OBRAZEM: Procházka po vilách mocných v pražském Podolí. Od Janouška po šéfa Bageterie Boulevard
4
/
21
Přehled fotografií
Zavřít
Vily mocných
|
Zdroj: Jan Štěpánek
Vila z dílny atelieru architekta Josefa Pleskota, který navrhl například nové ústředí ČSOB v Radlicích, vznikla na místě původního domu v roce 2012. Má tři nadzemní a jedno podzemní podlaží. Hlavními materiály je zde surové dřevo, beton a sklo, velmi stroze působí i vnitřní prostory. Dům vlastní Jan Jerie, ředitel developerské společnosti Crescon.
|
Zdroj: Michael Tomeš
Vila z dílny atelieru architekta Josefa Pleskota, který navrhl například nové ústředí ČSOB v Radlicích, vznikla na místě původního domu v roce 2012. Má tři nadzemní a jedno podzemní podlaží. Hlavními materiály je zde surové dřevo, beton a sklo, velmi stroze působí i vnitřní prostory. Dům vlastní Jan Jerie, ředitel developerské společnosti Crescon.
|
Zdroj: Michael Tomeš
Tento dům má velmi dobrodružný osud. Dnes prázdná vila v Lopatecké ulici z let 1929–30 se po sametové revoluci dostala k jejím původním majitelům, kteří ji obratem prodali. Dům poté vlastnil manželský pár advokátů. V roce 2014 vilu v havarijním stavu opustili poslední obyvatelé, ale vedli soudní spor s majiteli. Ten však skončil promlčením. Nyní má vila jiného vlastníka, patří Radce Prokopové, spolumajitelce výrobce sanitární techniky Alcaplast.
|
Zdroj: Michael Tomeš
Tento dům má velmi dobrodružný osud. Dnes prázdná vila v Lopatecké ulici z let 1929–30 se po sametové revoluci dostala k jejím původním majitelům, kteří ji obratem prodali. Dům poté vlastnil manželský pár advokátů. V roce 2014 vilu v havarijním stavu opustili poslední obyvatelé, ale vedli soudní spor s majiteli. Ten však skončil promlčením. Nyní má vila jiného vlastníka, patří Radce Prokopové, spolumajitelce výrobce sanitární techniky Alcaplast.
|
Zdroj: Michael Tomeš
Sídlo agrárního "klanu" Tomanových a jejich společnosti Agrotrade. Ta se jmenuje stejně jako původní firma, která skončila v konkurzu se stomilionovými dluhy vůči českému státu. Na chodu firmy se podíleli bratr bývalého ministra zemědělství Miroslava Tomana Zdeněk a jejich otec, také Miroslav. Nedávno se měli dostat zpět k částem majetku původní firmy včetně tohoto jejího sídla v Podolí.
|
Zdroj: Michael Tomeš
Opět Lopatecká ulice a vila ve stylu českého art deca neboli rondokubismu z roku 1923, která vznikla podle návrhu architektů Antonína Mendla a Václava Šantrůčka. Oba autoři se, jak bylo tehdy obvyklé, zaměřili i na detaily jako domovní kliky a oplocení. Nyní zde v dobře udržovaném domě funguje stomatologie.
|
Zdroj: Michael Tomeš
Opět Lopatecká ulice a vila ve stylu českého art deca neboli rondokubismu z roku 1923, která vznikla podle návrhu architektů Antonína Mendla a Václava Šantrůčka. Oba autoři se, jak bylo tehdy obvyklé, zaměřili i na detaily jako domovní kliky a oplocení. Nyní zde v dobře udržovaném domě funguje stomatologie.
|
Zdroj: Michael Tomeš
Vila postavená pro houslového virtuosa Karla Hoffmana pochází z roku 1924. Tvůrcem byl architekt Eduard Hnilička, autor známého Paláce YMCA v ulici Na Poříčí. V roce 2009 změnil dům majitele a ten požádal o povolení k demolici. To vzbudilo odpor mezi sousedy a odborníky, kteří dosáhli zápisu vily mezi kulturní památky o dva roky později. Zajímavou stavbu nyní rekonstruuje zakladatel firem Crocodille a Bageterie Boulevard Petr Cichoň.
|
Zdroj: Michael Tomeš
Vila postavená pro houslového virtuosa Karla Hoffmana pochází z roku 1924. Tvůrcem byl architekt Eduard Hnilička, autor známého Paláce YMCA v ulici Na Poříčí. V roce 2009 změnil dům majitele a ten požádal o povolení k demolici. To vzbudilo odpor mezi sousedy a odborníky, kteří dosáhli zápisu vily mezi kulturní památky o dva roky později. Zajímavou stavbu nyní rekonstruuje zakladatel firem Crocodille a Bageterie Boulevard Petr Cichoň.
|
Zdroj: Michael Tomeš
Výhled z vilové čtvrti v pražkém Podolí.
