Sněhoblátochod, správně ZIL-29061, projede všechno. Válce ve tvaru šroubovice umožňovaly neuvěřitelnou průchodnost blátem, terénem, sněhem a dokonce vodou. To se na Sibiři hodí, zvláště když nevíte, kam přistane návratový modul posádky Sojuzu| Zdroj: autorevue.cz MAZ 543 byl původně vyvíjen jako mobilní odpalovací zařízení, ale osvědčil se i jako letištní hasící speciál| Zdroj: autorevue.cz A když už jsme u speciálních strojů pro práci na letišti, co třeba tento tryskový odfukovač sněhu, postavený na nákladním voze Kamaz?| Zdroj: autorevue.cz I v moderní době vznikají v Rusku podivné stroje. Toto je Avtoros 8x8 Šaman| Zdroj: autorevue.cz Avtoros Šaman 8x8 sice vypadá brutálně, ale pohání ho vcelku skromný třílitrový diesel Iveco o výkonu 146 koní| Zdroj: autorevue.cz Dnes jsou terénní luxusní sportovní kříženci mezi kupé a SUV v módě. V Sovětském svazu je ale vyráběli už v šedesátých letech| Zdroj: autorevue.cz No řekněte, není terénní verze GAZíka M20 Pobědy roztomilá? Podle nás vypadá lépe než třeba BMW X4 v M Paketu| Zdroj: autorevue.cz Lokomotivu M62 znáte? Ano, to je přeci legendární Sergej, který byl ve verzi bez tlumičů výfuku slyšet asi deset kilometrů daleko a proto se mu přezdívalo také „Bubny tajgy“ nebo „Poslední Stalinova pomsta“| Zdroj: autorevue.cz Ale co dělá Sergej na terénních pneumatikách a ne na kolejích? Inu, to byste se museli zeptat v Rusku. Jen připomeneme, že lokomotiva vážila 116 tun a poháněl ji dvoutaktní dieselový dvanáctiválec o výkonu skoro 2000 koní| Zdroj: autorevue.cz Tady máte raketový transportér MAZ 543 v celé „kráse“ včetně makety svého nákladu s jadernou hlavicí (jak jinak)| Zdroj: autorevue.cz MAZ 543 poháněl diesel D12A-525 o zdvihovém objemu 38,9 litru a výkonu 525 koní. Vůz uvezl 22 tun nákladu rychlostí až 50 km/h| Zdroj: autorevue.cz Největší sedan na světě vznikl na základech tahače a poháněl ho motor o objemu 38,8 litru. Sedan s hmotností 28 tun měl dva volanty a utáhl až 85 tun. Vznikly jen tři kusy a používal se například k tahání letadel. Například při přehlídce vyvezl prototyp nadzvukového Tupolevu Tu-144| Zdroj: autorevue.cz My jsme měli Škodu 135L, v Sovětském svazu měli ZIL 135L. Sloužil jako univerzální tahač (tanků, raket nebo jiného nákladu)| Zdroj: autorevue.cz ZIL 135P je další obojživelné transportní vozidlo vyráběné v 60. letech| Zdroj: autorevue.cz Mezi nejznámější (a nejpoužívanější) ruské obojživelné stroje patří ZIL 49061| Zdroj: autorevue.cz ZIL 4906 vznikl původně jako transportér již zmíněného „sněhoblátochodu“. Sloužil i jako transportní vozidlo návratových modulů pro astronauty| Zdroj: autorevue.cz Model ZIL 49061 je osobní verze obojživelného transportéru. V odlehlých končinách Ruska slouží dodnes| Zdroj: autorevue.cz ZIL 49061 používá také ruská Federální kosmická agentura k přepravě vrácených astronautů. V armádě sloužil k záchraně katapultovaných pilotů nebo jako polní ambulance| Zdroj: autorevue.cz ZIL E 167 je nástupce ZILu 135L. Je to opět univerzální tahač, který sloužil především jako obrněné řídící centrum, štábní vozidlo nebo ambulance| Zdroj: autorevue.cz ZIL E 167 poháněly dva vidlicové osmiválce 7,0 l o celkovém výkonu 360 koní. Spotřeba? Norma říká 100 na 100| Zdroj: autorevue.cz Velikost ZILu E 167 vynikne především v porovnání s běžným vojenským terénním vozidlem. Brodivost měl ale jen 800 mm, to je jako dnešní Range Rover.| Zdroj: autorevue.cz
