako ZIS-110C. Vůz vážil 4 tuny a každé hydraulicky ovládané okno mělo hmotnost 200 kg. Pod přední kapotou zůstal řadový osmiválec o objemu 6,0 litru, jeho výkon však nepatrně posílil na 164 koní.
    Z modelu ZIS-110 byla v roce 1948 odvozená speciální pancéřovaná varianta ZIS-115, také známá jako ZIS-110C. Vůz vážil 4 tuny a každé hydraulicky ovládané okno mělo hmotnost 200 kg. Pod přední kapotou zůstal řadový osmiválec o objemu 6,0 litru, jeho výkon však nepatrně posílil na 164 koní.| Zdroj: Autorevue.cz
Podle dobových pramenů vzniklo 32 pancéřových aut a celkový počet vyrobený vozů ZIS-110 skončil v roce 1958 na čísle 2038. Ačkoli od roku 1947 Stalin oficiálně jezdil už jen sovětskou vládní limuzínou, svých milovaných Packardů se nikdy nevzdal.
V 19. století éra automobilů teprve startuje. Poslední ruský car Mikuláš II. (civilním jménem Nikolaj Romanov) využil při své inauguraci – 9. května 1896 – pozlacené kočáry vyrobené kolem roku 1850 u Frebeliuse.
V roce 1907 byly na příkaz samotného cara zřízeny imperátorské garáže. Mikuláš II. v nich nechal zaparkovat několik francouzských strojů Delaunay-Belleville.
Kromě automobilů Delaunay-Belleville si carská rodina pořídila také vozy jiných značek. V garážích přibyly Mercedesy, modely Rolls-Royce, stejně jako několik vozů domácí firmy Russo-Balt (na snímku).
ZIS-110 nebyl první luxusní limuzínou této značky. V první polovině 30. let Sověti okopírovali Buick 32-90 a v roce 1936 díky tomu představili ZIS-101 s osmiválcem o objemu 5,8 litru a výkonu 90 koní. Několik těchto strojů dostal pochopitelně také Stalin, jehož jméno značka nesla (Zavod imeni Stalina).
Po odsouzení Stalinových zvěrstev byla automobilka ZIS v roce 1956 přejmenována na ZIL podle dlouholetého ředitele Ivana Alexejeviče Lichačeva (Závod imeni Lichačeva). První novinkou firmy byla limuzína ZIL-111 představená v roce 1958. Vůz byl, stejně jako ekvivalentní luxusní sedany ve Spojených státech, inspirován kosmickým programem a jezdil s ním Nikita Chruščov.
Automobilka postavila pro vysoké státní představitele kromě jiného i mohutný čtyřdveřový kabriolet. První otevřené provedení nese označení ZIL-111W, později po rozsáhlé modernizaci auta v roce 1962 dorazí ZIL-111G, přičemž kabrioletu je přiřazen kód ZIL-111D.
Ačkoli ZIL-111 připomíná americká auta, karoserie zjevnou kopií žádného amerického modelu není. Šestilitrový vidlicový osmiválec o výkonu 200 koní i dvoustupňová automatická převodovka byly rovněž ovlivněny konstrukcí ze zámoří (zřejmě automatem Chrysler PowerFlite), jejich design je ale opět jiný.
Takto vypadá ZIL-111G po velké modernizaci z roku 1962. Jeho masivně chromovaná přední mřížka může někomu připomínat Cadillac Fleetwood 75 z přelomu padesátých a šedesátých let.
Zatímco vládu v Kremlu přebírá v roce 1964 Brežněv, na silnicích jen pár let poté (1967) střídá „stojedenáctku“ ZIL-114. Až 6,3 metru dlouhý stroj s rozvorem 3,88 metru má pod přední kapotou sedmilitrový atmosférický osmiválec o výkonu 300 koní a točivém momentu 560 Nm.
Typ 114 má zpočátku dvoustupňovou automatickou převodovku předchůdce, kterou později v 70. letech nahradí třístupňový automat. Auto má i bez pancéřování hmotnost přes tři tuny a stává se prvním sovětským vozem s kotoučovými brzdami na všech čtyřech kolech.
Z modelu ZIL-114 je v roce 1978 za přísných bezpečnostních opatření odvozen ZIL-115, který nakonec dostal označení ZIL-4104. Odhaduje se, že vzniklo asi 50 aut a opět to byl pořádný kus železa.
