Nejvýraznější dominantou je věžový vodojem.| Zdroj: Radomír Kočí Areál Vršovické vodárny v Michli dokončili v roce 1906 podle návrhu předního architekta Jana Kotěry.| Zdroj: Radomír Kočí Vodárenská věž je první stavbou svého druhu v Čechách.| Zdroj: Radomír Kočí Areál vodárny byl dále upravován v průběhu 20. a 30. let 20. století.| Zdroj: Radomír Kočí Neomítnuté cihly na fasádě použil Kotera i na jiných stavbách, například na vodárenské věži v Třeboni.| Zdroj: Radomír Kočí Součástí areálu je i bývalá přečerpávací stanice.| Zdroj: Radomír Kočí Nebo obytný dům.| Zdroj: Radomír Kočí Součástí pražské vodovodní sítě se Vršovická vodárna stala až v roce 1924, tedy jedenadvacet let po svém dokončení.| Zdroj: Radomír Kočí Vodojem sloužil až do roku 1975.| Zdroj: Radomír Kočí Vodárna zásobovala Vršovice.| Zdroj: Radomír Kočí Provozně byla úzce spojena s přečerpávací stanicí v Braníku.| Zdroj: Radomír Kočí Vršovický vodovodní systém byl pravděpodobně prvním vodovodním systémem v Československu s chlorovanou vodou.| Zdroj: Radomír Kočí Všechny objekty v areálu jsou provedeny s důrazem na detail, v režném zdivu.| Zdroj: Radomír Kočí Od roku 1958 je areál kulturní památkou.| Zdroj: Radomír Kočí Interiér věžového vodojemu.| Zdroj: Radomír Kočí Střecha je měděná.| Zdroj: Radomír Kočí Věž je 42 metrů vysoká.| Zdroj: Radomír Kočí Stavba věže vyšla na tehdejších 102 844 korun.| Zdroj: Radomír Kočí Má kruhový půdorys.| Zdroj: Radomír Kočí V roce 2016 došlo na rekonstrukci vnějších fasád.| Zdroj: Radomír Kočí V současnosti prochází areál rekonstrukcí dalších prostor.| Zdroj: Radomír Kočí Vršovická vodárna, Michle, Jan Kotěra| Zdroj: Radomír Kočí
