Delta varianta viru, varianta, která budí pozornost a obavy. Přišla z Indie, a proto se jí také říká indická mutace. Je mnohem nakažlivější než britská, tedy alfa mutace. V Česku tvoří většinu případů. Na druhou stranu očkování postupuje a podle vědců vakcína proti delta variantě funguje. Přesto je potřeba mít se na pozoru a pokračovat v proočkování populace. Deník E15 připravil přehled informací, které je potřeba o delta variantě znát.
Delta varianta se v Česku šíří komunitně, její výskyt už není způsoben cestováním a migrací, ale přenáší se přímo mezi občany České republiky, kde představuje dominantní variantu.
Kde a kdy vznikla
Jak už název napovídá, indická mutace, teď již nazývaná delta mutace, pochází z Indie. Světová zdravotnická organizace totiž rozhodla, že mutace se budou označovat neutrálně, nikoli podle země původu, ale podle písmen řecké abecedy.
O delta variantě se v Indii sice v průběhu března a dubna 2021 vědělo, ale tamní data nebyla dostatečná. Nevědělo se tak, zda šíření v zemi způsobuje právě tato varianta viru. Šíření viru totiž mohlo být v Indii způsobeno i uvolňováním restrikcí a chováním lidí.
Velká Británie tak v té době zavedla na cestující z Indie karanténu, protože v Británii se nachází silná komunita Indů. Nezabránilo to ale šíření mutace právě tam. Indická mutace ještě nebyla dostatečně známá a data nenaznačovala, že by se v Británii měla šířit nebezpečnější mutace. V prvních týdnech dubna ale nárůst případů koronaviru vzrostl, což vyvolávalo obavy. Postupně ve Velké Británii začala indická mutace převládat a šířit se i do dalších zemí Evropy.
Podle Moritze Gestrunga, vedoucího vědecké skupiny v Evropském bioinformatickém institutu, je však delta mutace mnohem starší, neboť vznikla už v srpnu a září 2020. Nikdo však netuší, proč se nerozšířila dříve, tedy v době, kdy vznikla.
Jak mutace koronaviru vznikají
Všechny viry, stejně jako živé organismy, časem mutují. Genetická informace koronaviru je uložena v molekule RNA čili ribonukleové kyseliny. Přestože koronaviry mají opravné mechanismy a mutace se v nich hromadí pomaleji než v jiných RNA virech, vytvářejí zhruba 25 mutací ročně.
Některé mutace například dokáží posílit vazbu viru na buňku, a tím zvýšit jeho infekčnost. Při samotném šíření viru v populaci dochází k zakonzervování těch mutací právě proto, že se lépe dostávají do organismu a unikají protilátkám. Tím vznikají nové varianty viru, jako je například delta mutace, a ty mají pod sebou až desítky dalších mutací.
Podle dopadu se rozdělují na varianty:
- sledované
- hodné zájmu
- hodné pozornosti
- s významným následkem
Delta varianta v tuto chvíli patří k variantám hodným pozornosti, to znamená, že se jedná o variantu, která je nakažlivější a nemusí na ní tolik fungovat již vzniklé protilátky a stávající protiepidemická opatření.
Přehled mutací:
Alfa varianta (britská mutace):
Varianta B.1.1.7 se poprvé objevila v září 2020 v britském Kentu, proto dostala přídomek „britská“. Do konce roku 2020 byla příčinou téměř 60 procent všech nemocí COVID-19 v Londýně. Počátkem roku 2021 se tato varianta, zhruba o polovinu infekčnější než wuchanský kmen, rozšířila do Evropy. V Čechách byla poprvé detekována 16. ledna 2021.
Z říjnové zprávy „Varianty SARS-CoV-2 v České republice“ Národní referenční laboratoře vyplývá, že původní varianta Alfa u nás představuje jen 2% případů.
Beta varianta (jihoafrická mutace):
Rozšířila se už do celého světa. V Česku byla poprvé pozorována v únoru 2021.
Gama varianta (brazilská mutace):
Poprvé byla detekována na konci roku 2020 v Tokiu. Vyskytla se u čtyř turistů, kteří přiletěli z brazilského státu Amazonas. Je nakažlivější než původní varianta koronaviru. Lze ji snadno chytit po prodělání onemocnění COVID-19, takže často dochází k opakovanému prodělání nemoci. Onemocnění touto variantou má těžší průběh u jedinců mladších 65 let.
Delta varianta (indická mutace):
Indická varianta byla původcem strmého nárůstu pandemie v Indii v první polovině roku 2021. Také u nás tato varianta postupně převládla a podle posledních zkoumání aktuálně představuje 95 % z případů v Česku.
Je delta varianta nebezpečnější?
Podle dat Světové zdravotnické organizace se delta varianta šíří skoro o sto procent rychleji než původní varianta viru. Delta je u nás zastoupena 95 procenty případů a šíří se rychleji zhruba o 50 až 60 procent než britská (alfa) varianta. Neznamená to ale, že tato varianta vždy vyvolává horší průběh. Stejně tak nezpůsobuje ani více úmrtí. Do statistik ovšem výrazně promlouvá vysoká proočkovanost populace.
Jak funguje proti delta variantě očkování
Očkování proti delta variantě viru naštěstí funguje, i když méně než proti britské variantě. Jeho účinnost navíc rapidně klesá po 6 měsících, takže se doporučuje přeočkování. Podle publikovaných studií srovnávajících účinnosti vakcín snižuje delta průměrnou účinnost ochrany po dvou dávkách vakcíny Pfizer a BioNTech z 93 procent na 88 procent, po dvou dávkách vakcíny Vaxzevria, tedy původní AstraZeneca, z 66 procent na 60 procent. Ukazuje se tak, že mRNA vakcíny, tedy Pfizer a Moderna, jsou účinnější než ostatní.
Jelikož se ale jedná o mnohem nakažlivější mutaci, k ochraně celé populace je nutná alespoň osmdesátiprocentní proočkovanost. Čím je mutace nakažlivější, tím je zpravidla nutné proočkovat vyšší procento populace. Je tak nutné začít s očkováním i mladších dětí.
Jak zjistit přítomnost delta mutace
Delta mutaci lze pozorovat pomocí klasických PCR testů, které se běžně využívají na detekci onemocnění koronavirem. Samotná mutace se dá zjistit pomocí sekvenace. Jedná se o přečtení celé genetické informace viru izolovaného z pacienta a následnou podrobnou genetickou analýzu.
Jaké jsou příznaky delta varianty
Příznaky onemocnění koronaviru jsou kašel, horečka a ztráta chuti a čichu. U delta varianty se však nemoc někdy projevuje odlišně. Příznaky se podobají spíše běžnému nachlazení anebo dokonce alergii a lidé tak onemocnění mají větší tendenci spíše přecházet. Mezi nejčastější příznaky patří bolest hlavy, bolest v krku anebo rýma.