4104 měla na délku 6,33 metru, hmotnost přes 3,5 tuny a zadní kola poháněl vidlicový osmiválec o objemu 7,7 litru. Pohonná jednotka měla výkon 315 koní při 4400 otáčkách za minutu a maximální točivý moment 608 Nm při 2500 ot./min.
Pozdější automobily Delaunay-Belleville pro Mikuláše II. nesly označení SMT, což byla zkratka od „Sa Majesté le Tsar“, v překladu Jeho Veličenstvo Car.
Technické detaily vrcholné obrněné verze ZIL-4105 příliš známé nejsou, ale podle některých zdrojů auto váží 5,25 tuny a má skla o tloušťce od 43 do 47 mm.
Součástí vládní flotily ZILů jsou i kabriolety odvozené z model 4104 a některé z těchto aut slouží v ozbrojených složkách dodnes.
Říká se, že Mercedes S 600 Pullman v pancéřovaném provedení Guard byl původně postaven pro německého kancléře Helmuta Kohla, který ho později daroval Borisi Jelcinovi. Některé ruské zdroje tyto informace však popírají a tvrdí, že Kreml objednal auto pro svou hlavu v roce 1994 za 570 tisíc dolarů.
Automobilka ZIL se pokusila model 4105 recyklovat ještě jednou, když na jeho základech postavila obrněný křižník 4112-R a pokusila se ho zařadit do flotily současného prezidenta Putina. Limuzína s motorem 7.7 V8 a výkonem 400 koní však dostala košem. Vladimír Vladimírovič auto odmítl a nějakou dobu jezdil Mercedes S600 Pullman (W220) s 367 koni.
Na Stalinův příkaz se Sověti pustili už v první polovině 40. let do vývoje vlastní vládní limuzíny, přičemž vzorem jim byl právě Packard. Konstruktéři v roce 1944 jednoduše rozebrali model Super Eight a v už v srpnu 1945 měli pět prvních prototypů vozu ZIS-110 se šestilitrovým osmiválcem o výkonu 141 koní.
Jedním ze Stalinových nejoblíbenějších aut byl Packard Twelve, který dostal v roce 1935 od amerického prezidenta Franklina Roosevelta. Byl to ten samý vůz, kterým sovětský diktátor dorazil na Teheránskou, Jaltskou i Postupimskou konferenci. Proslýchá se, že z okna jednoho z těchto vozů pozoroval v roce 1945 ruiny pokořeného Berlína.
Na žádost Lenina jezdila po roce 1920 celá sovětská vláda ve vozech Rolls-Royce, Stalin však britskou značku neměl v lásce. Miloval dvanáctiválcový Packard Twin Six, který byl před revolucí zakoupen pro carskou armádu. Po smrti Lenina v roce 1927 si pořídil celou flotilu amerických aut zahrnující modely Packard, Lincoln, Cadillac a Buick.
Prvním automobilem Josifa Vissarionoviče Stalina se stal v roce 1917 šestiválcový britský Vauxhall z roku 1914. Ten byl původně objednán pro matku Mikuláše II., Marii Fjodorovnu, původem dánskou princeznu.
Na základech stejného britského auta si nechal Lenin postavit rovněž sněžný speciál.
Pokud jde o automobily, měl Lenin prakticky stejné preference jako jeho předchůdce car Mikuláš II. Přestože byl vůdcem proletariátu a hlásal rovnost, ve dvacátých letech 20. století jezdil v tomto voze Rolls-Royce Silver Ghost.
Limuzína má délku 6,62 metru a později má dorazit i dvanáctiválcová varianta s výkonem přes 850 koní. Zajímavé také je, že ruské limuzíny se mají od konce letošního prodávat pod značkou Aurus.
Vývoj nové limuzíny, jejíž jméno lze přeložit jako průvod či kolona, stál v přepočtu 4 miliardy korun a za autem stojí kromě jiného i Porsche Engineering, které pomáhalo s návrhem přeplňovaného osmiválce o objemu 4,4 litru a výkonu téměř 650 koní.
Náhrada za sebe nechala čekat poněkud dlouho a nebyla zrovna levná, po Putinově nedávné inauguraci je však projekt Kortež na světe.
Z modelu ZIS-110 byla v roce 1948 odvozená speciální pancéřovaná varianta ZIS-115, také známá jako ZIS-110C. Vůz vážil 4 tuny a každé hydraulicky ovládané okno mělo hmotnost 200 kg. Pod přední kapotou zůstal řadový osmiválec o objemu 6,0 litru, jeho výkon však nepatrně posílil na 164 koní.