Nejstarší je západní tribuna.|
Zdroj: Michaela Szkanderová
Velký strahovský stadion bývá spojován především s érou socialistických spartakiád. Ve skutečnosti byl vystavěn už ve 20. letech 20. století pro všesokolské slety.|
Zdroj: Michaela Szkanderová
Původně stadion, tehdy ještě Masarykův, navrhl architekt Alois Dryák ze dřeva.|
Zdroj: ČTK
O šest let později (1932) dřevěné tribuny nahradily betonové.|
Zdroj: ČTK
Unikátní železobetonovou konstrukci severní a jižní tribuny navrhli architekti Ferdinand Balcárek a Karl Koppa.|
Zdroj: Michaela Szkanderová
Použili zde detailů typických pro funkcionalismus - například členitá okna.|
Zdroj: Michaela Szkanderová
Část stadionu získala v roce 2003 památkovou ochranu.|
Zdroj: Michaela Szkanderová
Velký strahovský stadion se po dlouhé době otevře v rámci festivalu Open House pro veřejnost.|
Zdroj: Michaela Szkanderová
Komunikace kolem stadionu sloužily také pro automobilové a motocyklové závody. Ty diváci sledovali z vnějších ochozů.|
Zdroj: Michaela Szkanderová
Na Strahovském kopci se stavělo i po 2. světové válce, ve čtyřicátých letech a posléze v letech sedmdesátých, kdy vznikla současná podoba stadionu.|
Zdroj: Michaela Szkanderová
První spartakiáda se na Strahově konala v roce 1955. Další o pět let později. (viz snímek) Na ploše tehdy vystoupilo 750 tisíc cvičenců.|
Zdroj: ČTK
Prezidentský salonek se nachází na západní tribuně. Ze 70. let se dochovalo jen obložení zdí.|
Zdroj: Michaela Szkanderová
Po roce 1989 se pro stadion nenašlo žádné využití. A objekt začal chátrat.|
Zdroj: Michaela Szkanderová
Průběžné rekonstrukce komplikovaly i složité majetkové vztahy.|
Zdroj: Michaela Szkanderová
Až v roce 2014 připadl stadion hlavnímu městu, které momentálně řeší jeho budoucnost.|
Zdroj: Michaela Szkanderová
V areálu je v současnosti kolem 80 nájemců. Největším je fotbalový klub AC Sparta Praha, který za finanční podpory část areálu zrekonstruoval a zřídil zde sedm fotbalových hřišť.|
Zdroj: Michaela Szkanderová
Velký strahovský stadion|
Zdroj: Michaela Szkanderová