Ilustrační foto| Zdroj: Pixabay.com Mirek Topolánek: USA, Japonsko, Korea, Indie, Tchaj-wan, Latinská Amerika, Afrika, Čína, Rusko. Ochrana lidských práv je výsostným znamením České republiky, díky čemuž hrajeme v mezinárodní politice větší roli, než odpovídá naší velikosti a ekonomické síle. To nám i v byznysu otevírá řadu dveří. Hájení lidských práv bych se nevzdával, v řadě zemí by nám to uškodilo a žádnou výhodu například v Číně bychom tím stejně nezískali. Číňané berou obchod pragmaticky a čile obchodují i se zeměmi, které tvrdě kritizují porušování lidských práv.| Zdroj: Anna Vacková, E15 Michal Horáček: Za důležité považuji Spojené státy a také Velkou Británii, která bohužel už asi brzy bude mimoevropským trhem. Nicméně otázka zjevně směřuje k Rusku a k Číně. Poslední léta nám ukázala, že odklon od politiky lidských práv nám ekonomicky nepřinesl vůbec nic. Export našich firem do Číny je stále stejně slabý, jako býval. Proto bych se k politice lidských práv co nejdříve vrátil a debata o nich by obchodním jednáním předcházela.| Zdroj: Nikola Aichingerová Pavel Fischer: Na prvním místě to jsou členské země OECD, dále například země afrického kontinentu, Asie či Latinské Ameriky.| Zdroj: Mirek Buddha Jiří Hynek: Každé zboží má odlišné země svých zákazníků, což popsalo ministerstvo zahraničí v Mapě globálních oborových příležitostí. Ekonomická diplomacie by se měla přednostně zaměřovat na zboží s vysokou přidanou hodnotou. Jde hlavně o investiční celky, letecký a obranný průmysl, špičkové strojírenské výrobky, programová vybavení a podobně. Vláda ve své exportní strategii stanovila 12 prioritních zemí, z nichž se domnívám, že nejdůležitější jsou Brazílie, Vietnam a Irák. Dále považuji za důležité země severní Afriky a Blízkého východu a Japonsko. Pod pláštíkem exportu lidských práv západní svět již rozvrátil několik zemí, čímž ublížil jejich obyvatelům. Jsem pro to, aby se tato politika změnila. Snažme se o rozvoj vzájemných vztahů, jež jsou nejvíce rozvíjeny vzájemným obchodem. Chovejme se tak, abychom se řídili našimi národními zájmy.| Zdroj: E15 Michael Tomes Petr Hannig: USA, Indie, Brazílie, Rusko, Čína, Kanada, Pákistán, Vietnam, Írán, Turecko, Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Omán a další. Příležitosti vidím v obnově Sýrie či Iráku. Pokud tlačí na dodržování lidských práv těchto zemích i velké státy jako Německo či Británie, tak ano. Jinak ne. Když nebudeme s takovými státy obchodovat my, naše místo okamžitě zaujme někdo jiný, což už se stalo mnohokrát.| Zdroj: ČTK Vratislav Kulhánek: Kromě velmocí to jsou pochopitelně i všechny další země jako třeba Indonésie a další asijské státy. I zdánlivě malá země může však být rozsahem příležitostí pro naši ekonomiku zajímavá. Lidská práva by neměla být jistě opomíjena, ale zároveň by také neměla ekonomickým rozhodnutím dominovat.| Zdroj: profimedia.cz Prezident České republiky Miloš Zeman odmítl odpovědět.| Zdroj: ČTK Marek Hilšer: Určitě země BRICS, přičemž zvláštní důraz bych kladl na Brazílii, jejíž velká ekonomika by nám mohla otevřít dveře na jihoamerický kontinent. Důležitá je ale také Indie, jejíž ekonomika v současnosti prochází intenzivním růstem. Tlak na dodržování lidských práv je důležitý a neměli bychom na něj rezignovat.| Zdroj: Barbora Kovářová Jiří Drahoš: Bylo by třeba rozšířit naše obchodní aktivity do těch zemí skupiny zvané BRICS, které byly zatím dosti stranou pozornosti hlavy státu, tedy Indie, Brazílie, Jihoafrická republika, další rostoucí ekonomiky Latinské Ameriky (Mexiko), státy jihovýchodní Asie, některé africké země.| Zdroj: profimedia.cz
