V polovině května kotví v zálivu u Longyearbyenu jen několik menších plavidel. Se startem sezóny v červnu k nim přibývají výletní lodě pro stovky lidí| Zdroj: Stepan Bruner, E15 Důl Santy Clause: Lidé nejen z Longyearbyenu nosí k zaniklému dolu 2b svá vánoční přání| Zdroj: Stepan Bruner, E15 Na hornickou minulost odkazují po celém městě zbytky těžařských lanovek| Zdroj: Stepan Bruner, E15 Pozor na medvědy. Mimo město byste se neměli vydávat bez zbraně| Zdroj: Stepan Bruner, E15 Sobi jsou na Špicberkách menší než na pevnině. K lidem se občas obezřetně přiblíží jen na několik metrů| Zdroj: Stepan Bruner, E15 Longyearbyen vznikl jako hornická osada. Zatímco těžba pomalu kočí, hornické domky zůstávají| Zdroj: Stepan Bruner, E15 Během druhé světové války Špicberky okupovala německá armáda. Kromě trosek tohoto letadla na ostrovech nechali i množství zbraní, které místní dodnes používají| Zdroj: Stepan Bruner, E15 V údolích okolo Longyearbyeu stojí desítky chat. Většinou jsou zamčené a i otevřené chaty smí podle zákona až na výjimky a případy nouze využívat jen místní| Zdroj: Stepan Bruner, E15 Na naší straně fjordu Isfjorden už panuje jaro, na protějším břehu se sníh díky ledovcům udrží| Zdroj: Stepan Bruner, E15 Stanice na hoře Platåberget řídí spolu s podobným zařízením na Antarktidě všechny satelity obíhající po polární dráze| Zdroj: Stepan Bruner, E15 Těžba uhlí na Špicberkách stále běží, už jen ale pro potřeby místní elektrárny| Zdroj: Stepan Bruner, E15 Polární lišku přivábila vůně našeho jídla. Lišky vypadají roztomile, většinou se vás ale snaží připravit o vaše zásoby| Zdroj: Stepan Bruner, E15 Rybák dlouhoocasý celý život migruje mezi Arktidou a Antarktidou. V květnu je sice na Špicberkách na leccos příliš brzo, pro pozorování námluv ptáků je to ale ten pravý čas| Zdroj: Stepan Bruner, E15 Prázdný nákladní přístav. Na pevninu už lodě uhlí nevozí| Zdroj: Stepan Bruner, E15