|
Zdroj: Michael Tomeš
Vila „politického podnikatele“ a lobbisty Romana Janouška (vlevo), kterého policie podezřívala z ovlivňování zakázek na pražském magistrátu, vznikla na prázdném pozemku pod podolským hřbitovem, který koupil v roce 2001. Cena domu od architekta Radana Hubičky se odhaduje na 100 milionů korun. Sousedé si kromě zakrytého výhledu na Prahu stěžovali na bílou stěnu, kterou mají nyní před okny. Janouškovi patří ještě jedna vila poblíž, která se nyní rekonstruuje.
|
Zdroj: Michael Tomeš
Vila „politického podnikatele“ a lobbisty Romana Janouška, kterého policie podezřívala z ovlivňování zakázek na pražském magistrátu, vznikla na prázdném pozemku pod podolským hřbitovem, který koupil v roce 2001. Cena domu od architekta Radana Hubičky se odhaduje na 100 milionů korun. Sousedé si kromě zakrytého výhledu na Prahu stěžovali na bílou stěnu, kterou mají nyní před okny. Janouškovi patří ještě jedna vila poblíž, která se nyní rekonstruuje (archivní snímek).
|
Zdroj: Aha! – Dan Černovský
Vila „politického podnikatele“ a lobbisty Romana Janouška, kterého policie podezřívala z ovlivňování zakázek na pražském magistrátu, vznikla na prázdném pozemku pod podolským hřbitovem, který koupil v roce 2001. Cena domu od architekta Radana Hubičky se odhaduje na 100 milionů korun. Sousedé si kromě zakrytého výhledu na Prahu stěžovali na bílou stěnu, kterou mají nyní před okny. Janouškovi patří ještě jedna vila poblíž, která se nyní rekonstruuje (archivní snímek).
|
Zdroj: Aha! – Martin Pekárek, Alexandr Malachovský, ČTK, ara
Hned vedle lobbisty Janouška si na pozemku, který od něj odkoupil, postavil vilu exšéf Českého Aeroholdingu a Letiště Praha Miroslav Dvořák. Dům je navíc od stejného architekta Radana Hubičky, mimo jiné autora nejvyšší obytné stavby u nás V Tower na nedaleké Pankráci. Dvořák na sebe upozornil i tím, že za transformaci státních firem získal odměnu 150 milionů korun. Nyní mu patří firma provozující vodní a solární elektrárny.
|
Zdroj: Michael Tomeš
Hned vedle lobbisty Janouška si na pozemku, který od něj odkoupil, postavil vilu exšéf Českého Aeroholdingu a Letiště Praha Miroslav Dvořák. Dům je navíc od stejného architekta Radana Hubičky, mimo jiné autora nejvyšší obytné stavby u nás V Tower na nedaleké Pankráci. Dvořák na sebe upozornil i tím, že za transformaci státních firem získal odměnu 150 milionů korun. Nyní mu patří firma provozující vodní a solární elektrárny.
|
Zdroj: Michael Tomeš
Vila legionáře a spisovatele Františka Langera z let 1929–30 je typickou ukázkou počátku funkcionalismu, ať už skeletovou konstrukcí nebo pásovými okny. Autorem je architekt Karel Honzík, jehož nejznámější budova stojí na Žižkově, a to Všeobecný penzijní ústav, později Dům odborových svazů. Vila prošla povedenou rekonstrukcí a jde o druhý dům exšéfa Českého Aeroholdingu Miroslava Dvořáka v lokalitě.
|
Zdroj: Michael Tomeš
Vila legionáře a spisovatele Františka Langera z let 1929–30 je typickou ukázkou počátku funkcionalismu, ať už skeletovou konstrukcí nebo pásovými okny. Autorem je architekt Karel Honzík, jehož nejznámější budova stojí na Žižkově, a to Všeobecný penzijní ústav, později Dům odborových svazů. Vila prošla povedenou rekonstrukcí a jde o druhý dům exšéfa Českého Aeroholdingu Miroslava Dvořáka v lokalitě.
|
Zdroj: Michael Tomeš
Nynější rezidence velvyslanectví Kyperské republiky patřila od roku 1957 výtvarníku Jiřímu Trnkovi. Slavný umělec, který zemřel v roce 1969, zde ale nebydlel, ve vile žila jeho první manželka s dětmi, za kterými dojížděl. Se svou druhou ženou žil na Pohořelci a zároveň měl vilu na Kampě.
|
Zdroj: Michael Tomeš
Netypická funkcionalistická vila z roku 1935 od architekta Karla Hannauera, autora některých činžovních domů v okolí. Na první pohled zaujme původní zastřešení vstupu. Podle obyvatelky domu je při opravách nemožné napodobit techniku štukované pískové omítky.
|
Zdroj: Michael Tomeš
Netypická funkcionalistická vila z roku 1935 od architekta Karla Hannauera, autora některých činžovních domů v okolí. Na první pohled zaujme původní zastřešení vstupu. Podle obyvatelky domu je při opravách nemožné napodobit techniku štukované pískové omítky.
|
Zdroj: Michael Tomeš
Zavřít