Kdo si na posílení koruny vsadil až během ledna, je nyní ve ztrátě.
Česko během posledního měsíce zažilo jeden z největších výprodejů státních dluhopisů za poslední rok. Ruce pryč od domácích bondů dali především zahraniční spekulanti, kteří přehodnotili výhodnost sázek na budoucí posílení koruny. Právě vládní bondy totiž přespolním hráčům posloužily jako čekárna na uvolnění kurzu koruny a její následné posílení. Část trhu prý nad vidinou silné koruny zlomila hůl.
„Spekulanti sázející na posílení koruny po ukončení intervenčního režimu zjevně začali počítat. Někteří z nich usoudili, že koruna opravdu nebude letošním investičním ternem a ze svých pozic couvají. Důvodem jsou obavy, že kvůli překoupení koruny a efektu chybějící eurové protistrany nebudou moci dostatečně rychle realizovat spekulativní zisk,“ uvádí hlavní ekonom Cyrrusu Lukáš Kovanda.
„Někteří hráči vzali raději krátké a jisté zisky, než aby čekali na nejisté posílení koruny,“ dodává hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. Spekulantům podle něho postačil výnos z toho, že se do poloviny ledna české bondy stále zhodnocovaly.
Výnosy dluhopisů, které se pohybují v opačném směru k jejich cenám, tak v posledních čtyřech týdnech dramaticky vzrostly. Dvouleté bondy, které byly nejčastějším náčiním zahraničních investorů, podle dat Thomson Reuters aktuálně nesou záporný úrok kolem půl procenta, ještě v polovině ledna se přitom stejný papír obchodoval se srážkovým úrokem 1,3 procenta.
Z domácího dluhopisového menu zároveň mizí záporný úrok. Zatímco v lednu si mohl stát se ziskem půjčit až na šest let, nyní už za čtyřletou půjčku zaplatí rovnou 0,2 procenta. Pád cen dluhopisů zkomplikoval pozice těm, kteří začali na růst koruny spekulovat až v lednu. Během něj musela na extrémní zájem spekulantů ČNB reagovat doposud rekordním objemem devizových intervencí v hodnotě 400 miliard korun. „Kdo vsadil až v lednu, je kvůli pádu cen dluhopisů momentálně ve ztrátě,“ říká ekonom BH Securities Martin Vlček. Podle něho jsou spekulativní obchody již za svým vrcholem.
