Finanční krize před více než deseti lety dala nepřímo vzniknout bitcoinovému kultu.
Krátce po Novém roce 2009, přesně 3. ledna začala fungovat bitcoinová síť. Došlo k vytvoření prvního článku řetězce transakcí, na který všechny další bloky s platbami navazovaly.
Jako svého druhu časové razítko použil autor kryptoměny titulek tehdy aktuálního vydání britských Timesů, které hlásaly, že na pořadu dne je vytvoření druhého finančního balíčku na záchranu tamních bank.
Podle fanoušků bitcoinu šlo ale i o motiv ideologický. Právě vůči zavedenému finančnímu systému fungujícímu na principu centrálního bankovnictví se často vymezují a poukazují na skutečnost, že k fungování bitcoinu není žádná ústřední autorita potřeba. Množství virtuálních mincí je navíc předem dané a zastropované kódem, zatímco hodnotu standardního oběživa podkopává inflace.
Dosud zůstává záhadou, kdo vlastně tvůrce bitcoinu je. Jisté je, že „Satoši Nakamoto“ představuje pseudonym, nikoliv reálné jméno s tím, že autorů dominantní kryptoměny mohlo být víc.
Bitcoinová síť se „rozběhla“ dva měsíce poté, co Nakamoto zveřejnil programovou dokumentaci bitcoinu. Na pouhých devíti stranách popsal principy, které vedly k vytvoření nového aktiva s nynější hodnotou kolem 130 miliard dolarů.
Principy fungování bitcoinu nicméně nepostrádají některé megalomanské prvky. K uvolnění poslední digitální mince do oběhu má například dojít až za 120 let.
