Slavná Eiffelova věž, která byla pro veřejnost otevřena 6. května 1889 to přitom na začátku neměla vůbec jednoduché.| Zdroj: Profimedia Se svojí celkovou výškou 324 metrů je nepřehlédnutelnou dominantou Paříže a zároveň patří k hlavním symbolům tohoto města i celé Francie.| Zdroj: Miloslav Hamrik Stavět se začala v roce 1887 na počest Francouzské revoluce a Světové hospodářské výstavy, která se v roce 1889 v Paříži konala.| Zdroj: Profimedia Původně měla stát v Barceloně, kde ji ale odmítli a nelíbila se ani Pařížanům.| Zdroj: Profimedia S montáží kovové konstrukce založené na čtyřech mohutných základových blocích se začalo 1. července 1887.| Zdroj: Profimedia Jejím autorem je architekt Gustav Eiffel, který je i autorem newyorské Sochy svobody.| Zdroj: Profimedia Až do roku 1930, kdy byla postavena Chrysler Building, s výškou 300,65 metru nejvyšší stavbou světa.| Zdroj: profimedia.cz Slavnostní otevření věže bylo doprovázeno 21 salvami z děla. Eiffelovka tehdy plnila účel vstupní brány na veletrhy, které končily 15. května téhož roku. V prvním týdnu ještě nebyly v provozu výtahy.| Zdroj: Profimedia Přesto ji tehdy navštívilo v tomto období 28 922 lidí, kteří vyšlapali po schodech až do třetího patra. Za první rok provozu ji navštívily dva miliony lidí, vstupné tehdy činilo pět franků.| Zdroj: Profimedia Ještě před zahájením její stavby musela padesátka inženýrů a kresličů vypracovat 5300 konstrukčních výkresů.| Zdroj: Profimedia Podle nich pak více než stovka dělníků připravila v dílnách asi 18 tisíc prefabrikovaných dílů.| Zdroj: Profimedia Obyvatelé Paříže tuto netradiční stavbu zpočátku neměli příliš v lásce, nejvíc jim vadil její tvar a velikost. Mezi kritiky věže patřily i známé osobnosti jako spisovatelé Guy de Maupassant, Émile Zola nebo Alexander Dumas mladší.| Zdroj: Profimedia V současnosti ale patří k nejnavštěvovanějším památkám světa, ročně si ji prohlédne přibližně sedm milionů turistů.| Zdroj: Profimedia Každý den vystoupá na vyhlídku ve věži v průměru 15 až 20 tisíc lidí.| Zdroj: Profimedia Patrně je také nejvíce napodobovanou památkou, po světě existuje bezpočet jejích replik, více či méně známých.| Zdroj: Profimedia.cz Mezi nimi je i pražská Petřínská rozhledna, která je pětkrát nižší.| Zdroj: ČTK Věž má celkem tři plošiny, první je ve výšce 57 metrů (345 schodů), druhá ve výšce 115 metrů (359 schodů) a třetí ve výšce 274 metrů, dostupná jen výtahem.| Zdroj: Profimedia Třemi nohami stavby jezdí lanovky do prvního a druhého patra, ve čtvrté noze jsou schodiště pro pěší.| Zdroj: Profimedia Z druhého patra pak vedou výtahy do třetího patra (výtahy zde byly postaveny v roce 1899, tedy deset let po otevření věže).| Zdroj: Profimedia Při optimální viditelnosti lze z vrcholu dohlédnout až do vzdálenosti 67 kilometrů a na věži pracuje přes 500 lidí.| Zdroj: Profimedia Přitahuje i dobrodruhy. V roce 1912 z prvního patra skočil rakouský krejčí Franz Reichel, který chtěl vyzkoušet "padákový" kabát vlastní konstrukce.| Zdroj: Profimedia V roce 1889 byla na posledním patře pro Ústřední meteorologický úřad zprovozněna se souhlasem Gustava Eiffela meteorologická stanice.| Zdroj: Profimedia Navzdory přísným bezpečnostním opatření zemřel při stavbě jeden dělník.| Zdroj: Profimedia
